Informace MŠMT o přípravném stupni základní školy speciální, č.j. 6123/2009-61
Do systému vzdělávací soustavy České republiky je - vložením nového § 48a výše citovanou novelou školského zákona - zaváděna instituce „přípravný stupeň základní školy speciální“ (dále jen „přípravný stupeň). Umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem s těžším mentálním postižením, postižením více vadami a autismem (dále jen „děti“). Příprava na vzdělávání v „přípravném stupni“ respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí v době nástupu k plnění povinné školní docházky. Opatření odpovídá trendu včasné odborné speciálně pedagogické péče o děti se zdravotním postižením a je uplatňováno v mnoha zemích EU.
„Přípravný stupeň“ od svého vzniku a úspěšného pokusného ověřování v letech 1994 - 1997 významně slouží dětem s nejtěžšími formami zdravotního postižení v náročném období zahájení plnění povinné školní docházky (dále jen „PŠD“). Vzhledem k rozsáhlým speciálním vzdělávacím potřebám těchto dětí nebyl zajištěn pro jejich přípravu na vzdělávání pouze přípravný ročník, ale „stupeň“ o třech postupných ročnících pro děti již od 5 let věku. V praxi ZŠ speciálních je organizován i v malotřídní podobě.
Školské účelové zařízení „přípravný stupeň“, byl dosud zřizován na základě možnosti dané § 17 vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Vzhledem k požadavku zřizovatelů (především KÚ), kteří nenacházeli závaznou právní oporu a zmocnění k ekonomickému zabezpečení tohoto zařízení v zákoně, byl „přípravný stupeň“ zařazen do školského zákona výše citovanou novelou. Zřizovatelské pravomoci a podrobnosti chodu tohoto školského zařízení byly stanoveny v nově vloženém ustanovení § 48a školského zákona, které volně navazuje na § 48, týkající se nabídky vzdělávání v ZŠ speciální. Text § 17 výše citované vyhlášky č. 108/2005 Sb. bude z důvodů duplicity právní úpravy v připravované novele vypuštěn.
Následně byl rozšířen i § 123 školského zákona, který v odstavci 2 větě druhé uvádí, že v nově zavedeném institutu „přípravný stupeň“ bude vzdělávání poskytováno bezúplatně. Jedná se o vyjádření souladu s bezplatným vzděláváním v analogických institucích, především přípravné třídě základní školy.
Uvedená změna si vyžádala i příslušné rozšíření § 16 odst. 9 školského zákona, který se týká zavádění podpůrných služeb asistenta pedagoga ve třídách, kde se vzdělává žák nebo žáci se zdravotním postižením. Podpůrná služba asistenta pedagoga je při vzdělávání dětí s těžším zdravotním postižením nezbytná, a tudíž se rozšiřuje i na „přípravný stupeň“. Opatřením se významně zlepšují podmínky přípravy na vzdělávání těchto dětí.
Uplatňovaný vzdělávací program pro „přípravný stupeň“ byl vypracován ve spolupráci s VÚP a schválen pod č.j. 24 035/1997-22 „Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy“. Učební plán obsahuje 20 hodin týdně s akcentem na smyslovou a rozumovou výchovu a předměty speciálně pedagogické péče. V současnosti je tento vzdělávací program považován za dobíhající.
Ve smyslu nově zaváděné kurikulární reformy musí mít i „přípravný stupeň“ svůj školní vzdělávací program. Školy ho připraví podle § 5 odst. 2 výše citovaného školského zákona, tzn. vytvoří školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program. V běžné praxi ZŠ speciálních se jedná o rozšíření školního vzdělávacího programu vytvořeného podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání ZŠ speciální (RVP ZŠS) schváleného 31.7.2008 o část zohledňující toto školské zařízení formou přílohy nebo dodatku. Školní vzdělávací program „přípravného stupně“ vychází z RVP předškolního vzdělávání a může být doplněn o činnosti, které vedou k počátečnímu utváření klíčových kompetencí uvedených v RVP ZŠS tak, aby ukončení docházky do „přípravného stupně“ vedlo k plynulému přechodu ke vzdělávání v ZŠ speciální. Záměrem Národního pedagogického institutu (NPI) je připravit metodický text, zohledňující obsahové požadavky tohoto zařízení.
Děti zařazené do „přípravného stupně“ nezískávají vysvědčení, ale osvědčení o absolvování příslušného ročníku (viz. tiskopis SEVT – 49 274 0), neboť zde neplní PŠD. Po ukončení přípravy na vzdělávání jsou zařazovány podle přání rodičů do nejvhodnější formy vzdělávání – individuální integrace, skupinové integrace nebo pokračují ve vzdělávání v ZŠ speciální.
V současnosti je vysoce hodnocena možnost nástupu 5letých dětí s těžším zdravotním postižením do 1. ročníku „přípravného stupně“, neboť tyto děti vzhledem k silným populačním ročníkům ztrácejí šanci začlenit se do předškolního vzdělávání v mateřských školách včetně vytvoření tamějších podmínek nezbytných pro jejich úspěšné vzdělávání (především snížením počtu dětí ve třídě).
Nejčastější dotazy z terénu:
1. Musí mít dítě zařazené do „přípravného stupně“ souběžně stanovený odklad PŠD?
Odpověď: v rámci plnění povinné školní docházky je třeba děti zařazené do „přípravného stupně“ posuzovat z hlediska jejich věku. Pokud je dítě ve věku, kdy se na něj již vztahuje povinnost plnit povinnou školní docházku, musí být buď přijato k základnímu vzdělávání, nebo mu musí být povolen odklad povinné školní docházky, případně dodatečný odklad povinné školní docházky – viz. § 37 odst. 1 a odst. 3 školského zákona.
2. Může dítě zařazené v „přípravném stupni“ navštěvovat středisko volného času (dům dětí a mládeže nebo stanici zájmových činností), nebo školní družinu?
Odpověď: středisko volného času navštěvovat může, školní družinu nebo školní klub navštěvovat za současného právního stavu nemůže (účastníky činnosti školního klubu nebo školní družiny mohou být v současné době zásadně pouze žáci školy), avšak není vyloučeno, aby například školní klub nebo školní družina ve formě školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace zřízené obcí či krajem poskytovaly dětem z přípravných tříd péči v rámci doplňkové činnosti.
3. Mohou jedno, dvě nebo tři děti zařazené do „přípravného stupně“ tvořit oddělení v 1. ročníku základní školy speciální, když není kapacitně naplněna třída „přípravného stupně“?
Odpověď: vytváření oddělení o jednom až třech dětech v rámci 1. ročníku základní školy speciální nenachází oporu v platných právních předpisech. Za současného právního stavu je třeba minimální počet čtyřech dětí v „přípravném stupni“ (§ 48 a odst. 3 věta druhá školského zákona) dodržet. V situaci, kdy se nepodaří naplnit „přípravný stupeň“ alespoň minimálním počtem dětí, je řešením institut výjimky podle § 23 odst. 4 a odst. 5 školského zákona (tzn. minimální počet dětí ve třídě je 1 a maximální 10 dětí). Poznamenáváme, že v této situaci naopak není řešením ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a o některých podmínkách plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 464/2006 Sb., které umožňuje vytvářet skupiny žáků i z více tříd (děti na „přípravném stupni“ nejsou žáky této školy; dále lze pochybovat o vhodnosti jejich začleňování do skupin společně s žáky základní školy speciální s ohledem na specifika vzdělávacího obsahu „přípravného stupně“).
4. Musí dítě zařazené do „přípravného stupně“ absolvovat celý tříletý pobyt v tomto zařízení?
Odpověď: nemusí, optimální délku přípravy na vzdělávání navrhuje rodičům školské poradenské zařízení, vzhledem k těžšímu postižení dětí především SPC.
5. Může se „přípravný stupeň“ zřizovat pouze u základní školy speciální nebo i při třídě základní školy speciální zřízené v běžné základní škole (zřizované obcí) nebo základní škole praktické (zřizované převážně krajem)?
Odpověď: zřízení „přípravného stupně“ je již z názvu podmíněno návazností na základní školu speciální, nerozhoduje však její forma – plně organizovaná škola, pouze 1. stupeň školy nebo samostatná třída.
6. Kdo zajišťuje zápis „přípravného stupně“ do rejstříku škol a školských zařízení?
Odpověď: příslušný KÚ, neboť v jeho kompetencích je registr školských zařízení.
7. Jaký je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti učitelů „přípravného stupně“?
Odpověď: v nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění, učitelům „přípravného stupně“ týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nebyl stanoven. V připravované novele výše citovaného vládního nařízení je počítáno s rozšířením ustanovení č. 2. Základní škola, odstavec 2.2. o písm. b/ učitel přípravného stupně základní školy speciální s týdenním rozsahem přímé vyučovací povinnosti 20 až 22 hodin.
PhDr. Pavla Doležalová
ředitelka odboru
prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy
V Praze dne 15.6.2009
ředitelka odboru
prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy
V Praze dne 15.6.2009
Datum přidání: 2010-05-06