Etická výchova není povinná, jedná se pouze o nabídku

Minulý týden informovalo MŠMT o opatření, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Nově do něj bude zařazen doplňující vzdělávací obor Etická výchova. Změna nabude účinnosti 1. září 2010.

„Doplňující vzdělávací obory nejsou povinnou součástí vzdělávání. Školy si je mohou, ale i nemusí vybrat,"  říká Stanislava Krčková, ředitelka Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP). V Rámcovém vzdělávacím programu jsou povinné vzdělávací obory (např. Chemie, Fyzika), které jsou sdružené ve vzdělávacích oblastech (např. Člověk a příroda). Ty mají jasně vydefinovaný vzdělávací obsah v podobě očekávaných výstupů a učiva, který je pro školy závazný.

Vytváří z něj konkrétní vyučovací předměty. Doplňující vzdělávací obory (Další cizí jazyk, Dramatická výchova nebo nyní nově Etická výchova) tvoří jakousi další nabídku pro školy. Záleží na nich, zda je budou realizovat. Většinou jde o obory, které doplňují a rozšiřují povinný vzdělávací obsah.

Kromě oborů obsahuje kurikulum ještě průřezová témata, která nejsou členěna do výstupů a učiva jako obory. „Každé průřezové téma obsahuje tematické okruhy s nabídkou témat, činností, námětů,"  vysvětluje ředitelka Krčková. Záleží pouze na učiteli, jaké formy zvolí, aby své žáky s tématy seznámil. Průřezová témata by měla prostupovat větším počtem vyučovacích předmětů, životem školy i mimo ni. „Školy si musí samy rozmyslet, jakým způsobem je žákům nabídnou, v jaké formě a kdo z vyučujících nad tématem převezme záštitu,"  dodává Stanislava Krčková.

Kam patří finanční gramotnost

V poslední době se také hodně hovoří o finanční gramotnosti. Ta na rozdíl od Etické výchovy není doplňujícím vzdělávacím oborem, ale ani průřezovým tématem. „Jde o vzdělávací obsah, který už je (podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia), nebo teprve bude (podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání) povinnou součástí kurikula,"  říká ředitelka VÚP Krčková.

V roce 2007 byl definován tzv. standard finanční gramotnosti, který byl součástí Systému budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Úkolem kurikulárních ústavů bylo promítnout standardy finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů. To se podařilo splnit ještě před vydáním Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G), který začal platit 1. září 2009. V kurikulu pro základní školy finanční gramotnost ještě zastoupena není. Podle RVP ZV začaly základní školy učit již 1. září 2007, tedy v době, kdy se standard finanční gramotnosti připravoval a o zařazení do kurikula základních škol se teprve diskutovalo. Začlenění této problematiky do povinného vzdělávacího obsahu proběhne v rámci revize kurikula.

Systematický cyklus revizí a změn kurikula

Některé státy své kurikulum průběžně hodnotí a koncepční a obsahové změny připravují až po určité době. Zhruba po patnácti letech vydávají zcela nové kurikulum. Tak to dělá například Finsko, Švédsko nebo Dánsko. Skotsko zase hodnotí kurikulum v daném období jako celek a teprve po ukončení cyklu revize ho upravuje. Například v Kanadě se vždy vybírají zásadní témata a po jejich přehodnocení, které trvá dva až tři roky, se přechází na další oblast.

„Komplexní cyklická revize našeho kurikula by mohla probíhat v období dvanácti let a dílčí revize by mohly být třeba tříleté,"  uvažuje Stanislava Krčková. Za tu dobu se vykrystalizuje potřeba inovace vzdělávacího obsahu o obory a oblasti, které jsou potřebné s ohledem na prudký vývoj společenských změn. 

Datum přidání: 2010-02-01