Header Adresa

RETRO - Učební pomůcka a materiál

MŠMT, právní výklad 3/2004, kapitola 5. Rozsah neinvestičních výdajů za žáka

„Rozlišení, zda konkrétní NIV jsou poskytovány krajským úřadem ze státního rozpočtu nebo spadají do NIV hrazených obcí, může působit výkladové potíže, a proto vydalo Ministerstvo spolu s Ministerstvem financí výklad týkající se některých problematických otázek. Výklad byl vydán v roce 1996 pod č.j. 19 062/96-40 a uveřejněn ve Věstníku MŠMT ČR v čísle 1/1997. Ačkoliv byl výklad posléze zrušen, lze jej nadále použít pro informační účely, neboť v něm uvedená klasifikace je ve většině případů stále aktuální.“


Metodický pokyn k rozlišování učebních pomůcek a materiálů

Č.j. 19 062/96-40

Věc: „Rozlišování učebních pomůcek a materiálů“
A „Aktualizace společného výkladu“ – MŠMT a MF ČR

V roce 1995 došlo k novelizaci zákona č. 564/90 Sb., která u některých položek změnila povinnosti úhrady výdajů mezi školským úřadem a obcí.
Tato skutečnost si vyžádala změnu předchozího společného výkladu MŠMT a MF ČR, který řešil některé nevyjasněné tzv. „sporné“ položky financování.
S účinností zákona č. 564/90 Sb., nastal rovněž problém s rozlišováním učebních pomůcek a materiálu, neboť u škol zřizovaných obcí se plátci těchto položek liší a na MŠMT i MF ČR se neustále obracely jednotlivé školské úřady i obce s žádostí o rozlišení. V zájmu jednotného výkladu proto zpracoval odbor 40 MŠMT ve spolupráci s odborem 20 materiál, který má alespoň v hlavních rysech vymezit uvedené pojmy.

Materiály MŠMT „Rozlišování učebních pomůcek a materiálu“ a „Aktualizace společného výkladu MŠMT a MF u některých položek“ byly předmětem společného jednání pracovníků z MF a MŠMT, kde byly vyjasněny problémy související s uvedenou tematikou.
Ke shodě nedošlo v otázce majetkoprávních vztahů u učebních pomůcek, nakupovaných pro zálohované organizace.
Protože MŠMT i MF se shodují na potřebnosti výše uvedených materiálů pro každodenní praxi, je oblast majetkoprávních vztahů vyjmuta a bude dořešena zvláštním vyřízením.
Ve věci vlastnictví učebnic a učebních pomůcek platí do doby vyřešení majetkoprávních vztahů dosavadní společný výklad (MŠMT čj. 14 682/92/40 a MF 142/22 095/92).

Odbor 40 upozorňuje, že si je vědom skutečnosti, že oba materiály nemohou řešit vyčerpávajícím způsobem veškeré „sporné položky“, ale jsou jím řešeny nejčastěji se vyskytující problémy.
S dalšími konkrétními dotazy je nutno se obrace podle věcného zaměření dotazu i na další specializované odbory MŠMT.
Ing. Zdeněk Bernard
Ředitel odboru 40

Příloha:
A)    - Rozlišování učebních pomůcek
B)    – Aktualizace společného výkladu

část A
příloha k čj. 19 062/96-40

Rozlišování učebních pomůcek a materiálu:
Výklad termínu „učební pomůcka“ není v současné době nikde specifikován. Učební pomůcky nelze postihnout  jmenným seznamem,  neboť tento seznam by byl příliš obsáhlý a musel by být neustále doplňován a aktualizován.

Problém s rozlišením učebních pomůcek od materiálu nastal s účinností zákona č. 564/90 Sb., který stanoví, že u škol zřizovaných obcí hradí učební pomůcky školský úřad a materiál obce.V tomto případě je pak odlišení učební pomůcky a materiálu velice důležité, neboť je hradí odlišní plátci.

V předchozích letech se v některých případech v zájmu zajištění bezproblémového chodu škol toleroval širší přístup ve výkladu s tím, že některé úhrady např. u materiálu se připouštěly rovněž z rozpočtu ŠÚ (úhrada třídních knih, vysvědčení, prázdných disket na nahrávání učebních programů apod.)

Předkládaný materiál má sjednotit předchozí výklady a alespoň v hlavních rysech vymezit uvedené pojmy.

1. Pojem učební pomůcky:

    1.1 . Učebními pomůckami jsou předměty, jejich soubory nebo části, případně programové vybavení, které přispívají jako zdroje informací k vytváření, prohlubování a obohacování představ žáků. Učební pomůcky rovněž slouží k vytváření polytechnických dovedností v praktických činnostech žáků a k osvojování znalostí o přírodních a společenských jevech.
-  Učební pomůcky slouží výlučně k výuce a výchově.
-  Učební pomůcky jsou v držení školy nebo zařízení a jsou většinou soustředěny ve sbírkách
    kabinetech a spravovány odbornými pracovníky.
-  U učebních pomůcek se jedná o hmotný a nehmotný majetek, který se používá při výuce                                            
    opakovaně.
-  Učební pomůcky jsou hrazeny podle ceny buď z neinvestičních nebo investičních      
    prostředků.

      1.2.  V předškolních zařízeních se učebními pomůckami rozumějí též hračky a výchovné
              pomůcky.

1.3.    Druhy učebních pomůcek – příklady:
-    dvojrozměrné pomůcky (např. obrazy, mapy, schémata, hudebniny)
-    trojrozměrné pomůcky(např. přístroje a modely pro výuku, preparáty,  glóbusy, předměty pro školní sbírky, kalkulačky pro výuku matematiky apod.)
-    technické obrazové a zvukové záznamy (např. filmy, diafilmy, diasérie, soubory obrazů a fólie pro episkopy a zpětné projektory, gramodesky, magnetofonové záznamy, videozáznamy, softwarové vybavení pro výpočetní techniku s výjimkou toho, které slouží k jiným než výukovým účelům apod.)
-    knihy pro žákovské knihovny
-    přístroje didaktické techniky (např. projekční přístroje, gramofony, magnetofony, televizory a radiopřijímače, kopírovací stroje, další podobné přístroje, např. přístrojové vybavení jazykových laboratoří).
-    zařízení výpočetní techniky (hardware) včetně příslušenství – např. tiskárny, plottery, grafické zapisovače, scannery, přídavné disketové jednotky apod. (za učební pomůcky se nepovažuje výpočetní technika, která slouží k jiným než výukovým účelům – např. ke zpracování ekonomické agendy školy)
-    nářadí pro tělesnou výchovu: bradla, hrazda, kladina, tělocvičné koně, stoly, žíněnky různé přenosné konstrukce pro tělovýchovné hry, apod.
-    tělocvičné náčiní a další pomůcky: míče, činky, pálky, švihadla, pásma, stopy apod.
-    nástroje pro hudební výchovu, notové stojany, apod.
-    nářadí a nástroje pro praktické a pracovní vyučování (např. nářadí ve školních dílnách, nářadí a náčiní pro výuku rodinné výchovy)
-    stroje a zařízení pro odborný výcvik (učební soubory, např. zemědělské stroje k výuce na zemědělských školách, kuchyňské apod. spotřebiče pro výuku rodinné výchovy, jízdní kola pro dopravní výchovu apod.)
-    vybavení laboratoří (demonstrační a laboratorní stroje a přístroje, laboratorní sklo)
-    za učební pomůcky se rovněž považují magnetické apod.  přenosné tabule (pevně zabudované tabule se hradí z prostředků obce).

Upozornění:
Při pořizování učebních pomůcek je nezbytné zvažovat finanční náročnost některých pomůcek zejména vzhledem k míře jejich využitelnosti (např. lednice, pračka požadované jako učební pomůcky pro rodinou výchovu).

Poznámka: Podle § 8 zákona 564/1990 Sb., přiděluje školský úřad finanční prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených.
Vedle učebních pomůcek se může případně jednat o zajištění takového přídavného zařízení nebo úpravy nábytku, které je zcela nezbytné pro výuku zdravotně postiženého dítěte.

1.4.  Za učební pomůcku se nepovažují:

-    nábytkové a jiné součásti vnitřního zařízení škol, v nichž jsou tyto předměty trvale uloženy (skříně, vitríny apod.)
-    za učební pomůcku není rovněž považováno takové vybavení tělocvičen, odborných učeben, laboratoří, které jsou součástí stavby, tj. takové, které je zabudováno osazením, pevným nebo pohyblivým připojením na rozvodové zařízení stavby – např. ribstoly, kruhy, demonstrační a laboratorní stoly, boxy jazykových učeben, pokud jsou napojeny pevným nebo pohyblivým připojením na rozvodné zařízení stavby. (pohyblivým připojením není pro tyto případy myšleno připojení zástrčkou nebo zásuvkou)

2. Specifikace pojmu materiál:

2.1. Školní materiál je hmotný majetek, který je určen k jednorázové nebo krátkodobé spotřebě a používá se v souvislosti s výukovým procesem.

2.2. Pod položku materiál se zařazuje mj.:

-    papírnický materiál a jiné potřeby pro školní účely, včetně ostatních potřeb psacích, kreslících a rýsovacích, pokud mají povahu spotřebního materiálu (mj. např. prázdné mgt. Kazety, prázdné diskety, prázdné videokazety, baterie do kalkulaček a jiných spotřebičů, žárovky, prodlužovaní šňůry apod.)
-    směrnice a tiskopisy nakupované jako skladové tiskopisy, knihy pro úřední záznamy (např. formuláře, karty, hlášení, katalogové listy, třídní výkazy, vysvědčení, třídní knihy, pokladní knihy apod.)
-    školní materiál pro výchovu a názorové vyučování (např. materiál pro výtvarnou a polytechnickou výchovu na školách a školských zařízeních, chemikálie, materiál pro školní dílny – plechy, dřevo, barvy, hřebíky, materiál pro školní zahrady – osivo, hnojivo apod.)
-    materiál pro zaměstnávání dětí v MŠ, dětských domovech, družinách aj. (pastelky, barvy, kreslicí papír, plastelína, apod.)
-    noviny, časopisy

2.3. U škol a zařízení zřizovaných obcí je materiál hrazen z prostředků obce

Uvedené příklady učebních pomůcek a materiálu jsou typové a mají sloužit ŠÚ a obcím pro přesnější rozlišení konkrétních předmětů, jejichž výčet nelze z praktického hlediska sestavit.
Podle tohoto rozlišení a uvedených hlavních příkladů budou ŠÚ analogicky postupovat i u dalších konkrétních dotazů.


část B
příloha k čj. 19 062/96-40

Aktualizace společného výkladu MŠMT a MF ČR u některých položek, jejichž financování nebylo jednoznačně řešeno platnými zákony:

Protože některé položky financování ve školství nebyly jednoznačně řešeny zákonem ČR č. 564/90 Sb., byl v roce 1992 vypracován společný výklad Menta MF ČR (čj. 142/22 095/92 a 14 682/92/40), který řešil hlavní problémy nejednotného výkladu, které se vyskytovaly v praxi.
Do roku 1996 došlo k některým změnám včetně novelizace zákona 564/90 Sb., (zákon 190/93 Sb., 256/94 Sb., 139/95 Sb.). Tato skutečnost si vyžaduje aktualizaci uvedeného výkladu, neboť ani novelizací uvedeného zákona nebyly některé problémy jednoznačně řešeny.

(Materiál řeší hlavní problémy nejednotného výkladu u škol a zařízení, jejichž zřizovatelem je obec)

1. Hrazení cestovného:
Úhrada cestovného vyplývající z pracovněprávních vztahů, je dána § 38 Zákoníku práce, popřípadě se realizuje v souvislosti s uplatněním § 141a ZP. Tato úhrada je prováděna z finančních prostředků přidělovaných školským úřadem.

2. Náklady na semináře, školení a porady pracovníků – (účastnické poplatky, případně úhrady za stravování a ubytování apod.)

2.1. Podle § 141a Zákoníku práce je organizace oprávněna uložit zaměstnanci účast na školení k prohlubování kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace se rozumí též její udržování a obnovování.
Pokud tedy organizace uloží zaměstnanci účast na tomto školení podle § 141a Zákoníku práce, pak tato účast vyplývá z pracovněprávních vztahů a financování těchto nákladů se provádí podle § 8 zákona č. 564/90 Sb. z prostředků přidělených školským úřadem.
Z prostředků školského úřadu je hrazeno rovněž další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Jedná se o vzdělávací akce v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků státních a obecních škol v zařízeních, která budou mít akreditaci MŠMT.

2.2. Pokud se zaměstnanec účastní semináře, školení porady, kde mu účast nebyla uložena zaměstnavatelem ale tato účast mu byla umožněna, pak náhrady hradí sám účastník akce.

3. Poštovné a dopravné u učebnic, učebních pomůcek a školních potřeb, pokud se tyto potřeby žákům poskytují bezplatně, patří k výdajům na pořízení těchto předmětů – jejich úhrada bude zajišťována z prostředků školského úřadu.

4. Opravy učebních pomůcek: hradí vlastník těchto věcí. Rovněž nákup náhradních dílů k učebním pomůckám hradí vlastník.

5. Nákup knih do žákovských knihoven – je hrazen z prostředků školského úřadu. Na knihy se v tomto případě pohlíží jako na učební pomůcky.

6. U odborné literatury, informačních publikací, odborných časopisů apod. hradí školský úřad pouze ty, které jsou nakupovány z důvodu, který souvisí s pracovněprávním vztahem – (viz § 35 odst. 1a ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen vytvářet zaměstnanci podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů.)

7. Příděly do FKSP:
Podle § 8 zákona č. 564/90 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přiděluje školský úřad pro školy a školská zařízení zřizovaná obcemi mj. prostředky na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů.
FKSP je jedním ze sociálních fondů a podle § 8 uvedeného zákona pak úhrada přídělu do FKSP bude prováděna z prostředků školského úřadu a to i pro školy a zařízení s právní subjektivitou, které jsou zřizovány obcí.

8. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (vyhl. č. 125/1993 Sb.)
Povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vzniká organizaci, zaměstnává-li alespoň jednoho pracovníka.
Zákonné pojištění se nevztahuje na organizace, které mají podle zákona postavení státního orgánu (tj. školský úřad a zálohované organizace na tento školský úřad napojené).

Protože úhrada zákonného pojištění vyplývá ze zaměstnaneckého poměru, což je pracovněprávní vztah,  je zákonné pojištění u právních subjektů zřizovaných obcí uhrazováno z prostředků školského úřadu (na základě § 8 zákona č. 564/90 Sb. ve znění pozdějších úprav).

9. Poskytování osobních ochranných prostředků:
U poskytování osobních ochranných prostředků platí nová vyhláška č. 204/94 Sb., podle které tyto prostředky poskytuje zaměstnavatel na základě zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou takové, jejichž používáním se zaměstnanci chrání před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci.
(Za osobní ochranné prostředky nelze považovat např. sportovní vybavení, tělovýchovný dres, teplákovou soupravu pro učitele tělesné výchovy apod.)
Protože poskytování osobních ochranných prostředků je povinností zaměstnavatele, náklady na pořízení těchto prostředků lze řadit do nákladů vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Tyto náklady jsou pak podle § 8 zákona 564/90 Sb. uhrazovány z prostředků školského úřadu.

10. Úhrada nákladů na povinný plavecký výcvik
Tímto výcvikem se rozumí povinná výuka plavání ve dvou po sobě následujících ročnících (zpravidla 2. a 3. třída nebo 3. a 4. třída) v rozsahu 20 hodin v jednom školním roce, tj. celkem 40 hodin povinné výuky plavání.
Náklady na zabezpečení povinného plaveckého výcviku v rámci hodin tělesné výchovy jsou hrazeny z prostředků školského úřadu ve výši, která vychází z kalkulace nákladů na výuku, do které se promítají:
-    mzdové náklady pedagogických pracovníků plavecké školy včetně povinných odvodů
-    náklady na učební pomůcky

Školský úřad nehradí náklady na dopravu na plavání.
Tento výklad platí od školního roku 1996/97.

11. Lyžařský výcviky žáků:
Finanční příplatek na žáka ve výši 150 Kč se počínaje školním rokem 1996/97 z rozpočtu školského úřadu neposkytuje.

12. Poplatky za vedení účtů a úroky z účtů:
U rozpočtových organizací jsou úroky z účtů soustřeďovány na příjmovém účtě a poplatky za vedení účtů jsou hrazeny z výdajového účtu organizace.
U příspěvkových organizací jsou úroky z bankovních účtů součástí výnosů organizace a poplatky za vedení účtů jsou součástí provozních nákladů organizace a jsou tedy připisovány a odčerpávány z běžného účtu organizace.
Z uvedeného vyplývá, že poplatky za vedení účtů jsou jednoznačně provozní záležitostí a u škol a zařízení zřizovaných obcí jsou hrazeny z prostředků obce.

13. Úhrada nákladů za stravování zaměstnanců škol a školských zařízení:
Jak vyplývá z čl. VI. odst. 3 zákona č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje Zákoník práce, do doby nabytí účinnosti zvláštní právní úpravy se řídí závodní stravování rozpočtových a příspěvkových organizací nadále nařízením vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování. Z toho tedy vyplývá, že náklady na závodní stravování patří k nákladům vyplývajícím z pracovněprávních vztahů hrazených podle § 8 novely zákona 564/90 Sb. školským úřadem.
ŠÚ tedy hradí i věcné náklady stravování za zaměstnance obecních škol a zařízení s právní subjektivitou.

Datum přidání: 2010-03-29

stahuj

Copyright © 2017, aTre v.o.s. Všechna práva vyhrazena.
Aplikaci vytvořil Jan Šíma (www.CompWork.cz) Grafické a programátorské práce.