Čl. 1

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s ustanoveními § 4 odst. 4, § 16, § 17 a § 19 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb. m ě n í Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou, Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia – pilotní verze a Rámcový vzdělávací program pro dvojjazyčná gymnázia takto:

1. Text části D kapitoly 9 s názvem Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se nahrazuje textem uvedeným v Dodatku k rámcovým vzdělávacím programům.
2. Text části D kapitoly 10 s názvem Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se nahrazuje textem uvedeným v Dodatku k rámcovým vzdělávacím programům.

Čl. 2

       Dodatek k rámcovým vzdělávacím programům je uvedený v Příloze tohoto opatření.

Čl. 3

Opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 2016. Školy upraví své školní vzdělávací programy v souladu s Dodatkem k rámcovým vzdělávacím programům nejpozději do 1. září 2017.

Čl. 4

Do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s příslušným rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia, ve znění tohoto opatření, upravuje škola podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných podle příslušného rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, ve znění tohoto opatření, s přihlédnutím ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků.

    Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., v. r. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

1

Příloha (Dodatek k RVP G – obor 79-41-K/41 Gymnázium a vyšší stupeň víceletých gymnázií (79-41- K/61 a 79-41-K/81), RVP GSP – obor 79-42-K/41 Gymnázium se sportovní přípravou a vyšší stupeň víceletých gymnázií se sportovní přípravou (79-42-K/61 a 79-42-K/81), RVP DG – pilotní verze (č. j. 9847/2009-230) – pro dobíhající obor vzdělání 79-41-K/610 Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce, RVP DG – (č. j. MSMT-4159/2015-2) – pro obor vzdělání 79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium)

ČÁST D

9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření1. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola a školské zařízení.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů2. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení (ŠPZ)3. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

9.1 Pojetí vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Při plánování a realizaci vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci ve svých individuálních vzdělávacích možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti.

Závazný rámec pro obsahové a organizační zabezpečení gymnaziálního vzdělávání všech žáků vymezuje RVP G, který je východiskem pro tvorbu ŠVP. Podle ŠVP se uskutečňuje vzdělávání všech žáků dané školy. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování PLPP a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP). PLPP a IVP zpracovává škola.

Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická4 a pedagogická intervence5. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace RVP G.

1 § 16 odst. 1 školského zákona.
2 § 16 odst. 3 školského zákona.
3 § 16 odst. 2 školského zákona.

4 Pod pojmem „speciálně pedagogická intervence“ se rozumí zajištění předmětů speciálně pedagogické péče pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními, které jsou zaměřeny na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy, nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod.

5 Pod pojmem „pedagogická intervence“ se rozumí vzdělávání žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními ve vyučovacích předmětech, v nichž je třeba zlepšit jeho výsledky učení, případně kompenzovat nedostatečnou domácí přípravu na výuku.

1 9.2 Systém péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

       V ŠVP škola zejména stanoví:

ź pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP;

ź pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP. V ŠVP může škola případně stanovit:

ź pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.);

ź zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;

ź specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, odlišná délka vyučovacích hodin;

ź učební osnovy předmětů speciálně pedagogické péče.

Příklady konkrétních zaměření předmětů speciálně pedagogické péče jsou uvedeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Osnovy předmětů speciálně pedagogické péče jsou v ŠVP vytvářeny podle specifik obtíží žáků, škola dodržuje nejvyšší počet povinných vyučovacích hodin, případně využívá jejich dělení.

9.3 Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními

Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a doporučení školského poradenského zařízení.

       Zejména je nutné:

ź uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka;

ź využívat přiznaná podpůrná opatření při vzdělávání žáků;
ź uplatňovat při organizaci činností princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
ź zabezpečovat odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče;

ź umožnit ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnění zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz § 67 odst. 2 školského zákona), případně upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva;
ź umožnit v IVP, pokud zdravotní postižení neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vyučovacího předmětu z ŠVP nebo jeho části, nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným nebo jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků;
ź při vzdělávání žáka, který při komunikaci využívá prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, zajistit jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám;6

ź zohlednit přiznaná podpůrná opatření při hodnocení výsledků vzdělávání;
ź odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí;

ź spolupracovat s rodiči (zákonnými zástupci žáka), školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů);

ź podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodných studijních podmínek;

ź podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvalitnění jejich práce se žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.

6 § 16 odst. 8 školského zákona.

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech7.

10.1 Pojetí péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

Škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných.

Výuka žáků by měla probíhat takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory8. Při vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

10.2 Systém péče o nadané a mimořádně nadané žáky ve škole

Při vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků vychází způsob jejich vzdělávání důsledně z principu nejlepšího zájmu žáka.

       V ŠVP škola zejména stanoví:

ź pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP nadaného a mimořádně nadaného žáka;

ź pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP9 mimořádně nadaného žáka. V ŠVP může škola případně stanovit:

ź zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky;

ź pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky školy (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.);

ź specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků, jakými jsou například:

· vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;

· účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;

· občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;

· obohacování vzdělávacího obsahu;

· zadávání specifických úkolů, projektů;

· příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol;

· nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit.

7 § 27, odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.