2020/12 Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

       12/2020 .ve znění … 1/2024
       Účinnost 1. února 2024
        
ZÁKON o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

        

       Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
       ČÁST PRVNÍ
       PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY
       § 1
       Předmět úpravy
  Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.
       § 2
       Vymezení pojmů
  (1) Uživatelem služby je fyzická osoba nebo právnická osoba, kterým je poskytována digitální služba nebo které činí digitální úkon, a které při poskytování digitální služby nebo při činění digitálního úkonu nemají postavení orgánu veřejné moci.
  (2) Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy1) v rámci agendy.
  (3) Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.
  (4) Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.
  (5) Digitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu.
       § 2a
       Digitální a informační agentura
  (1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze.
  (2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.
  (3) Agentura

a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,
b) plní koordinační úlohu pro informační technologie,
c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,
d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,
e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,
f) provozuje kompetenční centra.

  (4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
  (5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
       § 3
       Právo na digitální službu
  (1) Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.
  (2) Práva a povinnosti podle jiných zákonů nejsou tímto zákonem dotčena.
       § 4
       Právo činit digitální úkon
  (1) Uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím

a) své datové schránky2),
b) kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis,
c) sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem3) nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí4) za podmínek stanovených jinými zákony,
d) informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace5), autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo
e) jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.

  (2) Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon.
  (3) Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Agentury elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu6).
       § 5
       Právo na osvědčení digitálního úkonu
  (1) Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu.
  (2) Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.
  (3) Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem7), je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil.
  (4) Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.
       § 6
       Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
  (1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném

a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo
b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.

  (2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.
  (3) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.
       § 7
       Právo na využívání údajů
  (1) Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
  (2) Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému; orgán veřejné moci je povinen tyto údaje využívat.
  (3) Uživatel služby může udělit souhlas k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. V rozsahu uděleného souhlasu se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat.
  (4) Souhlas uživatele služby k využívání údajů se podává Agentuře. Agentura zveřejní elektronický formulář k udělení a odvolání souhlasu na portálu veřejné správy.
       § 8
       Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
  (1) Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.
  (2) Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby prostřednictvím Agentury u příslušného orgánu veřejné moci, který učinil podkladový úkon. Příslušný orgán veřejné moci osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji Agentuře, která ji zapíše do registru práv a povinností.
  (3) Příslušný orgán veřejné moci průběžně aktualizuje zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti; zjistí-li rozpor mezi zápisem podle odstavců 1 až 3 a skutečným stavem, odstraní jej prostřednictvím Agentury bez zbytečného odkladu.
       § 9
       Právo na prokázání právní skutečnosti
  (1) Uživatel služby má právo prokázat nebo osvědčit právní skutečnost

a) odkazem na údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a zpřístupněné orgánu veřejné moci pro výkon agendy, nebo
b) výpisem z informačního systému veřejné správy9) v elektronické podobě, který zaručuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu výpisu.

  (2) Uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy.
  (3) Předloží-li uživatel služby dokumenty v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Požadavky jiných právních předpisů na vznik nebo podobu elektronických dokumentů, kterými se právně jedná, tím nejsou dotčeny10).
       Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu
       § 9a
  (1) Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě.
  (2) Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou.
  (3) Digitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu.
       § 9b
  (1) Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování.
  (2) Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat.
       § 9c
  (1) Digitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
  (2) Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě.
       § 9d
  (1) Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování je Agentura. Poskytovatelem elektronické aplikace pro ověřování může být také jiný státní orgán. Poskytovatelem mobilní aplikace pro prokazování může být také osoba, které byla udělena akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osoba“).
  (2) Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu.
       § 9e
  (1) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu prokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
  (2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazu, zapečetí jej zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť a zpřístupní jej prokazujícímu.
  (3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu.
  (4) Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu.
       § 9f
  (1) Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu.
  (2) Agentura na základě vyrozumění podle odstavce 1 umožní ověřujícímu zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování.
  (3) Ověřující, který přestal umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu bez zbytečného odkladu.
  (4) Vyrozumění podle odstavců 1 a 3 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované Agenturou.
       § 9g
  (1) Agentura rozhodne o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti.
  (2) Podmínkou pro udělení akreditace je

a) skutečnost, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b) skutečnost, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,
c) bezúhonnost žadatele o akreditaci,
d) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
e) zpracování plánu ukončení činnosti,
f) skutečnost, že žadatel o akreditaci je způsobilý pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.

  (3) Žadatel o akreditaci k žádosti o akreditaci přikládá

a) smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b) doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů,
c) potvrzení, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
d) potvrzení, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,
e) plán ukončení činnosti.

  (4) Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán.
  (5) Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaci podmínky pro udělení akreditace, Agentura udělí akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.
       § 9h
  (1) Agentura rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o poskytování další mobilní aplikace pro prokazování.
  (2) Akreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b) ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování.
  (3) Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osoba ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování podmínky podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), Agentura změní akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.
       § 9i
  (1) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaci odejme.
  (2) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínku podle § 9g odst. 2 písm. c) nebo f), Agentura jí odejme akreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
  (3) Agentura odejme akreditaci, jestliže o to akreditovaná osoba písemně požádala.
  (4) Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby.
       § 9j
  (1) Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
  (2) Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění.
       § 9k
  (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro

a) úmyslný trestný čin, nebo
b) trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti.

  (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.
  (3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje

a) výpisem z evidence Rejstříku trestů,
b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie,
c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem,
d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu.

  (4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje

a) výpisem z evidence Rejstříku trestů,
b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie,
c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo,
d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala.

  (5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců.
  (6) Agentura si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
       § 9l
  (1) Mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osoba“).
  (2) Agentura pověří posuzováním mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Pověření k posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování (dále jen „pověření“) nelze převést na jinou osobu.
  (3) Přestane-li pověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí pověření odejme.
  (4) Agentura odejme pověření, jestliže o to pověřená osoba písemně požádala.
  (5) Pověření zaniká, jestliže pověřená osoba pozbyla pověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
  (6) Pověřená osoba posuzuje, zda mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti stanovené Agenturou a žadatel o posouzení splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování stanovené Agenturou. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování použijí obdobně.
  (7) Splňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení.
  (8) Nesplňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků.
  (9) Není-li podle odstavce 1 pověřena žádná osoba, posuzuje mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování Agentura. Ustanovení odstavců 6 až 8 se na posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování Agenturou použijí obdobně.
       § 9m
  (1) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou,

a) vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a
b) při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti.

  (2) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, písemně oznámí Agentuře

a) v dostatečném předstihu změny, které budou provedeny při poskytování jím spravované mobilní aplikace pro prokazování, a které mohou mít dopad na splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b),
b) bez zbytečného odkladu, že přestal splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace.

  (3) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, předá Agentuře účinné znění smlouvy o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, došlo-li k její změně nebo k uzavření nové smlouvy. Účinné znění smlouvy je možné předat i ve formě prosté kopie.
       § 9n
  Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobou, v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování včetně způsobu, jakým je prokazující informován o ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování.
       § 9o
  (1) Informace poskytnuté Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které se týkají splnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f) a které jsou utajované, se uchovávají odděleně mimo spis.
  (2) Vyjde-li v řízení o udělení nebo odnětí akreditace na základě informací poskytnutých Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které jsou utajované, najevo, že žadatel o akreditaci nebo akreditovaná osoba nesplňuje podmínku podle § 9g odst. 2 písm. f), v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti o udělení akreditace nebo k odnětí akreditace došlo z důvodu nesplnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f).
       § 9p
       Agentura
       a) vede evidenci udělených akreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách,
       b) zneplatní při ukončení činnosti akreditované osoby jí vydané mobilní aplikace pro prokazování,
       c) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování, pokud existuje důvodné podezření nebo zjištění, že mobilní aplikace pro prokazování byla zneužita nebo hrozí nebezpečí jejího zneužití nebo byla aktivována na základě nepravdivých údajů,
       d) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování na základě žádosti prokazujícího; žádost lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti a
       e) kontroluje akreditované osoby a pověřené osoby.
       § 9q
       Prokazující
       a) zachází s mobilní aplikací pro prokazování s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jejího zneužití, a
       b) ohlásí Agentuře zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití mobilní aplikace pro prokazování; ohlášení lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti.
       § 9r
  (1) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. a) změny při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. b), že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, nebo
c) nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 9n.

  (2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
  (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.
       § 10
       Právo na zápis kontaktního údaje
  (1) Uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje o elektronické adrese nebo telefonním čísle (dále jen „kontaktní údaj“) do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci nebo do registru obyvatel pro zasílání informací podle tohoto zákona a pro zasílání dalších informací souvisejících s poskytováním digitální služby, jejichž okruh si vybere.
  (2) Právo na zápis kontaktního údaje uplatní uživatel služby u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k zápisu kontaktního údaje na portálu veřejné správy a zřídí službu pro zasílání informací na kontaktní údaje.
       § 11
       Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb
  (1) Uživatel služby je oprávněn přistupovat k údajům vedeným o něm v základních registrech a agendových informačních systémech. Orgán veřejné moci zajistí alespoň prostřednictvím digitální služby portálu veřejné správy přístup uživatele služby k těmto údajům.
  (2) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu; informaci zasílá orgán veřejné moci, který ho vydal, nejpozději 30 dnů před uplynutím jeho platnosti do datové schránky.
  (3) Uživatel služby má právo na zápis dokladu, průkazu nebo osvědčení do portálu veřejné správy za účelem zasílání informace o končící platnosti dokladu, průkazu nebo osvědčení na kontaktní údaj. Údaje o takto zapsaném dokladu, průkazu nebo osvědčení, nejsou-li vedeny v agendovém informačním systému, zapíše správce portálu veřejné správy do registru práv a povinností.
  (4) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o změně údajů vedených o své osobě nebo svých právech a povinnostech v základních registrech nebo agendových informačních systémech neprodleně po jejich změně do datové schránky. Správce příslušného základního registru nebo agendového informačního systému poskytne uživateli služby informaci podle věty první v rozsahu údajů, které nevyužívá z jiného základního registru nebo agendového informačního systému.
  (5) Orgán veřejné moci poskytuje informace podle odstavce 2 také na kontaktní údaj.
       Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci
       § 12
  (1) Není-li v katalogu služeb pro využití digitální služby stanovena úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, uživatel služby má právo provést svou identifikaci a autentizaci prostředkem pro elektronickou identifikaci podle své volby nejméně v úrovni značná.
  (2) Uživatel služby má právo, aby před osobním provedením úkonu, pro který je v katalogu služeb uvedena možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, orgán veřejné moci vyžadoval autentizaci jako podmínku provedení digitálního úkonu. Orgán veřejné moci vystaví na žádost uživatele služby, který provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
  (3) Uživatel služby uplatní požadavek na vyžadování autentizace podle odstavce 2 u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k uplatnění požadavku na portálu veřejné správy.
  (4) Agentura spravuje elektronickou aplikaci pro autentizaci podle odstavce 2. Agentura umožní využít aplikaci i při fyzickém prokazování totožnosti pomocí identifikačního dokladu vůči fyzické osobě nebo právnické osobě.
  (5) Umožní-li fyzická osoba nebo právnická osoba doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí identifikačního dokladu autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci spojených s identifikačním dokladem, vystaví na žádost toho, kdo provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
       § 12a
  (1) Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel.
  (2) Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
  (3) Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu

a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum narození a
e) čísla a druhy identifikačních dokladů.

  (4) Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b).
  (5) V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám. Pokud byla v rámci kombinace údajů podle věty první tohoto odstavce sdělena kombinace údajů podle odstavce 3 písmen a), b) a e), správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci sdělí uživateli služby též údaje podle odstavce 3 písm. a), b) a e) ve tvaru odpovídajícím současnému stavu.
  (6) Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci.
  (7) Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů. S identifikačními údaji lze dále poskytnout údaj o rodném čísle, je-li veden v informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců.
  (8) Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
       § 13
       Právo na technologickou neutralitu
  (1) Orgán veřejné moci zpřístupní digitální službu uživateli služby bez závislosti na konkrétní platformě či technologii, ledaže by takové řešení bylo nepřiměřeně ekonomicky náročné, nesplňovalo požadavky na bezpečnost informačního systému veřejné správy nebo mu bránil jiný právním předpisem chráněný veřejný zájem.
  (2) Orgán veřejné moci poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu.
       § 13a
       Přestupek
  (1) Přestupku se dopustí ten, kdo zneužije digitální stejnopis průkazu.
  (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
  (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Ministerstvo vnitra.
       § 14
       Přechodná a závěrečná ustanovení
  (1) Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.
  (2) Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky11).
  (3) Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.
  (4) Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.
  (5) Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak. Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak.
  (6) Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb.
  (7) Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo.
  (8) Poskytování digitálních služeb je společným cílem všech orgánů veřejné moci, směřujícím k zajišťování veřejných potřeb.
  (9) Agentura stanovuje a zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Agentury

a) funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny,
b) podmínky užití jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny,
c) věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování akreditovanou osobou a jejich změny.

  (10) Účinnost změny podle odstavce 9 písm. a) až c) bezprostředně po jejím zveřejnění může nastat pouze tehdy, je-li důvodem změny kybernetická bezpečnostní událost nebo kybernetický bezpečnostní incident.
  (11) Agentura stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.
       ČÁST DRUHÁ
       Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
       § 15
  Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
       1. V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).

       2. V § 5 odst. 2 se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní:
       „c) postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.“.
       3. V § 5 odst. 4 se za text „písm. a)“ vkládá text „a c)“.
       4. V § 5 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
       5. V § 5 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

       6. V § 21 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene a).
       ČÁST TŘETÍ
       Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
       § 16
  Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 99/2019 Sb., se mění takto:
       1. Pod označení části první se vkládá nadpis části první, který zní: „INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY“, a označení hlavy I, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA I
       ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
       2. V § 2 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena g) až x).

       3. V § 2 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) až x) se označují jako písmena h) až w).

       4. V § 2 písm. i) se bod 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 2.
       5. V § 2 se písmena n) a o) zrušují.

Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena n) až u).

       6. V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:
       „y) určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který

1. využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní,
2. má vazby na informační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo
3. je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5000 ročně.“.

       7. Za § 2 se vkládá označení hlavy II, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA II
       PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
       8. V § 3 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují.
       9. V § 3 písm. c) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“.
       10. V § 4 odst. 1 písm. c) a d) se slova „určených pro účely výkonu státní správy“ nahrazují slovy „spravovaných státními orgány nebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti,“.
       11. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují.
       12. V § 4 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují.

Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena g) a h).

       13. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“.
       14. V § 4 odst. 2 písmeno d) zní:
       „d) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví pravidla pro vazby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní;“.
       15. V § 4 odst. 2 písm. g) se slova „informačních systémů veřejné správy určených k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“.
       16. V § 4 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
       „h) posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády;“.

Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena i) až l).

       17. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
       „b) předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo technického zhodnocení určených informačních systémů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy;“.
       18. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).

       19. V § 5 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní:
       „d) předložit ministerstvu před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy určeným informačním systémem nebo na žádost ministerstva provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti;“.

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).

       20. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „s využitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích“ a věta druhá zrušují.
       21. V § 5 odst. 2 se písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).

       22. V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „informačních systémů veřejné správy určené k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6000000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30000000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“.
       23. V § 5 odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje věta „Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy.“.
       24. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:

  „(6) Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby.“.

       25. Za § 5c se vkládá označení hlavy III, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA III
       AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
       26. V § 6b odst. 1 se text „písm. n)“ nahrazuje textem „písm. l)“.
       27. V § 6b odst. 2 písm. a) se text „písm. u)“ nahrazuje textem „písm. q)“.
       28. V § 6d odst. 1 písm. b) se slova „a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují.
       29. V § 6d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují.
       30. § 6f včetně nadpisu zní:
       „§ 6f
       Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení

  (1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
  (2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
  (3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se řízení týká.“.

       31. Za § 6f se vkládá označení hlavy IV, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA IV
       PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
       32. § 6g zní:
       „§ 6g

  (1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo.
  (2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
  (3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
  (4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.
  (5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.

       33. Za § 6g se vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
       „HLAVA V
       CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB
       § 6h

  (1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací.
  (2) Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.
  (3) Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) prostřednictvím centrálního místa služeb.
  (4) Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.“.

       34. Za § 6h se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
       „HLAVA VI
       VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
       § 6i
       Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy

  (1) Vláda

a) pověřuje státní orgán nebo osobu anebo jiné právní uspořádání poskytováním cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „státní poskytovatel cloud computingu“),
b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let.

  (2) Ministerstvo

a) koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě,
d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
e) kontroluje kvalitu a cenu cloud computingu poskytovaného orgánům veřejné správy,
f) spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingu“),
g) vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“).

  (3) Orgán veřejné správy poskytne na žádost ministerstva podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy.

       § 6j
       Informační systém cloud computingu

  (1) Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
  (2) Správcem informačního systému cloud computingu je ministerstvo.
  (3) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.
  (4) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.

       § 6k
       Katalog cloud computingu

  (1) Katalog cloud computingu je veřejný seznam, který obsahuje údaje o poptávkách orgánů veřejné správy po poskytnutí cloud computingu (dále jen „poptávka cloud computingu“), nabídkách poskytnutí cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „nabídka cloud computingu“) a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy.
  (2) Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu.

       § 6l
       Využívání cloud computingu orgánem veřejné správy

  (1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing poskytovaný státním poskytovatelem cloud computingu nebo jiným poskytovatelem cloud computingu, než je státní poskytovatel cloud computingu, obsažený v nabídce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu.
  (2) Poskytovatelem cloud computingu zařazeného do nejvyšší bezpečnostní úrovně orgánu veřejné správy může být pouze státní poskytovatel cloud computingu. Cena za poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy se stanoví podle cenových předpisů; působnost cenového orgánu pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy vykonává ministerstvo.

       § 6m
       Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu

  (1) Ministerstvo zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
  (2) Orgán veřejné správy uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o poptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
  (3) Podmínkou zápisu poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že poptávaný cloud computing

a) splňuje bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu,
b) splňuje kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c) neodpovídá svým obsahem jinému poptávanému cloud computingu, který je již zapsán v katalogu cloud computingu, a
d) je proveditelný.

  (4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
  (5) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem státní orgán, ministerstvo jej o nesplnění podmínek podle odstavce 3 vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu; ve vyrozumění uvede, v čem spatřuje nesplnění podmínek podle odstavce 3.
  (6) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem orgán územního samosprávného celku, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne, a písemné vyhotovení rozhodnutí doručí žadateli prostřednictvím informačního systému cloud computingu. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.

       § 6n
       Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu

  (1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu,

a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě žádosti tohoto orgánu veřejné správy, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána,
c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingu podle § 6q odst. 1,
d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6m odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.

  (2) Ministerstvo vyrozumí orgán veřejné správy, na základě jehož žádosti byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.

       § 6o
       Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu

  (1) Ministerstvo zapíše nabídku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti.
  (2) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
  (3) Podmínkou zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že nabízený cloud computing splňuje

a) bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu a
b) kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy.

  (4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
  (5) Nesplňuje-li nabízený cloud computing podmínky podle odstavce 3, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.

       § 6p
       Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu

  (1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu nabídku cloud computingu,

a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, na základě žádosti tohoto poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat podmínky podle § 6o odst. 3; ministerstvo tak učiní bezodkladně po posouzení plnění podmínek podle § 6o odst. 3 ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo
c) a to po uplynutí 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána.

  (2) Ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, na základě jehož žádosti byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a c) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.
  (3) Ministerstvo vydá o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu podle odstavce 1 písm. b) rozhodnutí. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.

       § 6q
       Zápis a výmaz využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu

  (1) Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.
  (2) Orgán veřejné správy vymaže cloud computing, jehož využívání ukončil, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.“.

Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.

       35. Za § 6h se vkládá označení hlavy VI, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA VI
       PŘESTUPKY“.
       36. Za § 7a se vkládá označení hlavy VII, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA VII
       KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
       37. § 8 se zrušuje.
       38. Společný nadpis nad § 8a se zrušuje.
       39. V § 8a odst. 2 písm. e) se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách“.
       40. V § 8a odst. 2 písm. g) se za slovo „banka“ vkládají slova „ , pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“ a slovo „které“ se nahrazuje slovem „kterým“.
       41. V § 8b odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „ , pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“.
       42. V § 8b odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „je povinna uhradit“, slova „2000000 Kč za kalendářní rok“ se nahrazují částkou „200000 Kč“, slova „Byla-li autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy udělena v průběhu kalendářního roku, osoba autorizovaná ministerstvem platí poměrnou část poplatku ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatek se platí v kalendářním roce, v němž byla udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,“ se nahrazují slovy „Osoba autorizovaná ministerstvem uhradí poplatek“ a slova „ , a v dalších kalendářních rocích do 31. ledna příslušného kalendářního roku“ se zrušují.
       43. V § 8b odstavec 7 zní:

  „(7) Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,

a) nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě,
b) požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem, nebo
c) nezaplatí-li osoba autorizovaná ministerstvem poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.“.

       44. V § 8b se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.

       45. Za § 8b se vkládá označení hlavy VIII, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA VIII
       VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
       46. Společný nadpis nad § 9 se zrušuje.
       47. V § 9 odst. 2 se slova „(dále jen „výpis“)“ zrušují a za slovo „není“ se vkládá čárka.
       48. V § 9 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to i prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci“.
       49. V § 9 odst. 4 větě druhé se za slova „systému veřejné správy“ vkládají slova „nebo údaje“.
       50. Za § 9e se vkládá označení hlavy IX, které včetně nadpisu zní:
       „HLAVA IX
       SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ“.
       51. V § 12 odst. 1 písm. a) se text „odst. 1 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 2 písm. d)“.
       52. V § 12 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují.

Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f).

       53. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
       „g) údaje o poptávkách cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy, které jsou vedeny v katalogu cloud computingu.“.
       54. V § 12 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

       § 17
       Přechodná ustanovení
       1. Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do katalogu cloud computingu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       2. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplňuje podmínky pro zápis do katalogu cloud computingu podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       3. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který může podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat pouze státní poskytovatel cloud computingu, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije, splní-li cloud computing podle věty první do doby 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podmínku § 6l odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       ČÁST ČTVRTÁ
       Změna správního řádu
       § 18
  Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 176/2018 Sb., se mění takto:
       1. V § 6 odst. 2 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větami „Správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.“.
       2. V § 71 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

       3. V § 79 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

       ČÁST PÁTÁ
       Změna zákona o správních poplatcích
       § 19
  V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se za § 8 vkládá nový § 9, který včetně nadpisu zní:
       „§ 9
       Sleva na poplatku

  Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona upravujícího právo na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři. Sleva na poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

       ČÁST ŠESTÁ
       Změna zákona o ověřování
       § 20
  Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
       1. V § 10 odst. 1 se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“ a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
       2. V § 10 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listiny“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
       3. V § 10 odst. 5 se slovo „listiny“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listinu“ se nahrazuje slovem „dokument“.
       4. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě vyznačí připojením ověřovací doložky.“.
       5. V § 12 písm. f) se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“, slovo „vlastnoručně“ se zrušuje a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
       6. V § 13 písm. b) se slova „listině, která“ nahrazují slovy „dokumentu, který“.
       7. V § 13 písm. e) se slova „na listině, která je psána“ nahrazují slovy „dokumentu, který je psán“, slova „listina psána“ se nahrazují slovy „dokument psán“ a slovo „předložena“ se nahrazuje slovem „předložen“.
       8. V § 13 písmeno g) zní:
       „g) jde-li o legalizaci dokumentu v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo“.
       9. V § 15 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“.
       10. V § 15 odst. 3 se slovo „listinou“ nahrazuje slovem „dokumentem“.
       11. § 18a až 18d se zrušují.
       ČÁST SEDMÁ
       Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
       § 21
  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
       1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slovo „správy,“ vkládají slova „notářů a soudních exekutorů“.
       2. Nad § 9 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Prostředky k přístupu do datové schránky“.
       3. V § 9 se nadpis zrušuje.
       4. V § 9 odst. 3 se slova „se zaručenou identitou s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky (dále jen „přístup s vysokou úrovní záruky“)“ nahrazují slovy „s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaným v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“)“ a za slovy „k přihlášení“ se vkládají slova „a jejich náležitosti“.
       5. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
       „§ 9a

  (1) Ministerstvo může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
  (2) Ministerstvo zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1 při přihlášení do datové schránky. Správa základních registrů zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1, je-li elektronický prostředek použit jako prostředek pro elektronickou identifikaci v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
  (3) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách podmínky pro vydání a použití elektronického prostředku podle odstavce 1 jako prostředku pro elektronickou identifikaci určeného k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky, a doporučená bezpečnostní opatření spojená s takovým vydáním a použitím.“.

       6. V § 10 odst. 1 a 2 se slova „§ 27 odst. 5 nebo 6“ nahrazují textem „§ 27 odst. 4“.
       7. V § 15 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

       8. V § 27 odst. 2 se text „§ 8 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 1 a 2“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“.
       9. V § 27 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

       10. V § 27 odst. 4 se za text „§ 3 odst. 4“ vkládá text „a § 4 odst. 5“, za slovem „osobou“ se vkládají slova „nebo podnikající fyzickou osobou“, za slovem „osoby“ se vkládají slova „nebo datová schránka podnikající fyzické osoby“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“.
       11. V § 27 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

       ČÁST OSMÁ
       Změna zákona o základních registrech
       § 22
  Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
       1. V § 1 písmeno a) zní:
       „a) zřizuje základní registry a některé další informační systémy veřejné správy a stanoví působnosti, práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, správou, provozem a užíváním,“.
       2. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
       „c) stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, mezi základními registry a agendovými informačními systémy a mezi jednotlivými agendovými informačními systémy navzájem s využitím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby.“.
       3. V § 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
       4. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , notář, soudní exekutor a archiv“.
       5. V § 2 písm. g) se slova „agendovými informačními systémy navzájem“ nahrazují slovy „agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“.
       6. V § 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
       „h) informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti podle tohoto zákona,“.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).

       7. V § 2 písm. i) se za slovo „registru“ vkládají slova „nebo agendového informačního systému“.
       8. V § 4 odst. 4 se za slova „v případě pochybnosti editor“ vkládají slova „nebo správce základního registru“.
       9. V § 4 odst. 6 se slova „v základním registru“ nahrazují slovy „vedeného v základním registru“.
       10. V § 4 odst. 7 se slovo „obsaženého“ nahrazuje slovem „vedeného“.
       11. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
       „§ 4a
       Údaje agendového informačního systému

  (1) Agendový informační systém obsahuje údaje, které se vytvářejí nebo využívají při výkonu agendy nebo při správě a provozování agendového informačního systému.
  (2) Údaj do agendového informačního systému zapisuje editor po vytvoření údaje při výkonu agendy nebo se využije ze základního registru nebo z jiného agendového informačního systému.
  (3) Editor zapíše údaj do agendového informačního systému nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se dozví o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje.“.

       12. Nad označení § 5 se vkládá nadpis „Využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému“.
       13. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
       „§ 5

  (1) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný.
  (2) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje vedené v agendovém informačním systému, které nejsou ve tvaru předcházejícím současný stav, aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud

a) nejsou obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy,
b) jsou označeny jako nesprávné,
c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti údaje, nebo
d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu2).

  (3) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
  (4) V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačního systému, při své činnosti zjistí nesoulad údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačním systému se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného údaje.
  (5) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje do základního registru zapisuje prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům vedeným v základním registru je zajišťován službami informačního systému základních registrů. Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému; není-li orgán veřejné moci současně správcem tohoto agendového informačního systému, je jeho přístup k údajům zajišťován službami informačního systému sdílené služby. Orgán veřejné moci zapisuje údaje do agendového informačního systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému.

       2) § 89 a násl. zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“.
       14. § 5a zní:
       „§ 5a

  (1) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému právním předpisem, využívá tyto údaje k účelu stanovenému právním předpisem, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů v rámci agendy.
  (2) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému na základě souhlasu subjektu údajů, využívá tyto údaje k účelu stanovenému v souhlasu subjektu údajů, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů souhlasem subjektu údajů.
  (3) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému podle odstavce 1 prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému.
  (4) Soukromoprávní uživatel údajů využívá referenční údaje vedené v základním registru, aniž by ověřoval jejich správnost.
  (5) Ustanovení § 5 odst. 3 a 4 se na soukromoprávního uživatele údajů použijí obdobně.“.

       15. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který zní:
       „§ 5b

  (1) Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování

a) bezpečnosti České republiky,
b) obrany České republiky,
c) veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví,
d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů,
e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo
f) ochrany práv osob v řízení před soudem.

  (2) Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí.“.

       16. V § 7 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“.
       17. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „registrů“ vkládají slova „ , informačního systému sdílené služby“.
       18. V § 7 odst. 2 písm. d) se slovo „jednotlivými“ zrušuje a za slovo „systémy“ se vkládají slova „ , jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“.
       19. V § 7 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
       „e) realizaci vazeb mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).

       20. V § 7 odst. 2 písm. f) se slova „referenčních údajů obsažených“ nahrazují slovy „údajů vedených“, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „systémech“ se vkládají slova „ , jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů,“.
       21. V § 7 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
       „g) zpřístupnění údajů vedených v agendových informačních systémech, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, v rozsahu oprávnění vedených v registru práv a povinností prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).

       22. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“.
       23. V § 7 odst. 2 písm. i) se za slovo „registrů“ vkládají slova „ , informačního systému sdílené služby“.
       24. V § 7 odstavec 3 zní:

  „(3) Správa základních registrů zajišťuje, aby údaje byly předávány prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby v nezměněné podobě.“.

       25. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

  „(4) Správa základních registrů vede pro účely správy informačního systému sdílené služby záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává jej po dobu 2 let; záznam obsahuje

a) označení agendového informačního systému, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují,
b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila,
c) výčet údajů, ke kterým byl získán přístup,
d) datum a čas přístupu,
e) důvod a konkrétní účel přístupu.

  (5) Správa základních registrů vydá na žádost osoby, o níž se vedou údaje v agendových informačních systémech, záznam o přístupu k těmto údajům. Záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech se vydává rovněž v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.

       26. V § 7 odst. 6 se slovo „referenčních“ zrušuje, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „registrech“ se vkládají slova „a agendových informačních systémech“.
       27. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

  „(2) Správce agendového informačního systému zajišťuje realizaci vazeb mezi agendovým informačním systémem a jinými agendovými informačními systémy prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby za účelem využívání údajů.
  (3) Správce agendového informačního systému umožní využívání údajů vedených v agendovém informačním systému orgánu veřejné moci v rozsahu, v jakém jsou orgánu veřejné moci tyto údaje zpřístupněny pro výkon agendy, a soukromoprávnímu uživateli údajů v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

       28. V § 8 odst. 4 se slovo „základního“ zrušuje.
       29. V § 8 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo informačním systémem sdílené služby“.
       30. V § 8 odst. 5 se za slovo „registrů“ vkládají slova „nebo informačním systémem sdílené služby“.
       32. V § 15 se slova „a informační systém základních registrů“ nahrazují slovy „ , informační systém základních registrů a informační systém sdílené služby“.
       33. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje.
       34. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , rodné příjmení“.
       35. V § 18 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
       „c) pohlaví,“.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).

       36. V § 18 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:
       „h) omezení svéprávnosti,
       i) rodinný stav nebo registrované partnerství,“.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k).

       37. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a datum skončení jejich platnosti“.
       38. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
       „l) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací,
       m) sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.
       39. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

  „(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou referenčními údaji.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

       40. V § 18 odst. 6 se slova „odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d)“, slova „odstavce 1 písm. g) a h)“ se nahrazují slovy „odstavce 1 písm. j), k) a l)“ a slova „odstavce 4“ se nahrazují slovy „odstavce 5“.
       41. V § 19 odst. 1 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“, text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a slovo „agendového“ se zrušuje.
       42. V § 19 odst. 2 se slova „písm. a) až g)“ nahrazují slovy „písm. a) až j)“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“.
       43. V § 19 odst. 3 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“ a text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“.
       44. V § 19 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
       45. V § 19 odst. 5 písm. a) se za slovo „agendy“ vkládají slova „ , kód agendového informačního systému, prostřednictvím kterého byly údaje využity“.
       46. V § 19 odst. 6 se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. k)“.
       47. V § 19 se doplňuje odstavec 7, který zní:

  „(7) Údaje uvedené v § 18 odst. 1 písm. l) a m) zapisuje do registru obyvatel Ministerstvo vnitra.“.

       48. V § 22 odst. 1 a 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „50“.
       49. V § 22 odst. 2 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
       50. V § 22 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
       51. V § 24 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
       53. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje.
       57. § 28a se zrušuje.
       58. V § 50 odst. 2 se slova „nebo zpravodajských služeb“ nahrazují slovy „ , zpravodajských služeb nebo Finančního analytického úřadu anebo činnost orgánů veřejné moci v oblastech stanovených v § 5b odst. 1“.
       59. Nad označení § 51 se vkládá nadpis „Údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách“.
       60. Nadpis § 51 se zrušuje.
       61. V § 51 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovem „Údaji“.
       62. V § 51 odst. 1 písm. e) se slova „typ datové schránky a“ zrušují a slovo „vyjádřené“ se nahrazuje slovem „vyjádřený“.
       63. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
       „m) výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem; to neplatí pro zpravodajské služby.“.
       64. V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

  „(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) jsou referenčními údaji.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

       65. V § 51 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
       66. V § 51 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Údaji o agendě jsou“.
       67. V § 51 odst. 6 písm. d) se slovo „popis“ nahrazuje slovem „označení“, slovo „orgánů“ se nahrazuje slovem „orgánu“, slova „na žádost“ se nahrazují slovy „jako úkony vůči“ a slova „ , který může podat žádost,“ se zrušují.
       68. V § 51 odst. 6 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
       „e) výčet a označení úkonů subjektu, který není orgánem veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení orgánu veřejné moci a forma úkonu,
       f) popis úkonů orgánu veřejné moci podle písmene d),“.

Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena g) až n).

       69. V § 51 odst. 6 písm. j) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“, za slovo „agendy“ se vkládají slova „a v případě, že jsou tyto údaje vedeny v agendovém informačním systému, rovněž určení, které z nich jsou zapisovány do agendového informačního systému na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní, a které lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy“ a slova „zpravodajské služby“ se nahrazují slovy „Generální inspekci bezpečnostních sborů a Finanční analytický úřad“.
       70. V § 51 odst. 6 písm. k) se slova „prostřednictvím informačního systému základních registrů“ zrušují.
       71. V § 51 odst. 6 písm. l) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“ a slova „prostřednictvím referenčního rozhraní“ se zrušují.
       72. V § 51 odst. 6 se na konci textu písmene m) doplňují slova „ , nejde-li o tento zákon“.
       73. V § 51 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:

  „(7) Údaji o agendě zpravodajských služeb jsou

a) název agendy,
b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě zpravodajská služba vykonává svoji působnost,
c) výčet zpravodajských služeb, které agendu vykonávají,
d) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
e) výčet zpravodajských služeb, které byly pro výkon agendy zaregistrovány.

  (8) Údaje uvedené v odstavci 6 s výjimkou údaje podle písmene f) a údaje uvedené v odstavci 7 jsou referenčními údaji.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11.

       74. V § 51 odst. 10 písmena a) a b) znějí:
       „a) odstavce 1 písm. a) a g) bodu 1, odstavce 3 písm. a) a f) bodu 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. i) a editorem číselného kódu podle odstavce 6 písm. a) a identifikátoru úkonu podle odstavce 6 písm. d) a e) je Ministerstvo vnitra,
       b) odstavce 1 písm. b) až f), písm. g) bodů 2 až 4 a písm. h) až k), odstavce 3 písm. b) až e), písm. f) bodů 2 až 4 a písm. g) až j) a odstavce 6 písm. a) až c), písm. f) až h) a písm. j) až m) a editorem údajů podle odstavce 6 písm. d) a e) s výjimkou identifikátoru úkonu, je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po ohlášení agendy.“.
       75. V § 51 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
       „c) odstavce 1 písm. l) a m) a odstavce 6 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, který převedl výkon úkonu nebo který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště, převedení výkonu úkonu nebo vytvoření informačního systému veřejné správy.“.
       76. V § 51 odst. 11 se text „2 a 5“ nahrazuje textem „3, 6 a 7“.
       77. V § 51 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „ , Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu“.
       78. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:
       „§ 51a

  (1) Správce agendového informačního systému může určit, že údaj vedený v agendovém informačním systému je údajem, který lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy, než pro kterou je agendový informační systém spravován.
  (2) Správce agendového informačního systému může postupovat podle odstavce 1, jestliže

a) se jedná o údaj, který je do agendového informačního systému zapsán na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní,
b) má možnost spolehlivě ověřit správnost údaje nebo jde o údaj, pro který právní předpis stanoví, že se má za to, že je správný a úplný, a
c) Ministerstvo vnitra zaujalo při posuzování podle odstavce 3 kladné stanovisko.

  (3) Ministerstvo vnitra posoudí na žádost správce agendového informačního systému, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b).
  (4) Vláda může uložit správci agendového informačního systému, který je jí podřízen, aby vytvořil podmínky podle odstavce 2 písm. b) a postupoval podle odstavce 1.“.

       79. V § 52 odst. 1 písm. h) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“ a slova „podle jiného právního předpisu“ se zrušují.
       80. V § 52 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovy „Údaji“.
       81. V § 52 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

       82. V § 52 odst. 3 se slovo „referenčních“ zrušuje.
       83. V § 52 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

       84. V § 52 odst. 4 se slova „Referenční údaje“ nahrazují slovy „Údaje“ a věta druhá se zrušuje.
       85. V § 52 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „referenčním“ zrušuje.
       86. V § 52b odst. 1 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“.
       87. V § 52b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a není-li ho, Ministerstvo vnitra“.
       88. V § 52b odst. 4 se text „d) a l)“ nahrazuje textem „d), l) a m)“ a text „odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 3“.
       89. § 52c včetně nadpisu zní:
       „§ 52c
       Rejstřík informačních systémů veřejné správy

  (1) Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík informačních systémů veřejné správy. V rejstříku informačních systémů veřejné správy jsou vedeny údaje podle § 51 odst. 1 písm. m).
  (2) Orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy, zašle podklady pro zápis údajů o jím spravovaném informačním systému veřejné správy v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  (3) Ministerstvo vnitra na základě podkladů podle odstavce 2 zapíše údaje o informačním systému veřejné správy do rejstříku informačních systémů veřejné správy a přidělí informačnímu systému veřejné správy jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku informačních systémů veřejné správy.
  (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro ohlášení změny údajů vedených v rejstříku informačních systémů veřejné správy.“.

       90. Za § 52c se vkládá nový § 52d, který včetně nadpisu zní:
       „§ 52d
       Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností

  (1) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje

a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství.

  (2) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

  (3) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

  (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
  (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

       92. V § 53 se doplňuje odstavec 5, který zní:

  „(5) Není-li orgán veřejné moci příslušný k ohlášení agendy podle odstavců 1 až 3 dosud zřízen, ohlásí agendu ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší, a není-li ho, Ministerstvo vnitra.“.

       93. V § 54 odst. 1 písmeno a) zní:
       „a) údaje uvedené v § 51 odst. 6, s výjimkou údaje podle § 51 odst. 6 písm. i) a n), identifikátoru úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a e) a kódu agendy,“.
       94. V § 54 odst. 1 písm. b) se slova „vedených v informačním systému o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy“ zrušují.
       95. V § 54 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
       „c) výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, nebo výčet údajů vedených v základních registrech anebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem,“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

       96. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slova „předloží ve“ vkládají slova „formátu, vlastnostech a“.
       97. V § 54 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

  „(2) V případě údajů podle odstavce 1 písm. c) ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, které jsou potřebné pro výkon agendy, a potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji odůvodní; přitom dbá, aby výčet údajů a rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Stanoví-li výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům zvláštní právní předpis, ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem; v takovém případě potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji neodůvodňuje.“.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.

       98. V § 54 odst. 4 se slova „oprávněnosti přístupu k vymezenému rozsahu údajů“ nahrazují slovy „způsobilosti základního registru nebo agendového informačního systému zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy a vhodnosti zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy; to neplatí v případě, kdy přístup k požadovaným údajům stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo vnitra dále zašle správci referenčního rozhraní ohlášení podle odstavce 1 ke stanovisku z hlediska realizovatelnosti vazeb mezi agendovými informačními systémy“ a slova „Správce zasílá stanovisko“ se nahrazují slovy „Správci zasílají stanoviska“.
       99. V § 54 odstavec 5 zní:

  „(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3 provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.

       100. V § 54 odstavec 5 zní:

  „(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladných stanovisek podle odstavce 4, jsou-li potřeba, provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.

       101. V § 54 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.

       102. V § 54 odst. 6 se slova „o agendě v rozsahu stanoveném zákonem o svobodném přístupu k informacím“ nahrazují slovy „podle § 51 odst. 6 písm. d) až f) a písm. i) až k)“.
       103. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který zní:
       „§ 54a

  (1) Pokud Ministerstvo vnitra shledá v ohlášení agendy podle § 53 nedostatky, vyzve ohlašovatele agendy k jejich odstranění, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Ve výzvě ohlašovateli Ministerstvo vnitra sdělí, jaké nedostatky v ohlášení agendy shledalo s uvedením odkazu na konkrétní ustanovení tohoto zákona.
  (2) Pokud správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní nezaujme k ohlášení agendy kladné stanovisko, Ministerstvo vnitra vyzve ohlašovatele agendy, aby v ohlášení zohlednil, je-li to možné, důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska.
  (3) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému je podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, o využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy rozhodne vláda.
  (4) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému není podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, údaje ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy lze využít pouze v rozsahu, v jakém to stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému umožnuje.
  (5) Je-li důvodem, který vedl správce základního registru nebo správce agendového informačního systému k nezaujetí kladného stanoviska, výčet údajů vedený v základním registru nebo agendovém informačním systému, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, nebo rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, a postupuje-li se podle odstavce 3, vláda určí pouze takový výčet údajů nebo rozsah oprávnění, které jsou potřebné k výkonu agendy, současně však dbá, aby výčet údajů nebo rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Ministerstvo vnitra zprostředkuje vládě stanovisko Úřadu k části rozsahu údajů nebo rozsahu oprávnění, která je sporná; Úřad své stanovisko projedná s ohlašovatelem agendy před jeho předáním Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra poskytne vládě stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému.
  (6) V případě postupu podle odstavců 2 až 5 Ministerstvo vnitra provede registraci agendy se zohledněním výsledku tohoto postupu.“.

       104. V § 55 odstavec 1 zní:

  „(1) Orgán veřejné moci oznámí Ministerstvu vnitra vykonávání agendy do 30 dnů ode dne registrace agendy podle § 53, 54 a 54a nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.

       105. V § 55 odst. 2 písm. b), písm. c) a písm. e) a v odst. 4 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
       106. V § 55 odst. 2 písm. c) se slova „ , a počet fyzických osob, které jsou nositeli rolí“ zrušují.
       107. V § 55 odst. 4 se text „§ 53 a 54“ nahrazuje textem „§ 53, 54 a 54a“.
       108. V § 56 odst. 2 se text „odst. 5 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. i)“.
       109. V § 56 odst. 3 písm. b) se slovo „referenčním“ zrušuje.
       110. V § 56 odst. 4 se za slovo „moci“ vkládají slova „a soukromoprávních uživatelů údajů“ a slovo „referenčním“ se zrušuje.
       111. V § 56a odst. 4, § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení a v odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „obsaženým“ nahrazuje slovem „vedeným“.
       112. V § 56a se odstavce 5 a 6 zrušují.
       113. V § 57 odst. 1 písm. b) a v odst. 2 písm. b) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
       114. V § 57 odst. 3 se slova „na základě jiného právního předpisu“ zrušují.
       115. V § 58 odst. 11 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
       116. V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a registru práv a povinností“ nahrazují slovy „ , registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“.
       117. V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“ a slova „nebo záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 3“ se nahrazují slovy „ , záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 4 nebo záznamu podle § 7 odst. 4“.
       118. V § 60 odst. 2 se slova „nebo registru práv a povinností“ nahrazují slovy „registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“ a slova „nebo správci registru práv a povinností“ se nahrazují slovy „ , správci registru práv a povinností nebo správci informačního systému sdílené služby“.
       120. V § 61 odst. 2 se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „pro výkon agendy“.
       121. V § 61 odst. 3 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“.
       122. Za § 62b se vkládá nový § 62c, který zní:
       „§ 62c
       Údaje z informačních systémů veřejné správy spravovaných zpravodajskými službami nelze zpřístupnit pro výkon jiných agend.“.
       123. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který zní:

  „(3) Ministerstvo vnitra vyhláškou stanoví

a) seznam položek popisu informačního systému veřejné správy podle § 51 odst. 1 písm. m),
b) osnovu popisu úkonů orgánu veřejné moci podle § 51 odst. 6 písm. f).“.

       § 23
       Přechodná ustanovení
       1. Orgán veřejné moci, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne, kdy bude rozsah přístupu změněn postupem podle § 54 odst. 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       2. Orgán veřejné moci podle § 51 odst. 10 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 1 písm. m) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       3. Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. j) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       4. Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. e) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       5. Orgán veřejné moci, kterému vznikne povinnost oznámit vykonávání agendy podle § 55 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí vykonávání agendy do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       6. Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 18 odst. 1 písm. a), c) a h) až i) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše tyto údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru obyvatel nevedly, do registru obyvatel do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       7. Správce registru obyvatel zajistí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců zápis údajů o fyzických osobách, které zemřely v období od 1. července 2010 do 30. června 2016 a o nichž nejsou údaje v registru obyvatel vedeny, a to do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
       ČÁST DEVÁTÁ
       Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
       § 24
  Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
       1. V § 4 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a realizaci bezpečnostní politiky odběratele“.
       2. V § 4 odst. 7 se za slova „vyplývajících z“ vkládají slova „bezpečnostní politiky,“.
       3. V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému“ zrušují.
       4. V § 5 odst. 2 písm. i) se slova „ke kritické informační infrastruktuře nebo k významnému informačnímu systému“ zrušují.
       5. V § 5 odst. 2 písm. j) a m) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů“ zrušují.
       6. V § 5 odst. 3 písm. f) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jejich“ nahrazují slovy „informačního nebo komunikačního systému, jeho“.
       7. V § 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , včetně bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci“.
       8. V § 22 písmeno c) zní:
       „c) vykonává státní správu v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi a v oblasti kryptografické ochrany, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, a plní další úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,“.
       9. § 25 včetně skupinového nadpisu zní:
       „Přestupky
       § 25

  (1) Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13,
b) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
c) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
d) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (2) Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že

a) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3,
c) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13,
d) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (3) Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e) neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
f) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
g) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
h) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
i) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
j) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
k) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
l) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (4) Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
f) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
g) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
i) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
j) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
k) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
l) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
m) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
n) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
o) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
p) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (5) Správce významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
f) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (6) Provozovatel významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
f) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
g) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
i) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
j) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
k) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
l) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
m) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
n) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (7) Správce informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (8) Provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (9) Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že

a) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
b) neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3,
c) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1, 4 nebo 8,
d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (10) Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že

a) neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1,
b) v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření,
c) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3,
d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.

  (11) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), odstavce 4 písm. a), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 10 písm. b),
b) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f), odstavce 3 písm. b) až j) nebo písm. l), odstavce 4 písm. b) až n) nebo písm. p), odstavce 5 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 6 písm. b) až l) nebo písm. n), odstavce 7 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 8 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 9 písm. a) až d) nebo písm. f) nebo odstavce 10 písm. a), c), d) nebo f),
c) 10000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. k), odstavce 4 písm. o), odstavce 5 písm. i), odstavce 6 písm. m), odstavce 7 písm. i), odstavce 8 písm. i), odstavce 9 písm. e) nebo odstavce 10 písm. e).“.

       ČÁST DESÁTÁ
       Změna zákona o elektronické identifikaci
       § 25
  Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, se mění takto:
       1. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.“.
       2. § 24 se včetně nadpisu zrušuje.
       ČÁST JEDENÁCTÁ
       ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
       § 26
  Zrušují se:

1. Vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích).
2. Vyhláška č. 528/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy).

       ČÁST DVANÁCTÁ
       ÚČINNOST
       § 27
  Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení

a) § 5, 7 a 8, § 10, § 20 bodu 11, § 21 bodu 7, § 22 bodů 1, 2, 5 až 30, 32 až 60, 62, 69 až 72, 77, 78, 80 až 85, 91, 95 až 98, 100 až 104, 106, 107, 109 až 112, 114 až 121, § 23 bodů 1, 3 a 5 až 7 a § 25 bodu 2, která nabývají účinnosti prvním dnem dvacátého pátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
b) § 15, § 16 bodů 2 až 5, 12, 14, 18, 20, 21, 28, 29, 34 s výjimkou § 6l odst. 2, § 16 bodů 51 až 53, § 17, § 22 bodů 61, 63 až 68, 73 až 76, 79, 86 až 90, 93, 94, 99, 105, 108, 113, 122 a 123, § 23 bodů 2 a 4 a § 26, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
c) § 6 a § 20 bodů 1 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022.

       Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 471/2022 Sb. Čl. II
       1. Působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“) podle § 2a odst. 2 a 3 písm. a) až c) zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává do 31. března 2023 Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“).
       2. Návrh první systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst Agentury předloží člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost, a není-li ho, člen vlády určený vládou, po projednání s Ministerstvem financí ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu. Před vznikem Agentury lze konat výběrové řízení na obsazení služebního nebo pracovního místa v Agentuře po schválení první systemizace vládou. V případě výběrového řízení na služební místo vybere ze 3 nejvhodnějších žadatelů nebo z dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, podle § 28 odst. 2 a 3 zákona o státní službě ředitel Agentury, a není-li dosud jmenován, člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost. Zaměstnanecký či služební poměr vzniká nejdříve ke dni vzniku Agentury.
       3. Návrh první organizační struktury Agentury předloží člen vlády stojící v čele Rady vlády pro informační společnost, a není-li ho, člen vlády určený vládou, ministerstvu k vyjádření do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu.
       4. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, který je ke dni 31. března 2023 zařazen nebo jmenován na služebním místě v ministerstvu a vykonává státní službu převážně spočívající v zajištění výkonu působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem ve služebním poměru zařazeným nebo jmenovaným v Agentuře; ředitel Agentury do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne o zařazení nebo jmenování státního zaměstnance na služební místo; platové zařazení státního zaměstnance se nemění.
       5. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených v ministerstvu, kteří ke dni 31. března 2023 převážně zajišťují výkon působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu.
       6. Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má ministerstvo nebo ministerstvem zřízená státní příspěvková organizace příslušnost hospodařit ke dni 31. března 2023 a který k tomuto dni převážně slouží k výkonu působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu.
       7. Rozpočtované prostředky kapitoly ministerstva, včetně nároků nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisí s výkonem působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Agenturu.
       8. Prostředky účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, které se vztahují ke státním zaměstnancům ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařazeným nebo jmenovaným na služebních místech v ministerstvu a zaměstnancům České republiky zařazeným v ministerstvu, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí do Agentury, přecházejí tímto dnem na účet fondu kulturních a sociálních potřeb u Agentury.
       9. Postupy podle zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené ministerstvem v oblasti působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Agenturu, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nedokončené, dokončí Agentura; dosavadní úkony ministerstva se považují za úkony Agentury.
       10. Ministerstvo, jím zřízená příspěvková organizace a Správa základních registrů poskytují Agentuře za účelem zajištění sídla a provozu Agentury bezúplatně k užívání prostory v budovách, se kterými jsou příslušní hospodařit.
       Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 1/2024 Sb. Čl. II
  Totožnost nebo jinou skutečnost lze prokázat digitálním stejnopisem průkazu

a) od 1. ledna 2024 pouze vůči ústředním správním úřadům, s výjimkou zastupitelských úřadů,
b) od 1. července 2024 rovněž vůči orgánům veřejné moci, které jsou státními orgány neuvedenými v písmenu a), s výjimkou zastupitelských úřadů, a vůči krajům a obcím s rozšířenou působností, neumožní-li prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu dříve, a
c) od 1. ledna 2025 rovněž vůči ostatním orgánům veřejné moci a vůči osobám uvedeným v § 9a odst. 2 větě druhé zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neumožní-li prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu dříve.

       Vondráček v. r.
       Zeman v. r.
       Babiš v. r.
        
        

       1) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
       2) § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
       3) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
       4) § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb.
       5) § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
       6) § 64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
       7) § 3 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
       8) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
        Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
        Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
       9) § 14 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
       10) Například § 5 až 11 zákona č. 297/2016 Sb.
       11) § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.