Č. j.: 244/2007-14
PRÁVNÍ VÝKLADY 1/2007
Obsah:
1. Stanovisko k ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve vztahu k nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
2. Rozhodování o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezletilým osobám v zařízeních od 1. ledna 2007
1. Stanovisko k ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve vztahu k nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se na žáky při praktickém vyučování vztahují některá ustanovení zákoníku práce; mimo jiné také ta ustanovení, která upravují týdenní pracovní dobu. Je tedy povinností právnické osoby vykonávající činnost školy či školského zařízení, uskutečňuje-li se praktické vyučování ve škole či školském zařízení, nebo fyzické či právnické osoby, uskutečňuje-li se praktické vyučování na jejich pracovištích, aby vždy zajistily dodržení ustanovení § 65 odst. 3 školského zákona, potažmo tedy ustanovení platného a účinného zákoníku práce.
V souladu s ustanovením § 65 odst. 3 školského zákona, resp. v návaznosti na něj s ustanovením § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., může žák mladší 18 let vykonávat odborný výcvik nejvýše 30 hodin týdně a zároveň doba odborného výcviku v jednotlivém dni nesmí přesáhnout 6 hodin. Žák konající odborný výcvik tedy může v jednotlivém dni být na pracovišti, kde odborný výcvik koná, nejvýše 6 hodin, aby byly splněny podmínky právních předpisů. Podmínka, že žák, který koná odborný výcvik může být na pracovišti vždy nejvýše 6 hodin denně, vyplývá z ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., v němž je stanoveno, že pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, což se podle ustanovení § 65 odst. 3 školského zákona vztahuje i na žáky při praktickém vyučování.
Dále podle vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb., platí, že organizaci teoretického vyučování (§ 11) a odborného výcviku (§ 13) stanoví ředitel školy, a to podle zásad uvedených v příslušných ustanoveních vyhlášky. Ředitel školy musí při stanovování organizace (jak teoretického, tak praktického) vyučování dodržet podmínky vztahující se k počátku a konci vyučování a maximální délce vyučování v jednom dni. Současně též musí při stanovení organizace vyučování dodržet platné učební osnovy daného oboru vzdělání.
Dále lze uvést, že právní předpisy ve svých ustanoveních nevylučují kombinaci teoretického vyučování a odborného výcviku v jednom dni. V této souvislosti je však potřeba zdůraznit, že teoretické vyučování a odborný výcvik musí být od sebe zřetelně odděleny, neboť žák může být na pracovišti, na kterém vykonává odborný výcvik maximálně po dobu 6 hodin denně, aby byly dodrženy podmínky § 65 odst. 3 školského zákona či nedocházelo k obcházení tohoto ustanovení.
Ředitel školy odpovídá za to, že škola poskytuje vzdělávání v souladu se školským zákonem (§ 164 odst. 1 písm. b) školského zákona), a proto odpovídá i za dodržení ustanovení § 65 odst. 3 školského zákona.
Ředitel školy může nastalou situaci ve vztahu k pedagogickým pracovníkům řešit zejména vhodnou organizací práce, resp. odborného výcviku (např. sníží rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogického pracovníka na další pololetí školního vyučování, jak mu to umožňuje ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů; určí žákům konajícím odborný výcvik odlišný (postupný) nástup na pracoviště, na kterém se odborný výcvik koná a zajistí jeho konání v nejvýše povolené délce. Žáci se tak nebudou účastnit odborného výcviku všichni najednou a tím zároveň dojde k efektivnějšímu odbornému výcviku žáků, neboť se jim učitel odborného výcviku bude moci více věnovat, budou-li konat výcvik postupně v menších skupinách.).
2. Rozhodování o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezletilým osobám v zařízeních od 1. ledna 2007
Dnem 1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zrušuje se zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, a rovněž se zrušují všechna nařízení vlády, kterými byly zvýšeny částky životního minima. Téhož dne nabývá účinnosti „změnový zákon“ - č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tímto zákonem mj. dochází k novelizaci zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb. (viz část třicátá první zákona č. 112/2006 Sb.).
Zákon č. 109/2002 Sb. se mění takto:
1. V § 27 odst. 1 se zrušují věty třetí a pátá – tj. věta „Za příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy uvedené v zákoně o životním minimu.“ a věta „Příspěvek se zaokrouhluje na 10 Kč nahoru.“.
2. V § 27 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„(8) Za příjmy a za společně posuzované osoby se pro účely tohoto zákona považují započitatelné příjmy a společně posuzované osoby podle zvláštního právního předpisu 15).
-----------------
15) § 4, 6 a násl. zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.“.
3. V § 28 odstavec 1 zní:
„(1) Pokud rodič doloží, že jeho příjem nebo příjem společně s ním posuzovaných osob po zaplacení příspěvku bude nižší než 1,5 násobek životního minima15), stanoví se příspěvek v takové výši, aby 1,5 násobek životního minima zůstal zachován. Pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, příspěvek se nestanoví.“.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 110/2006 Sb. ani zákon č. 112/2006 Sb. nestanoví přechodné období, které by upravilo vydávání nových rozhodnutí vázaných na výši životního minima, znamená to pro ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nutnost revidovat k 1. lednu 2007 ta rozhodnutí, kterými byl stanoven příspěvek v nižší nebo nulové výši. Povinnost prokázat nárok na snížení či prominutí příspěvku zůstává na rodiči dítěte, ředitel zařízení by však měl v těch případech, kdy bude nutno stanovit novou výši (včetně nulové výše) příspěvku zahájit nové správní řízení a vyzvat rodiče dítěte k doložení příjmů odůvodňujících snížení či prominutí příspěvku.
Stanovený příspěvek se již nebude zaokrouhlovat na 10 Kč nahoru, doporučujeme tedy zaokrouhlování na padesátihaléře – viz stanovisko č. 6 Právních výkladů č. 1/2006. Nová dikce § 28 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb. uvádí, že „Pokud by (takto) stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, příspěvek se nestanoví.“. To znamená, že v případě osvobození od povinnosti hradit příspěvek není vyžadováno správní rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. g) zákona č. 109/2002 Sb.
Do 31. 12. 2006 se za životní minimum občana nebo občanů, jejichž příjmy se posuzují společně, považoval úhrn částek stanovených zákonem k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (viz nařízení vlády č. 505/2005 Sb., o zvýšení částek životního minima).
Od 1. 1. 2007 bude výpočet životního minima následující:
Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4 zákona č. 110/2006 Sb.
Pokud je osoba pro účely tohoto zákona posuzována společně s jinými osobami (§ 4), jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880 Kč.
Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně
a) 2 600 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
b) 2 250 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
c) 1 960 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
d) 1 600 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.
Životní minimum osob, které se pro účely tohoto zákona posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob.
Společně se pro účely tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, posuzují
a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
b) manželé,
c) rodiče a
1. nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
2. zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d),
d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že
spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
Další podrobnosti o posuzování příjmů viz § 6 a násl. zákona č. 110/2006 Sb.
Jako příklad uvádíme následující tabulku:
Společně posuzované osoby Životní minimum
do 31.12.2006 od 1.1.2007
po jednotlivých částkách 1,5 násobek
Rodič žijící sám 4 420 Kč 3.126 4.689 Kč
Rodič žijící s druhým rodičem (bez dalších dětí) 7 430 Kč 2880 + 2600 8 220 Kč
Rodič žijící s druhým rodičem a nezaopatřenými dětmi ve stáří 5 a 11 let 12 120 Kč 2880 + 2600 + 1960 + 1600 13.980 Kč
Rodič žijící s družkou
a nezaopatřenými dětmi ve
stáří 17 a 8 let 12 540 Kč 2880 + 2600 + 2250 + 1960 14 535 Kč
Rodič žijící s druhým rodičem, zaopatřeným dítětem ve věku 17 let a nezaopatřeným dítětem
ve věku 14 let 12 770 Kč 2880 + 2600 + 2600 + 1960 15 060 Kč
Rodič žijící s druhým rodičem, zaopatřenými dětmi ve věku 25 a 20 let a nezaopatřeným dítětem ve věku 16 let 15 790 Kč 2880 + 2600 + 2600 + 2600 +
+ 2250 19 395 Kč
Rodič žijící s prarodičem a dítětem ve věku 4 let 10 010 Kč 2880 + 2600 + 1600 10 620 Kč
Poznámka: Tímto stanoviskem se s účinností od 1. 1. 2007 doplňuje stanovisko č. 6 Právních výkladů č. 1/2006.