Informace o možnosti jeho zavádění do praxe v 6. – 9. ročníku

          “Evropské jazykové portfolio pro žáky a žákyně ve věku 11 – 15 let” chápeme jako fakultativní pracovní sešit ke všem učebnicím cizích jazyků. Má schvalovací doložku MŠMT čj. 24 242/2001-22 a je zařazené v Seznamu učebnic a učebních textů pro základní školy.

          Projekt Evropského jazykového portfolia ( dále jen EJP) vznikl z iniciativy Rady Evropy jako motivační nástroj a informační dokument, který odpovídá současné ekonomické, společenské a kulturní realitě. Jde o dokument, ve kterém si ti, co se jazyk učí nebo učili, ať již ve škole nebo mimo školu, mohou zaznamenávat své jazykové a kulturní zkušenosti. EJP jasným a transparentním popisem jazykových dovedností a kvalifikací přispěje ke koherentnosti jazykového vzdělávání v Evropě, k jeho diversifikaci, ke zvýšení mobility a k pochopení nutnosti celoživotního jazykového vzdělávání. Doporučení R ( 98) 6 Výboru ministrů členských států Rady Evropy doporučilo vládám jednotlivých států zavedení EJP do praxe.

V České republice byla dosud schválena Radou Evropy česká mutace Evropského jazykového portfolia pro žáky a žákyně ve věku 11-15 let, jehož autorkou je Mgr. Radka Perclová. Během tohoto školního roku bude vydáno “ Evropské jazykové portfolio pro žáky do 11 let” a “Evropské jazykové portfolio pro střední školy”. EJP vychází z metodických principů “Společného evropského referenčního rámce pro studium, výuku a hodnocení cizích jazyků”.

          Naším úkolem je zavedení Evropského jazykového portfolia do školní praxe. Není cílem nařídit povinně používání portfolia, ale doporučit jeho využívání jako jednu z  metod práce, která napomáhá pochopení nového způsobu evaluace jazykových znalostí a dovedností. Na podporu práce s  Evropským jazykovým portfoliem byla vydána příručka pro učitele k Evropskému jazykovému portfoliu a bude učitelům dána k dispozici na seminářích o jazykovém portfoliu. Tyto semináře budou organizovány pedagogickými centry.

Způsob hodnocení, které EJP uplatňuje, není v našich školách zcela běžný. Hodnocení se zaměřuje na to, zda žáci dosáhli, či nedosáhli určitého cíle. Žák specifické dovednosti buď ovládá nebo neovládá, hodnocení se týká jeho vlastního výkonu. Nezáleží na tom, jak je úspěšný ve srovnání se svými spolužáky - každý si v portfoliu stanoví svou vlastní laťku. Portfolio pak působí motivačně i na slabší žáky. Hodnocení se zaměřuje na běžné potřeby každodenního života, na dovednosti, které při komunikaci v cizím skutečně využíváme. Dalším rysem je hodnocení autonomní, při kterém se ani nepřeceňujeme ani nepodceňujeme. Takovémuto hodnocení se žák musí naučit. Portfolio usiluje o to, aby jasně stanovilo konkrétní cíle, jejichž dosažení by žáci uměli zhodnotit sami.

Přejeme všem učitelům jazyků, aby našli v jazykovém portfoliu dobrého pomocníka pro své vyučovací hodiny jazyků a aby jim přinášelo radost z učení.

v.z. Jaromír Krejčí v.r.
V Praze dne 15. října 2001 PhDr. Jana Švecová, CSc.

vrchní ředitelka sekce vzdělávání