s výkladem ustanovení, která zakládají povinnost zaměstnavateli zaměstnávat
       občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu
       na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
       Čl. 1
       Obecná ustanovení
       (1) V roce 1999 byl zákonem č. 167/1999 Sb. novelizován zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Novela nabyla účinnosti dnem 1.10.1999 s výjimkou ustanovení o povinnosti zaměstnavatele zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností (dále jen "ZPS") ve výši povinného podílu, které nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2000.
       (2) Dnem 21.7.2000 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 228/2000 Sb. o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele (dále jen "NV č. 228/2000 Sb."), kterým je stanoven způsob výpočtu počtu zaměstnanců se ZPS.
       (3) Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu již od 1.1.2000, kdy nabyla účinnosti část zákona č. 167/1999 Sb., kterou byl novelizován § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, budou vykazovat plnění povinného podílu a plnit svou oznamovací povinnost, za celý rok 2000, vůči úřadům práce podle § 24 odst. 4 zákona o zaměstnanosti v lednu a únoru 2001.
       Čl. 2
       Nová právní úprava
       (1) Nová právní úprava § 24 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb., si klade za cíl vést zaměstnavatele k tomu, aby podporovali vytváření nových pracovních příležitostí pro občany se změněnou pracovní schopností. Proto je zaměstnavatelům s více než 20 zaměstnanci stanovena povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé nezjišťují povinný podíl a jeho plnění na svých jednotlivých pracovištích, ale stanoví si povinný podíl z celkového počtu svých zaměstnanců.
       (2) Základní změnou oproti předcházející právní úpravě je, že zákon č. 167/1999 Sb. přenesl způsob plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele z nařízení vlády č. 384/1991 Sb. přímo do zákona o zaměstnanosti. Rovněž byl rozšířen okruh zaměstnavatelů, od kterých je možno odebírat výrobky nebo zadávat jim výrobní programy, neboť dosavadní podmínka zaměstnávání více než 60% zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, uvedená v nařízení vlády č. 384/1991 Sb., byla snížena na 55% a za zaměstnavatele se pro účel plnění povinnosti považuje také osoba se změněnou pracovní schopností, která je samostatně výdělečně činná, i když nezaměstnává žádného dalšího zaměstnance.
       (3) Vzhledem k těmto změnám již nařízení vlády č. 384/1991 Sb. neodpovídalo nové právní úpravě a proto bylo vydáno nové nařízení vlády č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného počtu občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
       Čl. 3
       K jednotlivým ustanovením nařízení vlády č. 228/2000 Sb.:
       Úplné znění nařízení vlády č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného počtu občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele je obsaženo v příloze č. I.
       Poznámka: V materiálu jsou používány výrazy "ZPS" a "ZPS s TZP", upozorňujeme, že se jedná o dva rozdílné pojmy.
       ZPS - tento výraz je používán pro text "změněná pracovní schopnost"
       ZPS s TZP - tento výraz je používán pro text "změněná pracovní schopnost s těžším postižením".
       K § 1:
       Povinný podíl činí 5% zaměstnanců se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
       Odstranilo se rozlišení 4,5% podílu občanů se ZPS a 0,5% občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ( dále jen "ZPS s TZP"), protože ustanovení § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb., řeší otázku výše odvodu do státního rozpočtu za občana se ZPS, nikoli za občana se ZPS s TZP. Odstraněním rozdílné výše povinného podílu občanů se ZPS a občanů se ZPS s TZP se také odstranila dosavadní nerovnost, která spočívala v tom, že zaměstnavatel si mohl každého občana se ZPS s TZP, kterého zaměstnával nad povinný podíl 0,5%, započítat do povinného podílu občanů se ZPS pětkrát, opačně však zápočet nebyl možný. Pokud zaměstnavatel zaměstnával občany se ZPS nad stanovený povinný podíl 4,5%, nemohl si je započítat do povinného podílu občanů se ZPS s TZP.
       K § 2:
       Pro účely plnění povinného podílu se každý občan se ZPS s TZP, kterého zaměstnavatel zaměstnává v pracovněprávním vztahu, započítává jako tři občané se ZPS.
       Zaměstnavatel si každého svého zaměstnance se ZPS s TZP započítává do povinného podílu jako tři zaměstnance se ZPS. Toto zvýhodnění vyplývá ze skutečnosti, že počet pracovních příležitostí pro občany se ZPS s TZP je nepoměrně nižší než pro občany se ZPS a že vytváření pracovních míst pro občany se ZPS s TZP je v mnoha ohledech podstatně náročnější než pro občany se ZPS.
       Rozhodné jsou opět průměrné roční přepočtené počty zaměstnanců se ZPS a se ZPS s TZP.
       Příklad:
       U zaměstnavatele ALFA a.s. činí ve sledovaném roce povinný podíl 7 zaměstnanců. V tomto roce zaměstnával v pracovněprávním vztahu 2,3, tj. zaokrouhleno 2 občany se ZPS a 0,9 občana se ZPS s TZP. Při použití trojnásobku se do plnění povinného podílu započítá 2,7, tj. zaokrouhleno 3 občané se ZPS. Povinný podíl za sledovaný rok je zaměstnavatelem ALFA a.s. tímto způsobem plněn jen částečně ( 2+3=5).
       K § 3:
       Pro plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům, se stanoví jednotný postup pro stanovení počtu zaměstnanců se ZPS, které si zaměstnavatel započítá do svého povinného podílu.
       Toto ustanovení odkazuje přílohu k nařízení vlády, které obsahuje postup zaměstnavatelů při stanovení počtu zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu v případech, kdy odebírá výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS nebo když zadává výrobní programy těmto zaměstnavatelům.
       Příklad:
       ALFA a.s. odebrala za sledovaný rok od družstva BETA, které zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS, výrobky za 1 200 000,- Kč. Produktivita práce družstva BETA za předchozí kalendářní rok činí 450 000,- Kč.
       1 200 000 : 450 000 = 2,6 , zaokrouhleno 3
       ALFA a.s. si do plnění svého povinného podílu započítá 3 občany se ZPS.
       Pro zjištění počtu zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do svého povinného podílu, je důležitý údaj o produktivitě práce zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55% zaměstnanců se ZPS. Ten potvrzuje svým odběratelům svou produktivitu práce za předchozí kalendářní rok. Použití produktivity práce za předchozí kalendářní rok umožňuje zaměstnavateli, který plní povinnost zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu odebíráním výrobků, mít přehled o průběžném plnění této povinnosti. Výjimku tvoří případy, kdy zaměstnavatel zaměstnávající více než 55% zaměstnanců se ZPS začne v průběhu sledovaného roku provozovat svůj předmět činnosti a nemá možnost potvrdit produktivitu práce za předchozí kalendářní rok. Při odebírání výrobků od těchto zaměstnavatelů je třeba počítat s tím, že produktivitu práce za sledovaný kalendářní rok sdělí až v měsíci lednu následujícího roku, kdy se také plnění povinného podílu vyhodnocuje.
       Roční produktivita práce na jednoho zaměstnance se zjišťuje jako podíl celkových ročních tržeb za vlastní výrobky a služby a průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců (vzorce pro výpočet produktivity práce jsou uvedeny v příloze nařízení vlády ). Vychází se z údajů za předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatelé, kteří ve sledovaném roce zahájili činnost, vychází při výpočtu produktivity práce z údajů za sledovaný rok.
       Příklad:
       Družstvo BETA utržilo v kalendářním roce 23 400 000,- Kč za vlastní výrobky a služby. Ve stejném roce docílilo průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců 52.
       23 400 000 : 52 = 450 000,- Kč
       Produktivita práce družstva BETA za kalendářní rok činí 450 000,- Kč.
       Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55% zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce koeficientem 0,5.
       Chráněná dílna nebo chráněné pracoviště musí splňovat podmínky uvedené v § 6 vyhlášky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů, ve znění vyhlášky č. 232/1997 Sb. Není podstatné, zda na jejich zřízení nebo provoz úřad práce poskytl finanční příspěvek.
       Při odebírání výrobků, služeb nebo jiných plnění od chráněných dílen, které jsou samostatným podnikatelským subjektem, se produktivita práce násobí koeficientem 0,5 vždy.
       Odebíráním výrobků, služeb nebo jiných plnění od chráněné dílny provozované zaměstnavatelem, který v souhrnu nezaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS, není možno plnit povinnost zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu.
       Příklad:
       Z celkového množství výrobků v hodnotě 1 200 000,- Kč, které za sledovaný rok odebrala ALFA a.s. od družstva BETA, se na výrobě výrobků v hodnotě 500 000,- Kč podíleli zaměstnanci chráněné dílny zřízené v družstvu BETA.
       1 200 000 - 500 000 = 700 000
       700 000 : 450 000 = 1,5 , zaokrouhleno 2
       500 000 : (450 000 x 0,5) = 500 000 : 225 000 = 2,2, zaokrouhleno 2
       ALFA a.s. si do plnění povinného podílu započítá 4 občany se ZPS.
       Skutečnost, že se na výrobě odebíraných výrobků nebo na službách či jiných plněních podíleli zaměstnanci chráněné dílny budou zaměstnavatelé zaměstnávající více než 55% zaměstnanců se ZPS potvrzovat buď na samostatném potvrzení nebo u jednotlivých dodávek přímo na fakturách.
       Seznam zaměstnavatelů splňujících podmínku zaměstnávání více než 55% zaměstnanců se ZPS je uveden v katalogu, který bude vydán Ministerstvem práce a sociálních věcí jednak v tiskové podobě jednak na internetové stránce MPSV. V současné době je k dispozici na internetové adrese: www.nahradniplneni.cz .
       Za zaměstnavatele, od něhož je možno odebírat výrobky ke splnění povinnosti zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu, se považuje také:
       * osoba samostatně výdělečně činná, která je občanem se ZPS, i když nezaměstnává žádného dalšího zaměstnance
       * právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS a jejímž předmětem činnosti je obchodní činnost
       * chráněná dílna, která má samostatnou právní subjektivitu.
       Za odebírání výrobků podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se považuje také odebírání služeb nebo jiných plnění. I když ustanovení § 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 1/1991Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. hovoří pouze o odebírání výrobků a zadávání výrobních programů, není možno diskriminovat ty zaměstnavatele, kteří sice zaměstnávají více než 55% zaměstnanců se ZPS, nezabývají se však přímo výrobou, ale předmětem jejich činnosti je buď poskytování služeb nebo pouze obchodní činnost. Protože tedy citované ustanovení zákona o zaměstnanosti výslovně neuvádí, že by se mělo jednat výhradně o "vlastní" výrobky, lze pod pojem "odebírání výrobků " podřadit i přijímání dalších plnění a služeb tak, jak tomu bylo i dosud podle nařízení vlády č. 384/1991 Sb. Jedná se o cenu výrobků, služeb nebo jiných plnění bez DPH, u neplátců daně z přidané hodnoty o cenu včetně DPH. Pod pojmem "odebrané" výrobky, služby nebo jiná plnění se rozumí, že byly zároveň i zaplaceny, pokud datum splatnosti není stanoveno mimo období sledovaného roku.
       Zaměstnavatelé mají možnost plnit povinný podíl také zadáváním výrobních programů zaměstnavatelům, zaměstnávajícím více než 55% zaměstnanců se ZPS. Zadáním výrobního programu se rozumí na základě smlouvy uskutečněné předání určitého samostatného výrobního programu (včetně případné technické dokumentace, technologie eventuelně i obchodní stránky).
       Zaměstnavatel, kterému byl výrobní program zadán, zjišťuje produktivitu práce vždy za rok, ve kterém zaměstnavatel, který výrobní program zadal, plnění povinného podílu sleduje. Touto produktivitou práce vydělí své celkové tržby ze zadaného výrobního programu ve sledovaném roce a výsledkem je počet zaměstnanců, které si do plnění svého povinného podílu započítá zaměstnavatel, který výrobní program zadal. Tímto způsobem lze plnit povinný podíl každoročně po celou dobu provozování zadaného výrobního programu.
       K § 4:
       Pro stanovení povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ve sledovaném roce.
       Vychází se přitom z počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci, zvýšeného o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění. Tento počet hodin se vydělí celkovým ročním fondem pracovní doby připadajícím na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy ( s odkazem především na § 83 zákoníku práce).
       K § 5:
       Při výpočtech se zjištěné průměrné přepočtené počty zaměstnanců zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru.
       Jedná se o stejný způsob zaokrouhlování, jaký byl používán doposud. Jde v podstatě o matematický způsob zaokrouhlování, tzn. že povinný podíl zjištěný ve výši 6,5 se zaokrouhlí na 7, ve výši 6,4 se zaokrouhlí na 6.
       K § 6:
       Nařízení vlády se nevztahuje na zaměstnávání příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR.
       Plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZPS se podle § 28 zákona nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním, popř. ustanovením do funkce. Nařízení vlády tento okruh výjimek rozšiřuje o zaměstnávání příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. Počet zaměstnanců, ze kterého zaměstnavatelé stanoví svůj povinný podíl, tyto vyjmuté zaměstnance nezahrnuje.
       K § 7:
       Vzhledem k tomu, že nová právní úprava vyžádala vydání i nového nařízení vlády, bylo třeba nařízení vlády č 384/1991 Sb. zrušit.
       K § 8:
       Nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu již od 1.1.2000, kdy nabyla účinnosti část zákona č. 167/1999 Sb., kterou byl novelizován § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, budou tedy vykazovat plnění povinného podílu a plnit svou oznamovací povinnost vůči úřadům práce podle § 24 odst. 4 zákona o zaměstnanosti v lednu a únoru 2001 již podle tohoto nařízení vlády.
       Pokud zaměstnavateli jeho podnikatelská činnost neumožňuje plnit povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle ustanovení § 24 odst. 3 písm. a) nebo písm. b) zákona o zaměstnanosti, plní tuto povinnost podle ustanovení § 24 odst. 3 písm. c), a to odvodem do státního rozpočtu. Odvod do státního rozpočtu je rovnocenná možnost plnění povinnosti zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu, který si zaměstnavatel může zvolit jako samostatný způsob plnění této povinnosti.
       Výše odvodu je stanovena ročně za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, vyhlašované za 1. až 3. čtvrtletí roku, ve kterém je plnění povinného podílu sledováno. Vychází se z období 1. až. 3 čtvrtletí roku proto, že je to poslední známý údaj o tomto statistickém ukazateli, který je k dispozici v době, ve které musí být plnění povinného podílu vyhodnoceno.
       Příklad:
       ALFA a.s. má stanovený povinný podíl 7 zaměstnanců. Ve sledovaném kalendářním roce zaměstnávala 4 zaměstnance se ZPS. Neměla zájem odebírat výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS, a proto si zvolila za zbývající 3 zaměstnance formu odvodu do státního rozpočtu.
       Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3 čtvrtletí sledovaného roku činila
       12 700,- Kč.
       ALFA a.s. odvedla do státního rozpočtu 3 x 6 350,- Kč, tj. částku 19 050,- Kč.
       Čl. 4
       Prokazování změněné pracovní schopnosti
       (občané se ZPS a ZPS-TZP)
       Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 21 stanoví, kdo je občanem se změněnou pracovní schopností.
       (1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.
       (2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který
       a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
       b) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod, nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.1)
       (3) Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.
       (4) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.
       (5) Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.
       (6) Na občany starší 65 let se ustanovení odstavců 1 až 5 nevztahují.
       Na základě uvedeného ustanovení § 21 zákona č. 1/1991 Sb., se změněná pracovní schopnost prokazuje:
       1) rozhodnutím ČSSZ o přiznání částečného invalidního důchodu;
       2) potvrzením OSSZ o uznání částečné invalidity (v případech, kdy na částečný invalidní důchod nevznikl nárok nebo není tento důchod vyplácen pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti);
       3) rozhodnutím ČSSZ, kterým byl uznán plně invalidním občan, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek nebo který se pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může připravovat na budoucí povolání -
       -----------------------------------------------------------------
       1) § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.
       jen za zcela mimořádných podmínek (na rozhodnutích ČSSZ je v těchto případech citováno ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů);
       4) rozhodnutím OSSZ o změněné pracovní schopnosti nebo o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením.
       Z uvedeného vyplývá, že změněnou pracovní schopnost není možno prokazovat průkazy TP, ZTP nebo ZTP-P, které jsou vydávány okresními úřady podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ta vyjmenovává okruh zdravotních postižení, která odůvodňují poskytování mimořádných výhod. Zdravotní postižení rozděluje do tří stupňů a jim pak přiřazuje rozsah poskytovaných mimořádných výhod. O zařazení občana do některého z těchto tří stupňů vydává okresní úřad průkaz, který občana k mimořádným výhodám opravňuje. Pro I. stupeň je vydáván průkaz TP, pro II. stupeň průkaz ZTP a pro III. stupeň průkaz ZTP - P.
       Vzhledem ke zdravotním postižením uvedeným ve vyhlášce je možné, že občan, který je držitelem některého z uvedených průkazů, může být zároveň občanem se změněnou pracovní schopností podle § 21 zákona o zaměstnanosti. Nelze však zobecňovat, že tomu tak vždy ve všech případech je a držitele těchto průkazů automaticky za osoby se změněnou pracovní schopností považovat.
       Upozornění:
       K problematice prokazování změněné pracovní schopnosti je třeba ještě upozornit na to, že předložené rozhodnutí ČSSZ nebo OSSZ, pokud by bylo staršího data, nemusí být již platné. V souvislosti s novou právní úpravou plnění povinného podílu osob se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců upozorňujeme na toto nebezpečí a doporučujeme, aby si zaměstnavatelé vyžádali od svých zaměstnanců se změněnou pracovní schopností aktuální údaje. Okresní správy sociálního zabezpečení nejsou zaměstnavatelům tyto informace povinny poskytovat.
       Čl. 5
       Výpočet počtu zaměstnanců se ZPS, ZPS-TZP
       a hodnoty náhradního plnění
       (1) Při výpočtu počtu zaměstnanců se ZPS a ZPS-TZP postupuje organizace s více jak 20 zaměstnanci dle NV č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
       (2) Viz. text zapracovaný v článku č. 3 této informace.
       (3) Způsob výpočtu za sledovaný rok:
       PPZ =
       PH
       -------------
       FPD
       kde:
       PPZ
       průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců
       PH
       počet hodin odpracovaných všemi zaměstnanci + neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou + neodpracované hodiny v důsledku překážek v práci + neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatelé přitom vycházejí pouze z údajů o těch zaměstnancích, na které se nevztahuje výjimka uvedená v bodě 3.
       FPD
       celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy
       Zjištěné průměrné přepočtené počty zaměstnanců se zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru.
       Příklad:
       Zaměstnanci zaměstnavatele ALFA a.s. odpracovali za celý kalendářní rok celkem 270 000 hodin.
       Součet všech hodin čerpané dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, činí 19 200 hodin.
       Celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu činí 2150,5 hodin.
       270 000 + 19 200 = 289 200
       289 200 : 2150,5 = 134,48 tj. zaokrouhleno 134
       Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců je 134.
       Povinný podíl občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele činí 5% ze 134, tj. 6,7 ( zaokrouhleno 7).
       Čl. 6
       Povinnosti zaměstnavatelů
       Povinnosti zaměstnavatelů upravuje § 24 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a NV č. 228/2000 Sb., o stanovení povinného podílu počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
       Dle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou zaměstnavatelé povinni:
       (1) Pro občany se změněnou pracovní schopností jsou zaměstnavatelé povinni
       a) hlásit územnímu orgánu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
       b) vytvářet vhodná pracovní místa a zajišťovat vhodné podmínky pro výkon práce,
       c) z pracovních míst vyhrazovat v součinnosti s územním orgánem práce, orgány státní zdravotní správy, s příslušným odborovým orgánem odborové organizace a příslušnými družstevními orgány, místa zvláště vhodná pro občany se změněnou pracovní schopností a předkládat seznamy těchto míst s popisem pracovní činnosti a pracovních podmínek územnímu orgánu práce,
       d) přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu volných pracovních míst vyhrazených pro občany se změněnou pracovní schopností těmito občany, a to především svými zaměstnanci, u nichž nastala změna pracovní schopnosti, a občany se změněnou pracovní schopností doporučenými k přijetí územním orgánem práce,
       e) individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek rozšiřovat možnost zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností i na pracovních místech pro ně nevyhrazených a přednostně jim zadávat příležitostnou práci a práci, kterou mohou vykonávat doma,
       f) provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
       g) vést jejich evidenci.
       (2) Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců stanoveného nařízením vlády (dále jen "povinný podíl").
       (3) Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel
       a) zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu, nebo
       b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům, nebo
       c) odvodem do státního rozpočtu; výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se změněnou pracovní schopností, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Českým statistickým úřadem za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.
       (4) Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) nebo b), je povinen jej splnit podle odstavce 3 písm. c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla. Zaplacení prokáže při plnění oznamovací povinnosti podle věty první.
       (5) Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní právní předpisy. 2)
       (6) Vláda stanoví nařízením povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci a okruh těchto zaměstnavatelů, jestliže to bude vyžadovat situace v umísťování občanů se změněnou pracovní schopností; tento povinný podíl nesmí být vyšší než 8 % zaměstnanců.
       ------------------------------------------------------------------
       2) § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
       Z uvedeného textu je patrno, že povinnost zaměstnávat občany se ZPS mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby uvedenými v odst. 3 zákona, a to buď samostatně nebo jejich vzájemnou kombinací.
       Povinnost zaměstnavatele vykázat plnění povinného podílu
       Zaměstnavatelé jsou povinni si do 31. ledna následujícího kalendářního roku vypočítat výši povinného podílu a vyhodnotit jednotlivé způsoby jeho plnění. Jestliže zaměstnavatel zjistí, že povinný podíl splnil zaměstnáváním občanů se ZPS nebo odebíráním výrobků nebo zadáváním výrobních programů pouze částečně, je odvod do státního rozpočtu povinnou formou pro doplnění stanovené výše povinného podílu.
       Příklad:
       GAMA spol. s r.o.. má stanovený povinný podíl 8 zaměstnanců. Ve sledovaném kalendářním roce zaměstnávala 4 zaměstnance se ZPS. V průběhu sledovaného roku odebírala výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS, ale podařilo se jí odebrat výrobky pouze v objemu odpovídajícímu 3 zaměstnancům. Do státního rozpočtu je proto povinna odvést částku za 1 zaměstnance, o kterého se jí nepodařilo povinný podíl naplnit.
       V případě, že zaměstnavatel plnil povinný podíl zcela nebo částečně odvodem do státního rozpočtu, je povinen odpovídající částku do 31. ledna rovněž zaplatit, a to na účet určený příslušným finančním úřadem.
       Zaměstnavatel má do 15. února vůči úřadu práce oznamovací povinnost o výši povinného podílu a způsobu jeho plnění. Místně příslušným je úřad práce v sídle zaměstnavatele.
       Vzhledem k účinnosti této části novely zákona o zaměstnanosti od 1.1.2000 se bude plnění povinnosti zaměstnávat zaměstnance se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poprvé sledovat za rok 2000. Zaměstnavatelé budou poprvé vyhodnocovat plnění povinného podílu do 31.1.2001 a oznamovací povinnost vůči úřadům práce budou poprvé plnit do 15.2.2001.
       Čl. 7
       Finanční zajištění
       (1) V případě, že zaměstnavatel bude plnit povinný podíl (nebo jeho část) zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců formou odvodu do státního rozpočtu bude tento odvod hradit z "ostatních neinvestičních výdajů".
       (2) Do 30. listopadu 2000 (po vyjádření MF) bude MŠMT informovat organizace resortu školství o způsobu účetního vykazování těchto prostředků.
       Čl. 8
       Návrh opatření
       Vzhledem k tomu, že změny zákona č. 1/1991 Sb. a vydání NV č. 228/2000 Sb., se vztahují na většinu organizací resortu školství (u ŠÚ zvyšují počet vlastních zaměstnanců zaměstnanci zálohovaných organizací), upozorňujeme na nutnost přijetí takových opatření, jejichž realizací budou naplněna ustanovení zákona č. 167/1999 Sb. a NV č. 228/2000 Sb., v takové rozsahu, aby organizace nemusely odvádět finanční prostředky do státního rozpočtu za neplnění počtu zaměstnanců se ZPS.
       K zabezpečení realizace zákona č. 167/1999 Sb. a NV 228/2000 Sb. se ukládá všem organizacím resortu školství
       (1) Dodržovat ustanovení zákona č. 167/1999 Sb. a NV č. 228/2000 Sb.
       (2) Průběžně aktualizovat seznam vhodných pracovních míst pro občany se ZPS a vytvářet vhodné podmínky pro zaměstnávání osob se ZPS.
       (3) V rámci seznamu vhodných pracovních míst pro občany se ZPS dbát na obsazování těchto míst přednostně občany se ZPS.
       (4) Předkládat seznam vhodných pracovních míst včetně popisu pracovní činnosti a pracovních podmínek územnímu orgánu práce.
       (5) Zaměstnávat občany se změněnou pracovních schopností ve výši povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu svých zaměstnanců.
       (6) V termínu do 31. ledna následujícího kalendářního roku vypočítat výši povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a vyhodnotit jednotlivé způsoby jeho plnění, přičemž zaměstnavatelé jsou povinni:
       a) do 31. ledna následujícího kalendářního roku provést odvod do státního rozpočtu v případě, že mu vznikne povinnost dle § 24 odst. 3 písm c) zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
       b) do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
       (7) K náhradnímu plnění:
       a) využívat "Katalog organizací převážně zaměstnávajících zdravotně postižené", který vydává Ministerstva práce a sociálních věcí a je dostupný na Internetu - adresa: www.nahradniplneni.cz .
       b) vyhledávat a odebírat výrobky či využívat služeb popř. zadávat výrobní programy firmám a družstvům zaměstnávajícím stanovené procento občanů se ZPS;
       c) realizovat spolupráci s vybranými firmami či družstvy.
       (8) Formu dle § 24 odst. 3 písm c) zákona č. 1/1991 Sb. "odvod do státního rozpočtu" používat pouze v případě, kdy nelze využít ostatních možností.
       Čl. 9
       Závěrečná ustanovení
       (1) Zrušuje se Informace o zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností po účinnosti zákona č. 167/1999 Sb., č.j. 32 589/99-43 ze dne15.11.1999.