Posuzování zdravotní způsobilosti k práci

Úplné znění směrnic ministerstva zdravotnictví č.49/1967
 
Věstníku MZd ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (Směrnice ministerstva registrované ve Sbírce zákonů- částka 2 ze dne 12.1.1968 a částka 20 ze dne 30.6.1970)
Čj. PP-265-20.11.67 a LP-265-19.5.70. Dne 16.12.1967 a 21.5.1970.
Referenti:Dr.Váňa a dr.Pancurak, tel.710, linky 480 a 492.
Ministerstvo zdravotnictví vydává v dohodě s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 21 odst. 1, § 22 odst. 2 a § 70 odst. 1 písm. c) zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále jen ,,zákon,,), podle §51 odst. 3 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, podle § 30 a 72 vyhlášky č.42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a podle § 38 odst. 2 vyhlášky č.45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, tyto směrnice o posuzování zdravotní způsobilosti k práci:
Oddíl I
Základní ustanovení
§ 1
Těmito směrnicemi se upravuje posuzování zdravotní způsobilosti
a) při volbě povolání a při nástupu do práce,
b) v souvislosti s výkonem práce,
c) při změně práce a
d) při dočasné pracovní neschopnosti.
§ 2
(1) Posudkovou činnost podle § 1 vykonávají, pokud není dále jinak stanoveno, ošetřující lékaři, a to jako nedílnou součást léčebně preventivní péče, Potřebnou odbornou pomoc při této činnosti jim poskytují posudkoví lékaři. V případech uvedených v § 26 přísluší posuzování zdravotní způsobilosti k práci lékařským poradním komisím (dále jen ,,LPK,,).
(2) Za úroveň posudkové činnosti odpovídá řediteli ústavu národního zdraví vedoucí posudkový lékař spolu s primáři jednotlivých oddělení nemocnice s poliklinikou (polikliniky).
(3) Ředitel ústavu národního zdraví odpovídá národnímu výboru, který ústav řídí, za úroveň posudkové činnosti v okrese (kraji), její řízení zajišťuje prostřednictvím okresního (krajského) posudkového lékaře ve spolupráci s okresními (krajskými) odborníky a dalšími primáři pověřenými odborným vedením jednotlivých oborů léčebně preventivní péče.
§ 3
(1) Zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu pracujícího*) při preventivní nebo jiné lékařské prohlídce a na základě znalostí požadavků, jež na něho klade práce, popřípadě jiná činnost.
(2) Závěry vyplývající z preventivní nebo jiné lékařské prohlídky, pokud se týkají vztahu k práci, mohou být s výjimkou údajů o zdravotním stavu sděleny zúčastněným organizacím nebo orgánům. Jinak o zachování mlčenlivosti o skutečnostech týkajících se zdravotního stavu pracujících platí ustanovení § 55 odst. 2 písm. e) zákona a § 50 odst. 3 a § 51 odst.3 vyhlášky č.42/1966 Sb.
(3) Rozhodnutí nebo opatření lékaře nebo LPK v posudkové činnosti podle § 1 (dále jen "posudek") je rozhodnutím nebo opatřením zdravotnického zařízení, v němž lékař pracuje nebo LPK je zřízena. Při přezkoumání posudku se postupuje podle § 77 zákona.
Oddíl II
Posuzování zdravotní způsobilosti při volbě povolání a při nástupu práce
Posuzování při volbě povolání
§ 4
(1) Lékař vykonávající školní zdravotní službu (dále jen "školní lékař") nebo jiný lékař, který vykonává pravidelné prohlídky žáků na škole I. cyklu, zhodnotí v posledním roce povinné školní docházky zdravotní stav každého žáka podle jeho dosavadního tělesného a duševního vývoje a se zřetelem na jeho zamýšlenou další činnost.
(2) O zdravotní způsobilosti žáků, kteří jsou zcela zdraví nebo u nichž se zjistí odchylky, které neomezují výběr studia, učebního oboru nebo povolání, uvede lékař posudkový závěr na přihlášce k dalšímu studiu, popřípadě na přihlášce do zvoleného učebního oboru nebo povolání a oznámí jej příslušnému dorostovému lékaři.
(3) U žáků, u nichž se zjistí poruchy zdraví, které omezují možnost výběru studia, učebního oboru nebo povolání, předá školní lékař zdravotnickou dokumentaci obsahující hodnocení dosavadního vývoje a zdravotního stavu dorostovému lékaři. Jde-li o žáky umístěné v ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež, předá dorostovému lékaři zdravotnickou dokumentaci spolu se stanoviskem odborné pracovní skupiny ústavu lékař pověřený péčí o tyto žáky. v těchto případech podává posudek dorostový lékař, který též uvede posudkový závěr písemně na přihlášce.
(4) U žáků, u nichž se zjistí takové poruchy zdraví, které mohou založit změněnou pracovní schopnost, konzultuje dorostový lékař zdravotnickou dokumentaci s okresním odborníkem pro péči o dítě. Jestliže dorostový lékař předpokládá i po konzultaci možnost změněné pracovní schopnosti, postoupí posudkový závěr včetně dokumentace okresnímu národnímu výboru s návrhem, aby posudek podala posudková komise sociálního zabezpečení.
(5) U žáků, kteří se hlásí na obory se zvýšenou zdravotní náročností (hornictví, hutnictví, stavebnictví, doprava, chemický průmysl a další obory určené krajským dorostovým lékařem), postupuje se obdobně podle odstavce 3. Jde-li však o žáky ucházející se o práci na železnici nebo o studium na železničních školách, podává posudek železniční okrskový lékař ve spolupráci s dorostovým lékařem.
(6) Při posuzování zdravotní způsobilosti ke zvolenému oboru se lékař řídí stanovenými kontraindikacemi pro jednotlivé obory a dalšími odbornými hledisky pro volbu povolání.
§ 5
(1) Školní lékař a dorostový lékař jsou odbornými poradci školy a žáků a jejich rodičů při volbě dalšího studia, učebního oboru nebo povolání.
(2) Posudkový závěr podává lékař jednoznačně: schopen- neschopen ke zvolenému dalšímu studiu, učebnímu oboru nebo povolání. je-li způsobilost podmíněna určitými opatřeními v zájmu dalšího vývoje zdraví žáka, uvede je lékař v posudku.
(3) Nastane-li po podání posudku dodatečně v době před ukončením povinné školní docházky změna zdravotního stavu žáka měnící jeho předchozí způsobilost, zajistí lékaři uvedení v § 4 podání doplňujícího posudku.
(4) Posudkový závěr, podle něhož není žák schopen ke zvolenému oboru nebo je schopen jen za určitých podmínek, sdělí škola zákonnému zástupci žáka a podle potřeby projedná s ním volbu vhodnějšího oboru.
(5) Dorostový lékař je oprávněn požadovat informace o zdravotním stavu žáka, u nichž posudek o zdravotní způsobilosti vystavili lékaři uvedení v § 4 odst.1, poskytuje těmto lékařům odborná konzilia. Dorostový lékař sleduje posudkovou činnost vykonávanou těmito lékaři.
(6) Po provedení rozmisťovacího řízení dorostový lékař si ponechá zdravotnickou dokumentaci pouze těch žáků,kteří zůstanou nadále v jeho péči. Dokumentaci ostatních žáků postoupí školní lékař, popřípadě dorostový lékař obvodním lékařům (jestliže nelze zjistit příslušného obvodního lékaře, nemocnicím s poliklinikou (poliklinikám), v jejichž obvodu mají žáci svá bydliště, bude-li žák v učebním nebo pracovním poměru v závodě, v němž je závodní zdravotnické zařízení, postoupí dokumentaci tomuto zařízení.
§ 6
(1) U studentů na škole II. cyklu posuzuje před ukončením studia způsobilost pro další studium nebo výkon povolání příslušný dorostový lékař. posudkový závěr uvede dorostový lékař na přihlášce k dalšímu studiu nebo přijetí do pracovního poměru nebo učebního oboru.
(2) Jestliže se u studenta zjistí závažné poruchy zdraví, které podstatně omezují možnost volby studia nebo povolání, takže lze předpokládat změněnou pracovní schopnost, navrhne dorostový lékař, aby pracovní způsobilost posoudila posudková komise sociálního zabezpečení, které současně zašle potřebnou zdravotnickou dokumentaci.
(3) Jinak platí obdobně ustanovení § 4 a 5.
Posuzování při nástupu do práce
§ 7
(1) U každého pracujícího získaného při náboru pracovníků prováděném národními výbory (dále "nábor pracovníků") musí být před uzavřením pracovní smlouvy posouzena jeho způsobilost k práci v navrhovaném odvětví.
V "Návrhu na lékařské vyšetření"), vydaném okresním národním výborem, musí být uvedeno, pro které odvětví je pracující získán, a vyznačen druh práce, který má vykonávat.
(2) Potřebná vyšetření pracujícího provede obvodní lékař příslušný podle místa dosavadního pracoviště, popřípadě podle místa pobytu pracujícího. U mladistvých získaných do učebních oborů v odvětvích, pro něž je prováděn nábor pracovníků, vykonává prohlídku příslušný dorostový lékař. Lékař přitom postupuje podle metodického opatření a přihlíží ke stanoveným kontraindikacím (příloha 1)
(3) Posudkový závěr vypracuje lékař uvedený v odstavci 2, odešle pracujícího před LPK v případech nejasných nebo složitých, a to po provedení všech potřebných vyšetření. Jde-li o vojáky, lékař vojenského útvaru vydá těmto vojákům výpis ze zdravotnické dokumentace v zalepené obálce s tím, aby jej odevzdali LPK příslušné podle posádky vojenského útvaru, tato komise podá posudek.
(4) Posudkový závěr podává lékař (komise) jednoznačně: schopen - neschopen navrhované práce. Lékař sdělí svůj nález pracujícímu a vyjádří všechny rozhodné údaje spolu s posudkem v "Návrhu na lékařské vyšetření".
(5) Lékařský posudek je závazný pro okresní národní výbor i pro organizaci, pro kterou je pracující získáván. Pokud by při vstupní prohlídce v závodním zdravotnickém zařízení závodu, pro nějž byl pracující získán, vyšly najevo a byly LPK ověřeny takové poruchy zdraví, které vylučují způsobilost k navržené práci k jinému vhodnému zařazení pracujícího (zmařený nábor), oznámí to předseda LPK, která tyto skutečnosti ověřila, řediteli ústavu národního zdraví a krajskému posudkovému lékaři kraje, v němž bylo provedeno vyšetření a posouzení pracovníka.
§ 8
(1) Organizace je povinna vyžádat si posudek o zdravotní způsobilosti pracujících před jeho nástupem do práce zejména v těchto případech:
a) u všech pracujících přijímaných v rámci náboru pracovníků,
b) u všech pracujících přijímaných do závodů, v nichž je závodní zdravotnické zařízení,
c) u dorostu,
d) u občanů se změněnou pracovní schopností,
e) u všech ostatních pracujících, kteří jsou přijímáni k výkonu práce, pro kterou jsou podle ustanovení oddílu III předepsány preventivní prohlídky. Posudek se vydává na základě vstupní lékařské prohlídky.
(2) Vstupní prohlídku vykonává v závodech, v nichž je závodní zdravotnické zařízení, závodní obvodní lékař, v ostatních závodech územní obvodní lékař příslušný podle místa pracoviště, popřípadě dorostový lékař. Obvodní lékař prohlídku vykonává i v případě, že pracující přechází v dosavadním pracovním poměru na místo nebo do činnosti, kde je stanovena povinnost preventivních prohlídek podle oddílu III.
(3) Lékař uzavře vyšetření zdravotního stavu pracujícího při vstupní prohlídce jednoznačným posudkem:
- schopen k navrhované práci nebo k jiné práci,
- neschopen k navrhované práci nebo k jiné práci,
- schopen k navrhované práci jen za určitých podmínek (úprava pracovní doby, směny, omezení některých činností).
(4) Lékař zaznamenává zjištěný zdravotní stav a posudkový závěr při vstupní prohlídce do zdravotnické dokumentace, posudkový závěr sdělí pracujícímu a oznámí jej též písemně organizaci (bez údajů o zdravotním stavu), a to do jednoho týdne ode dne, kdy pracující se dostavil k vstupní prohlídce, je-li potřebné další odborné vyšetření, učiní tak do dvou týdnů. Posudek lékaře je závazný pro organizaci, která je povinna postupovat v souladu s tímto posudkem při rozhodování o přijetí pracujícího a při sjednávání druhu práce.
Oddíl III
Posuzování zdravotní způsobilosti v souvislosti s výkonem práce
§ 9
(1) Zdravotní způsobilost v souvislosti s výkonem práce se posuzuje při preventivních vstupních, periodických, mimořádných a výstupních prohlídkách:
a) u pracujících, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné (§ 11),
b) u pracujících, kteří jsou na pracovištích, kde jsou vystaveni zvlášť nepříznivým vlivům pracovního prostředí (dále jen "riziková pracoviště" - § 12),
c) u pracujících, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva (§ 13),
d) u pracujících, kteří vykonávají činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (§ 14),
e) u pracujících na závodech, v nichž je zřízeno zdravotnické zařízení nebo pro které byl určen lékař pověřený péčí o pracující (dále jen "řadové prohlídky" - § 15),
f) u dorostu, studentů a branců (§ 16).
(2) Podniky a jiné organizace jsou povinny podle § 6 zákona spolupůsobit při zajišťování preventivních prohlídek a postupovat podle posudků příslušných lékařů a komisí, jsou povinny zejména
a) nepřijímat pracující bez kladného posudku ze vstupní prohlídky,
b) vysílat pracující k periodickým, mimořádným a výstupním prohlídkám ve lhůtách stanovených těmito směrnicemi, nedovolit pracujícím, kteří se ve stanovené lhůtě nepodrobili povinné prohlídce, pracovní činnost, jejíž výkon je podmíněn kladným závěrem prohlídky, vést k tomuto účelu seznamy pracujících podléhajících povinným prohlídkám, a to s potřebnými údaji a s lhůtníkem,
c) poskytovat příslušnému zdravotnickému zařízení informace o povaze práce a pracovních podmínkách, potřebné pro účely preventivních prohlídek,
d) u pracujících, kteří vykonávají činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (§14),
e) u pracujících na závodech, v nichž je zřízeno zdravotnické zařízení nebo pro které byl určen lékař pověřený péčí o pracující (dále jen "řadové prohlídky" - § 15),
f) u dorostu, studentů a branců (§ 16).
(2) Podniky a jiné organizace jsou povinny podle § 6 zákona spolupůsobit při zajišťování preventivních prohlídek a postupovat podle posudků příslušných lékařů a komisí, jsou povinny zejména
a) nepřijímat pracující bez kladného posudku ze vstupní prohlídky,
b) vysílat pracující k periodickým, mimořádným a výstupním prohlídkám ve lhůtách stanovených těmito směrnicemi, nedovolit pracujícím, kteří se ve stanovené lhůtě nepodrobili povinné prohlídce, pracovní činnost, jejíž výkon je podmíněn kladným závěrem prohlídky, vést k tomuto účelu seznamy pracujících podléhajících povinným prohlídkám, a to s potřebnými údaji a s lhůtníkem,
c) postupovat příslušnému zdravotnickému zařízení informace o povaze práce a pracovních podmínkách, potřebné pro účely preventivních prohlídek,
d) využívat poznatků zjištěných při preventivních prohlídkách pro zařazování do práce i pro technická a organizační opatření k úpravě podmínek práce zejména při sestavování plánu ozdravných opatření.
(3) Povinnost podrobit se preventivním prohlídkám zahrnuje též povinnost podrobit se potřebným odborným vyšetřením a diagnostickým zkouškám. Při odborných vyšetřeních spolupracují odborná pracoviště příslušného ústavu národního zdraví, zejména oddělení nemocí z povolání. V metodických návodech k provádění preventivních prohlídek může ministerstvo zdravotnictví určit, v kterých případech odborná oddělení přímo provádějí preventivní prohlídky.
§ 10
(1) Preventivní prohlídky pracujících ze závodů, v nichž jsou závodní zdravotnická zařízení, vykonávají závodní obvodní lékaři, u pracujících z ostatních závodů územní obvodní lékaři příslušní podle místa bydliště.
(2) Odborná náplň preventivních prohlídek se řídí účelem prohlídky, povahou práce a pracovního prostředí, je určena metodickými návody, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
(3) Lékař je povinen při posuzování způsobilosti k výkonu práce přihlížet ke kontraindikacím pro určitá povolání nebo činnosti.
(4) Obvodní lékař kontroluje lhůtník vedený organizací a sleduje, zda pracující, jímž byla uložena povinnost podrobovat se prohlídkám, se dostavují ve stanovených lhůtách k těmto prohlídkám. O zjištěných nedostatcích vyrozumí lékař vedení organizace a odborový orgán na závodě a podle okolností též orgány hygienické služby. Obvodní lékař provádí rozbor výsledků preventivních prohlídek jednou ročně. Rozbor výsledků preventivních prohlídek zasílá organizaci a orgánu hygienické služby.
(5) Součinnost orgánů Revolučního odborového hnutí, výrobních družstev a jednotných zemědělských družstev při provádění preventivních prohlídek pracujících je upravena ustanoveními zákoníku práce (§ 135 až 137) a vyhlášky č.42/1966 Sb. (§ 48,51 a 52).
§ 11
Prohlídky pracujících vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné
(1) Okruh pracujících, kteří jsou povinni z důvodů výkonu činnosti epidemiologicky závažné podrobovat se prohlídkám, a druhy těchto prohlídek jsou stanoveny v § 23 a 24 vyhlášky č. 46/1966 Sb.
(2) Před nástupem pracujícího do činností uvedených v § 23 vyhlášky č.46/1966 Sb. vykonává obvodní lékař vstupní prohlídku a zaznamenává posudek o způsobilosti k práci pro tyto činnosti do zdravotnické dokumentace, v průkazu vyznačí datum vyšetření a způsobilost pracujícího k činnosti epidemiologicky závažné.
(3) Pracující jsou povinni se podrobovat též mimořádným prohlídkám podle § 24 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 46/1966 Sb.
§ 12
Prohlídky pracujících na rizikových pracovištích
(1) Rizikovými pracovišti jsou pracoviště, na nichž je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví (§ 38 odst. 2 vyhlášky č. 45/1966 Sb.).
(2) Pracoviště, na kterých je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, určuje ředitel nemocnice s poliklinikou (polikliniky) podle návrhů, jež podávají organizace po projednání s odbornými lékaři a příslušnými vedoucími pracovníky, jakož i s odborovými orgány.
(3) Pracoviště, na kterých je zvýšené ohrožení duševního zdraví, určuje krajský lékař pro péči o závody v dohodě s krajským psychiatrem, návrhy mohou podat zdravotnická zařízení a organizace po projednání s obvodními lékaři a s odborovými orgány.
(4) Pracoviště a práce, při nichž je zvýšené ohrožení nemocí z povolání, průmyslovými otravami nebo jiného poškození na zdraví, určují orgány hygienické služby z vlastního podnětu nebo na návrh. Návrhy podávají každoročně do 1.listopadu organizace po projednání s obvodními lékaři a odborovými orgány, dále zdravotnické orgány a zařízení, zejména oddělení nemocí z povolání.
Orgán hygienické služby uvědomí závodního, popřípadě územního obvodního lékaře, organizaci, ředitele ústavu národního zdraví a oddělení nemocí z povolání ve formě doplňku seznamu rizikových pracovišť a prací, již dříve vyhlášeného. Pomůckou pro určení pracovišť a prací je vzorový seznam uvedený v příloze 2. Orgán hygienické služby současně dohodne s oddělením nemocí z povolání, u kterých pracujících bude prohlídky vykonávat toto oddělení.
(5) Vstupní prohlídky se konají vždy před nástupem práce (převedením na práci) na riziková pracoviště, a to i v těch případech, kdy pracující se podrobili vstupní prohlídce pro jiné pracoviště. Periodické prohlídky pracujících na pracovištích uvedených v odstavci 2 se konají jednou za 3 roky, na pracovištích uvedených v odstavci 3 jednou za 2 roky a na pracovištích uvedených v odstavci 4 jednou za rok. Oddělení nemocí z povolání může u pracujících na pracovištích uvedených v odstavci 4 stanovit po projednání s orgány hygienické služby jinou lhůtu prohlídek, ne však delší tří let, krajský lékař pro péči o pracující může tak učinit po projednání s krajským psychiatrem u pracujících na pracovištích uvedených v odstavci 3.
(6) Seznam pracujících na rizikových pracovištích odevzdá organizace příslušnému lékaři do 3 týdnů po určení rizikových pracovišť (odstavce 2 a 4 ) a běžně mu hlásí též změny v seznamu.
(7) Mimořádné jednorázové prohlídky může nařídit orgán hygienické služby i mimo stanovené lhůty, jestliže zjistí závažné hygienické nebo epidemiologické závady. Může je nařídit i pro pracoviště, jež nebyla určena za riziková, je-li kontrola zdravotního stavu nutná vzhledem k zjištěným hygienickým podmínkám.
(8) Povinnost podrobit se preventivním prohlídkám může být pracujícím uložena orgánem hygienické služby v dohodě s oddělením nemocí z povolání i po skončení práce na rizikovém pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovního prostředí, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době. Lékař příslušný podle rizikového pracoviště vyrozumí o tom územního nebo závodního obvodního lékaře, který je nadále příslušný pro péči o pracujícího, popřípadě vyrozumí oddělení nemocí z povolání, jestliže podle rozhodnutí orgánu hygienické služby další prohlídky vykonává toto oddělení.
§ 13
Prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva
(1) Preventivní prohlídky řidičů z povolání, pracovníků železnice a zaměstnanců vlečkařů a vlakových pošt a letců z povolání se řídí zvláštními předpisy.
(2) Preventivní prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti pracujících obsluhujících stavební stroje se řídí obdobně podle ustanovení platných pro řidiče z povolání, prohlídky jsou povinné u pracujících obsluhujících dozéry a kolové traktory nad 50 k, pásové dozéry a traktory, speciální tahače stavebních mechanismů, lopatová pásová rypadla, korečková hlubidla, drenážní frézy a rýhovače, nakládací a vykládací stroje nad 35 k, autogrejdry, grejdelevátory, motorové skrejpry,skrejpry s pásovým tahačem, truboukladčíky, silniční válce, úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy, speciální motorové sněhové stroje, kompresory s provozním tlakem nad 5 atm. a nad 300 m3/hod. a dále stavební stroje, které stanoví ministerstvo stavebnictví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. Periodické prohlídky se konají každé tři roky.
(3) Vstupním a periodickým prohlídkám a podle potřeby též i mimořádným prohlídkám jsou povinni podrobit se pracující, kteří obsluhují nebo opravují motorové a parní jeřáby (jeřábníci), vážou jeřábová břemena (vazači) řídí výtahy s nosností nad 500 kg (řidiči výtahů), obsluhují transportní zařízení a důlní těžní stroje, vyrábějí nebo pracují s výbušninami (střelmistři, techničtí vedoucí odstřelu), obsluhují nebo opravují tlakové nádoby, turbokompresory, chladicí zařízení nad 40 000 Kcal a zařízení vysokého napětí, pracují s kapalným chlórem, pracují ve školských zařízeních a v zařízeních sociálního zabezpečení.
Periodické prohlídky těchto pracovníků se provádějí každé tři roky.
(4) Mimořádná prohlídka u pracujících uvedených v odstavcích 2 a 3 s výjimkou pracujících v školských zařízeních a v zařízeních sociální péče se vykonává u pracujících, kteří utrpěli těžký úraz, nehodu spojenou s bezvědomím nebo onemocnění spojené s pracovní neschopností trvající déle než 4 týdny, může si ji též vyžádat organizace nebo odborový orgán, lze-li odůvodněně předpokládat, že se změnila způsobilost pracujícího k vykonávané práci.
§ 14
Prohlídky jiných pracujících, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost
(1) Vstupním, periodickým a mimořádným preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobovat,pokud se na ně tato povinnost nevztahuje podle předchozích ustanovení, - pracující na podzemních pracovištích a v hutích, včetně vedoucích a technicko-inženýrských pracovníků, kteří pracují na podzemních pracovištích nebo je pravidelně navštěvují, členové důlní záchranné služby a protiplynových sborů (údržbáři a záchranáři) a požárníci z povolání,
- Pracující ve výšce nad 10 m nad úrovní terénu na strmých stěnách, vysunutých lešeních, provazových žebřících, v zavěšených klecích a v závěsu na pásu,
- pracující, kteří vykonávají na čs. námořních lodích a na plavidlech vnitrozemské říční plavby včetně pracovníků před zkouškou z odborné způsobilosti,
- potápěči z povolání včetně pracujících nastupujících do výcvikového kursu.
(2) Periodické prohlídky se vykonávají jednou za tři roky, u pracujících námořní a říční plavby jednou za dva roky, u členů důlní záchranné služby a protiplynových sborů a u požárníků z povolání jednou ročně, u pracujících mladších 21 let a starších 50 let jednou ročně. Mimořádné prohlídky se vykonávají v případech uvedených v § 13 odst.4, jakož i před zkouškou z odborné způsobilosti.
(3) Preventivní prohlídky potapěčů z povolání vykonává lékař zařízení určeného ministerstvem zdravotnictví. Mimořádná prohlídka se vykonává u potapěčů z povolání, který utrpěl úraz nebo nehodu spojenou se ztrátou vědomí anebo prodělal onemocnění spojené s pracovní neschopností delší než 4 týdny, dále před započetím potápěčské práce, pokud od poslední akce uplynuly více než 3 měsíce, popřípadě na žádost organizace nebo příslušného odborového orgánu, je-li odůvodněné podezření, že se změnila zdravotní způsobilost potápěče.
§ 15
Řadové prohlídky
V závodech, v nichž je zřízeno závodní zdravotnické zařízení nebo pro něž byl určen lékař pověřený péčí o pracující (§ 5 odst. 1 a 2 vyhlášky č.42/1966 Sb.), se vykonávají preventivní prohlídky i u těch pracujících, kteří nejsou uvedeni v ustanoveních těchto směrnic.
Řadové prohlídky se provádějí nejméně jednou za 5 let, u pracujících starších 50 let nejméně jednou za tři roky.
§ 16
Periodické prohlídky dorostu, studentů a branců
(1) Periodické prohlídky dorostu a studentů se konají, pokud lékař vzhledem k podmínkám práce (průpravy k povolání) nebo vzhledem ke zdravotnímu stavu nestanoví častější lhůtu, jednou ročně u dorostu v pracovním nebo učebním poměru, nejméně jednou za dva roky u studentů.
(2) Výstupní prohlídky dorostu a studentů se provádějí při dovršení 18 let, popřípadě při skončení učebního poměru nebo studia na střední nebo vysoké škole.
(3) Prohlídky vykonává u dorostu v pracovním nebo učebním poměru příslušný závodní nebo územní obvodní lékař, popř. dorostový lékař, u studentů dorostový lékař.
(4) Prohlídku občana před předvoláním k odvodní komisi vykonává obvodní lékař, popřípadě dorostový lékař, u občanů určených k speciálnímu předvojenskému výcviku dorostový lékař, lékař dokumentuje zdravotní stav brance na příslušném tiskopise.
Oddíl IV
Posuzování zdravotní způsobilosti při změně nebo skončení práce
§ 17
(1) Organizace je povinna vyžádat si posudek o zdravotní způsobilosti pracujících při změně práce, jde-li o případy, v nichž jsou podle § 8 předepsány vstupní prohlídky.
(2) Zdravotní způsobilost je nutno posoudit též před převedením na jinou práci, před úpravou pracovních podmínek nebo při rozvázání pracovního poměru, jestliže tyto změny se provádějí ze zdravotních důvodů, zejména je-li třeba převést pracujícího i bez jeho souhlasu na jinou práci podle ustanovení § 37 odst.1 písm. a) až c) zákoníku práce (trvalá zdravotní nezpůsobilost k výkonu dosavadní práce, ohrožení nemocí z povolání, ohrožení těhotenství nebo mateřství, ochrana před přenosnými nemocemi), nebo žádá-li pracující o převedení na jinou práci podle § 40 zákoníku práce (zdravotní nevhodnost dalšího výkonu dosavadní práce), dále při výpovědi dané organizací podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (trvalá zdravotní nezpůsobilost k plnění povinností v pracovním poměru), při výpovědi dané pracujícímu podle § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (nemožnost vykonávat dále dosavadní práci ze zdravotních důvodů) a při okamžitém zrušení pracovního poměru pracujícím podle § 54 odst. 1 zákoníku práce (vážné ohrožení zdraví pracujícího).
§ 18
Posudek podává příslušný obvodní lékař (při ohrožení těhotenství nebo mateřství příslušný gynekolog) po vyšetření zdravotního stavu pracujícího ve vztahu k povaze práce a pracovnímu prostředí, lékař uzavře posudek jednoznačným závěrem. Ustanovení § 8 odst. 4 platí obdobně.
(2) V případech nejasných a sporných, v případech, kdy některý z účastníků má námitky proti doporučovanému opatření, a při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů podává posudek LPK.
(3) V případech, kdy dochází k trvalému převedení pracujícího ze zdravotních důvodů na jinou práci nebo je nutné rozvázat pracovní poměr, a to v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním, že jde o občany se změněnou pracovní schopností, dále v případech, kdy zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnost II. pracovní kategorie důchodového zabezpečení jsou skončeny ze zdravotních důvodů. Posudek podává posudková komise sociálního zabezpečení.
Oddíl V
Posuzování zdravotní způsobilosti při dočasné pracovní neschopnosti
§ 19
(1) Dočasnou pracovní neschopnost při ambulantní péči posuzuje - s výjimkami dále stanovenými - územní obvodní lékař. Je-li pracující v soustavné ambulantní péči odborného oddělení nemocnice s poliklinikou nebo jiného zdravotnického zařízení, posuzuje jeho dočasnou pracovní neschopnost ošetřující lékař, má-li specializaci alespoň I. stupně, jinak ji posuzuje primář odborného oddělení nebo vedoucí lékař jiného zdravotnického zařízení.
(2) U pracujících ze závodů, v nichž je zřízeno závodní zdravotnické zařízení, posuzuje dočasnou pracovní neschopnost závodní obvodní lékař, a je-li pracující v péči odborného oddělení závodní polikliniky, odborný lékař tohoto oddělení.Nedovoluje-li však zdravotní stav pracujícímu navštívit závodní zdravotnické zařízení, posoudí jeho dočasnou pracovní neschopnost lékař příslušného územního zdravotnického zařízení.
(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na pracující ze závodů, pro které byl určen lékař pověřený péčí o pracující podle § 5 odst. 2 vyhlášky č.42/1966 Sb.
(4) Pracujícího, který se hlásí u lékaře v době přechodného pobytu, uzná tento lékař neschopným práce jen tehdy, lze-li neschopnost uznat již podle samotného zjištění zdravotního stavu bez bližších znalostí druhu práce a pracovního prostředí, v ostatních případech odešle tento lékař pracujícího k posouzení se svým vyjádřením k LPK příslušné podle místa přechodného pobytu pracujícího nebo k ošetřujícímu lékaři příslušnému podle odstavce 1, popř. 2 nebo 3. Posuzování pracovní neschopnosti během lázeňské péče poskytované v rámci dovolené na zotavenou se řídí ustanovením § 18 odst. 3 vyhlášky č.42/1966 Sb.
§ 21
(1) Pracujícímu, kterého uzná neschopným práce, lékař vydá posudek na jednotném tiskopisu "Potvrzení pracovní neschopnosti" (SEVT č.14506 0). Tiskopis obsahuje legitimaci práce neschopného (dále jen "legitimace"), hlášení závodu a hlášení ústavu národního zdraví. Lékař vyznačí na všech listech tiskopisu začátek pracovní neschopnosti, uvede podle předtisku ostatní údaje a rozešle listy podle poučení uvedeného na tiskopise. Pracující je považován za neschopného práce pokud platnost legitimace je nadále potvrzována ošetřujícím lékařem nebo LPK.
(2) Při určování pracovní neschopnosti postupuje lékař podle ustanovení § 25 odst. 2 vyhlášky č. 42/1966 Sb. Je-li třeba uznat dočasnou pracovní neschopnost se zpětnou platností na dobu delší než tři dny, odešle lékař pracujícího se svým vyjádřením před LPK.
(3) Nezjistí-li lékař po vyšetření důvody k uznání dočasné pracovní neschopnosti a trvá-li pracující přesto na tom, že nemůže pracovat, vydá lékař pracujícímu svůj posudek písemně s poučením o možnosti přezkoumání podle § 77 zákona. Podá-li pracující návrh na přezkoumání rozhodnutí ošetřujícího lékaře nebo LPK, nemá tento návrh odkladný účinek. Ředitel nemocnice s poliklinikou (polikliniky) zajistí urychleně, aby LPK při této nemocnici s poliklinikou (poliklinice) podala posudek pro účely přezkoumání rozhodnutí, popř. odvolacího řízení.
(4) Lékařský posudek o dočasné pracovní neschopnosti vydaný podle těchto směrnic je dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci, dokladem pro přiznání nemocenského a provedení evidence pracovní neschopnosti v ústavu národního zdraví a v zaměstnavatelské organizaci.
§ 22
U pracujícího, který je v několika pracovních poměrech, posuzuje a potvrzuje lékař dočasnou pracovní neschopnost pro každý pracovní poměr samostatně. Potvrzení, které je určeno pro vedlejší činnost (§ 71 zákoníku práce), označí lékař poznámkou "vedlejší činnost".
§ 23
(1) Lékař stanoví pracujícímu, kterého uzná neschopným práce, podle povahy nemoci den příštího ošetření, a tím i dobu platnosti legitimace, tento den vyznačí na legitimaci a ve "Zdravotním záznamu" (tiskopis SEVT 14 001 0). Pracující je omluven v práci jen na dobu uvedenou v legitimaci. Lékař vyznačí na legitimaci podle okolností též dobu vycházek, práce neschopný je povinen zanechat legitimaci po dobu vycházek doma.
(2) Nedostaví-li se pracující neschopný práce bez řádné omluvy ve stanovený den k lékařské prohlídce, pozbývá legitimace platnosti. Jestliže lékař zjistí do tří dnů ode dne stanovené lékařské prohlídky, že pracující se nemohl dostavit k prohlídce z vážných důvodů a že pracovní neschopnost dále trvá, dodatečně prodlouží platnost legitimace. Byly-li takové důvody zjištěny až po těchto třech dnech, rozhoduje o zpětném prodloužení dočasné pracovní neschopnosti LPK.
(3) Ošetřující lékař může předat pracujícího do další péče jinému ošetřujícímu lékaři za účelem vhodnější péče nebo z jiných vážných důvodů. Je-li práce neschopnému povolena změna pobytu na dobu delší než tři dny, je lékař povinen předat jej do péče územního obvodního lékaře příslušného podle místa povoleného pobytu.
(4) Odjezdem pracujícího v době dočasné pracovní neschopnosti do zahraničí legitimace pozbývá platnosti, výjimku může povolit předem v mimořádných případech krajský národní výbor v dohodě s krajskou správou nemocenského pojištění, a jde-li o pracujícího, který je v ošetřování zařízení řízeného ministerstvem zdravotnictví ČSR, toto ministerstvo v dohodě s Českou správou nemocenského pojištění, popř. s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR nebo s Českým svazem výrobních družstev - správou nemocenského pojištění členů výrobních družstev.
(5) Ošetřující lékař ohlásí komisi národního pojištění závodu (popřípadě sociální komisi jednotného zemědělského družstva nebo komisi péče o členy výrobního družstva) pracujícího, který se nedostavil k lékařské prohlídce nebo jinak porušuje své povinnosti stanovené v § 46 odst. 1 a 2 vyhlášky č.42/1966 Sb., sdělí také opatření, která v těchto případech učinil.
§ 24
(1) Lékař je povinen vést evidenci práce neschopných pracujících, které má ve své péči, zvát je ke kontrolním vyšetřením, navštěvovat je podle potřeby a poskytovat jim účelnou léčebně preventivní péči. Závodní obvodní lékař je povinen vést též pomocnou evidenci ostatních práce neschopných ze svého obvodu, kteří jsou v péči jiných ošetřujících lékařů.
(2) V odůvodněných případech může závodní obvodní lékař pozvat nemocného, který je v ošetřování jiného lékaře, ke kontrolnímu vyšetření nebo dát přezkoumat jeho zdravotní stav v LPK, aby bylo možno odpovědně posoudit jeho schopnost k práci s ohledem na dosavadní průběh nemoci.
(3) Ošetřující lékař je povinen dát posoudit pracovní neschopnost nemocného v LPK,
) jde-li o pracovní neschopnost trvající 14 dní, a to před dovršením této doby, a pak při dalším trvání pracovní neschopnosti ve lhůtách určených LPK,
b) v případech uvedených v § 7 odst. 3, v § 18 odst.2, v § 19 odst.4,5,8 a 9, v § 21 odst.2 a v § 23 odst.2. V případech nejasných po stránce diagnostické, terapeutické nebo posudkové může ošetřující lékař předvolat nemocného před LPK kdykoliv. V těchto případech prodlouží ošetřující lékař platnost legitimace do nejbližšího jednání LPK.
(4) Ředitel ústavu národního zdraví může na návrh vedoucího posudkového lékaře a v dohodě se správou nemocenského pojištění stanovit pro určité ošetřující lékaře lhůtu k předvolání před LPK kratší, než je uvedena v odstavci 3 písm. a). Za stejných podmínek může též prodloužit tuto lhůtu pro určité ošetřující lékaře, nejdéle však na 4 týdny.
(5) Jakmile ošetřující lékař nebo LPK dojde k závěru, že pracovní neschopnost je trvalá, nejpozději však po uplynutí 6 měsíců dočasné pracovní neschopnosti, zhodnotí souborně dosavadní průběh onemocnění, ošetřující lékař předloží LPK o tom veškerou dokumentaci.
Předseda LPK společně s vedoucím lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení posoudí zdravotní stav spojený s pracovní neschopností za účelem zjištění, zda již u pracujícího nevznikl zdravotní stav podmiňující změněnou pracovní schopnost nebo invaliditu. Při této konzultaci se podle potřeby určí lhůta další konzultace, nejpozději však vždy za čtvrt roku.
§ 25
(1) Ošetřující lékař uzná pracujícího schopným práce, jakmile je obnovena jeho schopnost vykonávat práci v dosavadním zaměstnání. Den ukončení pracovní neschopnosti vyznačí lékař na legitimaci a na hlášení závodu, legitimaci, na níž vyznačí konečnou statistickou značku diagnózy, odešle příslušnému posudkovému lékaři.
(2) Nenastoupil-li pracující po ukončení pracovní neschopnosti v určený den do práce a potvrdil-li mu lékař, že pro zhoršení dřívějšího onemocnění nebo pro nové onemocnění pracovní neschopnost dále trvá, bude to považováno za pokračování pracovní neschopnosti a všechny listy "Potvrzení pracovní neschopnosti" se v záhlaví označí slovy "Pokračování pracovní neschopnosti".
(3) U těhotné pracující, která je neschopna práce a nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, prodlužuje lékař platnost legitimace na dobu uvedenou v § 20 odst.3, trvá-li pracovní neschopnost i po této době, postupuje lékař podle ustanovení § 23 odst.1.
(4) U pracujících přijatých na sezónní a kampaňové práce a u pracujících důchodců se na hlášení závodu vyznačí den skončení nároku na nemocenské, tento den je závod povinen oznámit včas a předem lékaři. Trvá-li dočasná pracovní neschopnost i nadále, ponechá lékař pracujícímu legitimaci a její platnost prodlužuje až do skončení pracovní neschopnosti.
(5) Nesouhlasí-li pracující uznaný schopným práce s posudkem lékaře, vydá mu lékař posudek písemně s poučením o možnosti přezkoumání podle § 77 odst. 2 zákona. Do té doby ponechá lékař legitimaci u sebe. Podá-li pracující návrh na přezkoumání rozhodnutí ošetřujícího lékaře, nemá tento návrh odkladný účinek. Ředitel nemocnice s poliklinikou (polikliniky) zajistí urychleně, aby LPK podala posudek o pracovní neschopnosti pro účely přezkoumání rozhodnutí, popř.odvolacího řízení.
(6) U pracujícího s dočasnou pracovní neschopností, u něhož podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení dočasná pracovní neschopnost přešla v invaliditu, pracovní neschopnost se ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské, vyplývajícím z rozhodnutí příslušného národního výboru. Odvolal-li se však pracující proti tomuto rozhodnutí z důvodů, že se nepovažuje za invalidního (částečně invalidního), ponechá se ve stavu práce neschopných až do rozhodnutí o odvolání.
(7) Nastoupil-li pracující do práce z vlastního rozhodnutí dříve, než ho ošetřující lékař uznal schopným práce, oznámí to neprodleně ošetřujícímu lékaři a odevzdá mu legitimaci, jestliže by výkonem práce byl ohrožen život nebo vážně ohroženo zdraví pracujícího nebo spoluobčanů, popřípadě by byl výkon práce v rozporu s platnými zákazy výkonu určitých činností, lékař upozorní práce neschopného a organizaci, že výkon práce nelze povolit.
Oddíl IV
Lékařské poradní komise
§ 26
(1) Ředitel ústavu národního zdraví zřizuje LPK jako odborné komise podle § 21 zákona a § 30 vyhlášky č.42/1966 Sb., a to a) pro každý zdravotnický obvod, b) pro každou nemocnici s poliklinikou (polikliniku).
(2) LPK ve zdravotnickém obvodu posuzuje zdravotní stav práce neschopných ošetřovaných obvodním lékařem nebo jiným lékařem poskytujícím léčebně preventivní péči v obvodu a rozhoduje o dalším trvání pracovní neschopnosti, zasedá jednou týdně, popřípadě v delších obdobích určených ředitelem ÚNZ za podmínek uvedených v § 24 odst. 4, nejméně však jednou za 14 dní.
(3) LPK při nemocnici s poliklinikou (poliklinice) zasedá jednou týdně a
- posuzuje zdravotní stav práce neschopných ošetřovaných na poliklinických odděleních a rozhoduje o dalším trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to i v případech pracovní neschopnosti v době přechodného pobytu podle § 19 odst. 4,
- rozhoduje o dočasné pracovní neschopnosti v případech sporných nebo obtížných, které jí byly dány k posouzení ze zdravotních obvodů,
- posuzuje případy nejasné a sporné podle § 18 odst. 2 a podává posudek při rozvázání pracovního poměru z důvodů zdravotních,
- rozhoduje o uznání dočasné pracovní neschopnosti zpětně za dobu delší tří dnů,
- dodatečně potvrzuje pracovní neschopnost,
- rozhoduje o zpětném uznání dočasné pracovní neschopnosti při dočasném pobytu v zahraničí podle § 19 odst. 8 písm. b) a odst. 9,
- posuzuje dočasnou pracovní neschopnost u pracovníků složek ministerstva vnitra, pokud o to požádají zdravotnické orgány příslušných složek ministerstva vnitra,
- posuzuje další případy dočasné pracovní neschopnosti, pokud to nepřísluší podle těchto směrnic LPK ve zdravotnickém obvodu, a podává odborná vyjádření v posudkových otázkách, která si vyžádá ředitel ústavu národního zdraví nebo ředitel nemocnice s poliklinikou (polikliniky).
(4) LPK ve zdravotnickém obvodu i při nemocnici s poliklinikou (poliklinice) dále porovnává evidenční stav práce neschopných u ošetřujících lékařů s centrální evidencí práce neschopných a kontroluje záznamy o pracovní neschopnosti u všech nově uznaných práce neschopných od posledního jednání LPK a v pochybnostech dá okamžitě posoudit jejich pracovní neschopnost v LPK.
Provedení kontroly zapíše ve "Zdravotním záznamu", popř. v "Zápisu o průběhu ošetření - vložka do zdravotního záznamu a chorobopisu " (tiskopis SEVT 14 002 2).
§ 27
(1) Předsedou LPK je posudkový lékař jmenovaný ředitelem ústavu národního zdraví. Dalšími členy LPK jsou:
a) ošetřující lékař, jde-li o LPK ve zdravotnickém obvodu,
b) ošetřující odborný lékař příslušného oboru, popřípadě odborní lékaři dalších oborů podle povahy onemocnění, jde-li o LPK při nemocnici s poliklinikou (poliklinice).
Uzná-li to za potřebné nebo požádá-li o to odborový orgán závodu, přizve předseda k jednání LPK též zástupce odborového orgánu (sociální komise, komise péče o členy družstva) a zástupce vedení závodu (družstva), tito účastníci mají poradní hlas. V případech déle trvajícího onemocnění se účastní jednání LPK vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení, a to s poradním hlasem.
(2) Před LPK pozve práce neschopného a veškerou potřebnou dokumentaci o něm zašle předsedovi LPK včas ošetřující lékař. Lze-li oprávněně prodloužit platnost legitimace podle dokumentace nebo nemůže-li se pracující dostavit před LPK pro svůj zdravotní stav, může LPK posoudit pracovní neschopnost za jeho nepřítomnosti, popřípadě v jeho bytě.
(3) Působnost LPK a jejich složení v jiných oborech posudkové činnosti, např. při posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely lázeňské péče, je stanovena zvláštními předpisy.
(4) V oboru působnosti ministerstva vnitra plní úkoly LPK v přiměřeném rozsahu lékařské komise příslušných složek tohoto ministerstva.
(5) Ministerstvo zdravotnictví ČSR upraví zvláštním pokynem organizaci a působnost LPK v zařízeních Ústavu národního zdraví nápravné výchovy.
§ 28
(1) LPK dbá o objasnění všech zdravotně závažných okolností, aby mohl být přijat spolehlivý závěr.
(2) K závěrečnému posudku dospívá LPK zpravidla dohodou všech členů. Nedojde-li k dohodě, rozhoduje stanovisko většiny. Při rovnosti hlasů platí závěr, pro který se vyslovil předseda. Člen LPK, který setrval na odlišném názoru, jej může dát poznamenat do zápisu o jednání, opis se zakládá do "Zdravotního záznamu".
(3) Závěry LPK musí být sděleny pracujícímu, je-li přítomen jednání, jinak jej vyrozumí ošetřující lékař.
(4) V případech vyžadujících neodkladné řešení může předseda LPK učinit sám prozatímní rozhodnutí, o němž informuje LPK na nejbližším zasedání.
Oddíl VII
Společná a závěrečná ustanovení
§ 29
(1) Ustanovení těchto směrnic o preventivních prohlídkách zůstávají nedotčeny předpisy, které upravují preventivní prohlídky jiného druhu prováděné v zájmu ochrany zdraví obyvatelstva (např. snímkování ze štítu, preventivní prohlídky gynekologické a prohlídky účastníků organizované tělesné výchovy).
(2) Posudková činnost pro účely náhrad při pracovních úrazech a nemocech z povolání se řídí zvláštními předpisy.
§ 30
(1) Počet posudkových lékařů (včetně okresního posudkového lékaře) stanoví ředitel ÚNZ po projednání s krajským posudkovým lékařem a krajskou správou nemocenského pojištění tak, aby byla rovnoměrně zajištěna posudková služba ve spádových úzeních nemocnic s poliklinikou (poliklinik) na území okresu a připadalo na 12 000 pracujících (včetně členů JZD a výrobních družstev) jedno místo posudkového lékaře. Posudkový lékaři nesmějí být v rámci svého úvazku v posudkové službě pověřováni jinými úkoly.
(2) V každé nemocnici s poliklinikou (poliklinice) je vedena úhrnná evidence práce neschopných (centrální evidence), která slouží pro kontrolní činnost posudkových lékařů a pro statistické sledování nemocnosti spojené s pracovní neschopností. Počet pracovníků pro vedení evidence se určuje tak, aby na každých 600 neschopných práce průměrného denního stavu za uplynulý kalendářní rok připadlo zpravidla jedno pracovní místo administrativního pracovníka a jedno pracovní místo pracovníka dozoru nad dodržováním léčebného režimu práce neschopnými (dále jen "pracovník dozoru").
(3) Přidělení administrativní pracovníci vykonávají pro posudkové lékaře potřebné administrativní práce, pracovníci dozoru dozírají na dodržování léčebného režimu práce neschopnými a střední zdravotničtí pracovníci určení ředitelem příslušného zdravotnického zařízení pomáhají při lékařských prohlídkách a ostatních lékařských úkonech LPK.
(4) Vedoucí pracovníci krajského ústavu národního zdraví, zejména krajský posudkový lékař a krajští odborníci, se podílejí na metodickém vedení posudkové činnosti v kraji, spolupracují při tom s příslušným lékařem správy nemocenského pojištění.
§ 30
(1) Dozor nad dodržováním léčebného režimu práce neschopnými vykonávají zvlášť k tomu určení střední zdravotničtí pracovníci se sociálně zdravotní kvalifikací (pracovníci dozoru), tito pracovníci jsou organizačně začleněni do oddělení posudkové služby (centrální evidence) nemocnice s poliklinikou (polikliniky).
(2) Pracovníci dozoru plní tyto úkoly:
- kontrolují, zda a jak práce neschopný dodržuje léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem,
- vykonávají poradenskou činnost na úseku léčebně preventivní péče, nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
- hlásí zjištěné závady příslušnému posudkovému lékaři a ošetřujícímu lékaři,
- zjistí-li hrubé porušení dodržování léčebného režimu práce neschopným, navrhují opatření podle § 23 odst. 5 těchto směrnic nebo podle § 46 odst. 3 vyhlášky č.42/1966 Sb., popřípadě navrhují posudkovému lékaři, aby učinil oznámení pro podezření z přečinu proti pracovní kázni podle § 8 zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech .
(3) Pracovníci dozoru spolupracují také s orgány nemocenského pojištění. Při svých návštěvách se řídí pokyny posudkových lékařů.
§ 31
Výjimky z ustanovení § 15, § 19 odst. 2,3 a 5 a § 30 odst. 1 může povolovat ministerstvo zdravotnictví ČSR v dohodě s Českou radou odborových svazů, popřípadě s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR nebo s Českým svazem výrobních družstev.

§ 33
Tyto směrnice nabývají účinnosti dne
1.března 1968.