2021/273 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady |
273/2021 ve znění … 445/2022
Účinnost 1. ledna 2023
Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz,
b)
podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru,
c)
technické podmínky soustřeďování odpadu,
d)
podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání,
e)
podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění,
f)
podrobnosti ukládání odpadů na skládky,
g)
podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů,
h)
požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování,
i)
podrobnosti nakládání s komunálními odpady,
j)
podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady,
k)
podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům,
l)
podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby,
m)
podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,
n)
podrobnosti komunitního kompostování,
o)
podrobnosti nakládání s kaly,
p)
podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly,
q)
podrobnosti nakládání s odpadní rtutí,
r)
podrobnosti nakládání s odpadními oleji,
s)
podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a
t)
podrobnosti ekonomických nástrojů.
§ 2
Základní pojmy
inertním materiálem materiál, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám; inertní materiál nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem, který ohrožuje nebo poškozuje lidské zdraví nebo životní prostředí nebo který vede k překročení limitů znečišťování stanovených jinými právními předpisy3); směsné odpady nejsou inertním materiálem,
b)
zařízením na použití upravených kalů všechny díly půdních bloků podle jiného právního předpisu4), na kterých používá upravené kaly jedna osoba užívající zemědělskou půdu, a všechna místa, kde tato osoba dočasně ukládá upravené kaly,
c)
anaerobním rozkladem řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu a digestátu,
d)
biologickým odpadem rostlinného původu biologický odpad, který neobsahuje biologický odpad živočišného původu, ani s ním nepřišel do kontaktu,
e)
biologickým odpadem živočišného původu odpad, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo jinou složku živočišného původu,
f)
odpady vzniklými při spalování odpadů jakékoliv kapalné nebo pevné odpady včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí, které vznikají při procesu tepelného zpracování odpadů, a
g)
strukturou zakládky celkový objem pórů z celkového objemu surovinové skladby zakládky vyjádřený v procentech; definuje rozsah zadržení plynů a kapalin zejména v surovinové skladbě zakládky.
ČÁST DRUHÁ
PODROBNOSTI PROVOZU ZAŘÍZENÍ URČENÝCH PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
§ 3
Požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady
a jejich provoz
vybaveno zařízením na určování hmotnosti odpadu s pravidelnou kalibrací v intervalu nejvýše do 24 měsíců s výjimkou
b)
provozováno a vybaveno tak, aby nedocházelo ke znečišťování veřejně přístupných pozemních komunikací a v případě stacionárního zařízení veškerých přístupových cest,
c)
s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty zabezpečeno proti nežádoucímu přístupu nepovolaných osob; u zařízení k zasypávání je dostačující, pokud je v dostatečném rozestupu označeno tabulemi se zákazem vstupu nepovolaných osob a pokud to lze, tak i závorou na příjezdové cestě, a
d)
s výjimkou zařízení k zasypávání zeminou, kameny a sedimenty vybaveno informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace:
1.
název zařízení,
2.
identifikační číslo zařízení,
3.
druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být přijaty do zařízení,
4.
obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo provozovatele zařízení, včetně jmen, příjmení osob, které za právnickou osobu jednají, a jejich telefonní čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, sídlo a telefonní číslo, je-li provozovatel zařízení podnikající fyzickou osobou,
5.
provozní doba zařízení, během níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení.
(4) Během provozní doby zařízení, při níž probíhá příjem odpadů do zařízení nebo výdej odpadů nebo výrobků ze zařízení, musí být vždy přítomen pracovník určený provozovatelem zařízení k jeho obsluze.
(5) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno jedním bílým štítkem nebo samolepkou o šířce 50 cm a výšce minimálně 20 cm s černým nápisem "Mobilní sběr odpadu"; označení může být umístěno na boční straně vozidla.
(6) V případě mobilního zařízení může být informační tabule podle odstavce 3 písm. d) nahrazena listinným dokladem, který je k dispozici u obsluhy zařízení.
ČÁST TŘETÍ
ŠKOLNÍ SBĚR
§ 4
Předání údajů o převzatých odpadech
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI PŘI JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
HLAVA I
SOUSTŘEĎOVÁNÍ ODPADU
§ 5
Technické podmínky soustřeďování odpadu
jsou odolné proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny,
b)
splňují technické požadavky k nakládání s chemickými látkami a směsmi se stejnými vlastnostmi jako mají odpady, pro které jsou určeny,
c)
jsou odlišeny tvarem, barvou nebo značením od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady a od prostředků určených k soustřeďování jiných druhů odpadů,
d)
svým provedením zajišťují bezpečnost při jejich obsluze, a pokud nejsou určeny pro jednorázové použití, i při jejich čištění a desinfekci,
e)
svým provedením nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před únikem odpadů a před emisemi nebo zápachem a zároveň chrání odpad před nežádoucím znehodnocením, zneužitím nebo odcizením a
f)
jsou umístěny tak, aby byla zajištěna bezpečnost při jejich obsluze, požární bezpečnost, dostupnost a možnost obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky.
(2) Prostředky pro soustřeďování komunálního odpadu splňují požadavky podle odstavce 1, pokud odpovídají příslušným technickým normám ČSN EN 840 Pojízdné kontejnery pro odpad a recyklaci a ČSN EN 13071 Stacionární kontejnery na odpad.
(3) Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f). Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.
(4) V případě soustřeďování sedimentů v místě vzniku odpadu se do vzdálenosti 100 m od hrany vodní plochy za místo vzniku odpadu považují pozemky koryta vodního toku, vodní nádrže, vodní plochy, kde byly vytěženy, a pozemky s těmito pozemky bezprostředně sousedící.
HLAVA II
VYUŽÍVÁNÍ ODPADU
Díl 1
Zasypávání
§ 6
Obecné podmínky zasypávání
které nejsou inertním materiálem nebo
b)
které jsou vymezené v bodech A a B přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(2) K zasypávání nesmí být využívány odpady v následujících oblastech:
a)
v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně5),
b)
v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně ochrany6) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného ochranného pásma, nebo
c)
ve zvláště chráněných územích7) s výjimkou zeminy, kamení a sedimentů vzniklých v rámci daného chráněného území.
(3) U odpadu využívaného k zasypávání nesmí
a)
obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce,
b)
v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce,
c)
obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č. 5 k této vyhlášce a
d)
výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(4) U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(5) Obsah škodlivin podle odstavce 3 písm. a) a c) a odstavce 4 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8) jako podklad pro zpracování provozního řádu. Hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě jsou v tomto případě přílohou provozního řádu.
(6) V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8). Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.
§ 7
Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů
k zasypávání
má platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu a je v souladu s podmínkami vydaného osvědčení alespoň čtyřikrát ročně ověřována nepřítomnost nebezpečné vlastnosti Ekotoxicita HP14,
b)
prošla procesem, jehož součástí je vytřídění železných a neželezných kovů, a procesem zrání, kdy se stabilizuje minerální frakce odpadu, a to absorpcí atmosférického CO2, odváděním přebytečné vody a oxidací, součástí tohoto procesu je skladování na volném prostranství nebo v zakrytých budovách, na vodohospodářsky zabezpečené ploše alespoň po dobu 28 dnů,
c)
obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č. 6 k této vyhlášce; splnění této podmínky se ověřuje pro každých 5 000 t strusky,
d)
obsah škodlivin v sušině vyzrálé strusky nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č. 6 k této vyhlášce, splnění této podmínky se ověřuje alespoň čtyřikrát ročně,
e)
splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 přílohy č. 6 k této vyhlášce,
f)
bude použita ke stavebním účelům uvedeným v tabulce v bodě 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce za podmínek uvedených v tomto bodě,
g)
technická vrstva obsahující vyzrálou strusku je alespoň 1 m nad maximální výškou hladiny podzemní vody,
h)
vzdálenost místa využití od studny nebo jímacího vrtu určeného k zásobování vodou domácností je nejméně 30 m,
i)
nebude použita v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně5), v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. stupně6), ve zvláště chráněných územích, v územích soustavy Natura 2000 nebo v záplavových územích,
j)
minimální množství strusky využité v jedné aplikaci je 250 m3.
(2) Zvláštní požadavky na vzorkování pro účely ověření vhodnosti strusky pro zasypávání jsou vymezeny v bodě 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(3) Obsah škodlivin podle odstavce 1 písm. d) může být překročen, pokud je pro místo aplikace zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8). Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.
Díl 2
Energetické využití odpadů
§ 8
Podmínky pro energetické využití odpadů
HLAVA III
ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ
Díl 1
Omezení odstraňování odpadů
§ 9
Díl 2
Odstraňování odpadů skládkováním
§ 10
Technické požadavky na skládky
skupina S-inertní odpad je určená výhradně pro odpady, které jsou inertním materiálem; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,
b)
skupina S-ostatní odpad je určená pro odpady kategorie ostatní odpad; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-OO; tato skupina se dále dělí na následující podskupiny:
1.
S-OO1 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů obsahujících azbest a odpadů na bázi sádry,
2.
S-OO3 zahrnující skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů obsahujících azbest; na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,
c)
skupina S-nebezpečný odpad je určená pro nebezpečné odpady; pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.
(3) Každá skládka může mít zřízeny sektory odpovídající různým skupinám skládek, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání kontaktu, vzájemnému ovlivnění nebo smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky, a to po celou dobu uložení odpadů.
(4) Konstrukčními prvky v rámci první fáze provozu skládky jsou tyto prvky:
a)
potrubí systému pro odvod skládkového plynu,
b)
potrubí systému odvodnění skládky,
c)
podkladní vrstvy a obsypy pro odplyňovací potrubí,
d)
drenážní pera průsakových vod.
(5) V případě skládek Třídy III podle normy ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek musí být skládkový plyn, pokud je to technicky možné, energeticky využíván.
Podmínky ukládání odpadů na skládku
§ 11
§ 12
obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo I přílohy č. 10 k této vyhlášce,
b)
obsah organických škodlivin v sušině odpadu nesmí překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě odpadu stabilizovaného způsobem D9 se obsah organických škodlivin v sušině nesleduje,
c)
nedochází k úniku průsakových vod do povrchových nebo podzemních vod5) a
d)
nejedná se o odpad na bázi sádry.
(2) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO1 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:
a)
obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce a
b)
celkový obsah organického uhlíku v sušině odpadu (dále jen "celkový organický uhlík") nesmí překročit 5 %; při překročení této hodnoty lze odpad uložit, pokud hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí hodnotu 80 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.
(3) Na skládku skupiny S-ostatní odpad S-OO3 je možné ukládat pouze ostatní odpad za splnění následujících podmínek:
a)
nejedná se o odpad na bázi sádry,
b)
odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, je možné ukládat bez zkoušek,
c)
obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce; v případě výstupu ze zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů 4. skupiny se rozpuštěný organický uhlík nesleduje,
d)
v případě výstupu z úpravy směsných komunálních odpadů se obsah škodlivin ve vodném výluhu nesleduje,
e)
pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota rozpuštěného organického uhlíku uvedená v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo IIa přílohy č. 10 k této vyhlášce, lze odpad uložit na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
(4) Na skládku skupiny S-nebezpečný odpad S-NO je možné ukládat odpady pouze za splnění následujících podmínek:
a)
obsah škodlivin ve vodném výluhu nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 10.1 pro výluhovou třídu číslo III přílohy č. 10 k této vyhlášce,
b)
nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo celkový organický uhlík vyšší než 6 %; při překročení této hodnoty celkového organického uhlíku lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že hodnota rozpuštěného organického uhlíku nepřekročí 100 mg/l; v případě stabilizovaného odpadu upraveného způsobem nakládání uvedeným pod kódem D9 se celkový organický uhlík nesleduje.
(5) Odpad je možné ukládat na příslušnou skupinu skládek i v případě až trojnásobného překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů stanovených v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce s výjimkou pH, a to za následujících podmínek:
a)
všechny ostatní požadavky pro uložení na skládku jsou splněny,
b)
překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle jiných právních předpisů3),
c)
jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců uvedené v provozním řádu skládky,
d)
v případě odpadů, které jsou inertním materiálem, nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů rozpuštěného organického uhlíku, suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů, polychlorované bifenyly, celkový organický uhlík a uhlovodíků řady C10 - C40,
e)
na skládkách nebezpečných odpadů S-NO nelze zvýšit ukazatel rozpuštěného organického uhlíku.
(6) Odpady kategorie ostatní odpad bez obsahu biologicky rozložitelných látek s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být ukládány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti.
§ 13
jsou zabaleny v utěsněných obalech nebo uloženy v utěsněných nádobách či kontejnerech a
b)
plocha pro ukládání odpadů bude neprodleně po uložení odpadu překryta technologickým materiálem; k hutnění plochy může dojít až po překrytí.
§ 14
Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, a výjimky
ze zákazu ukládání odpadů na skládku
§ 15
Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku od roku 2030,
a výjimky ze zákazu ukládání odpadů na skládku
§ 16
Technické zabezpečení skládky, uzavírání a rekultivace skládky
ČÁST PÁTÁ
PŘEPRAVA ODPADŮ
§ 17
Označení motorových vozidel přepravujících odpad
§ 18
Přeprava odpadů z České republiky podléhající postupu
předchozího písemného oznámení a souhlasu
kopie výpisu z obchodního rejstříku oznamovatele odpovídající stavu, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů10),
b)
doklad prokazující vlastnické právo k odpadu, kterým je
1.
prohlášení oznamovatele, že předmětný odpad vzniká při jeho činnosti, nebo
2.
pokud odpad nevzniká při činnosti oznamovatele, smlouva, na základě které oznamovatel nabyl nebo nabude vlastnické právo k odpadu,
c)
adresa a identifikační číslo provozovny nebo identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude odpad přepravován, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,
d)
identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, do kterého bude odpad vrácen v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,
e)
pokud není oznamovatel provozovatelem zařízení podle písmene d) kopie smlouvy mezi oznamovatelem a provozovatelem tohoto zařízení, na základě které bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10) odpad vrácen do tohoto zařízení; ve smlouvě musí být upraveno zajištění kapacitní rezervy v tomto zařízení odpovídající nejméně množství přepravovaného odpadu, které pokrývá finanční záruka podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), pro případy podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), a
f)
údaje a dokumenty potřebné k výpočtu finanční záruky podle čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), alespoň vzdálenost mezi zahraničním zařízením pro využití nebo odstranění odpadu podle bloku 10 formuláře oznámení a zařízením pro zpětný návrat odpadu, tedy hodnota "L" podle bodu 2.3. přílohy č. 8 k zákonu, a navrhovaný součet hmotností živých zásilek pro kalkulaci finanční záruky tedy hodnota "M" podle bodu 2.5.b) přílohy č. 8 k zákonu.
(3) Údaje a kopie smlouvy podle odstavce 2 písm. d) a e) se nevyžadují, pokud bude v případech podle čl. 22 a 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10) odpad vrácen do provozovny nebo zařízení určeného pro nakládání s odpady, ze kterého bude přepravován.
§ 19
Přeprava odpadů do České republiky podléhající postupu
předchozího písemného oznámení a souhlasu
kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10),
b)
identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém budou odpady využity, včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,
c)
údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10),
d)
údaj o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedeného pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky, a
e)
v případě přepravy odpadů do České republiky k energetickému využití povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu11) vztahující se k zařízení podle písmene b) a zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v tomto zařízení.
§ 20
Přeprava odpadů podléhající postupu předchozího písemného
oznámení a souhlasu k předběžnému využití s následným
jiným než předběžným využitím v České republice
kopie výpisu z obchodního rejstříku příjemce a provozovatele každého následného zařízení pro předběžné využití a jiné než předběžné využití odpovídající stavu ke dni, kdy byla podepsána smlouva podle čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10),
b)
identifikační číslo zařízení a povolení provozu zařízení určeného k nakládání s odpady, které odpad přijme, a každého dalšího zařízení, které bude s odpady nakládat, a to včetně provozního řádu, na základě kterého je toto zařízení provozováno, pokud jej zákon vyžaduje,
c)
zpráva o výsledku a průběhu spalovací zkoušky v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,
d)
povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší k tepelnému zpracování odpadu podle jiného právního předpisu11) v případě, že následným zařízením pro jiné než předběžné využití je zařízení na energetické využití odpadu,
e)
údaje o způsobu zajištění finanční záruky podle čl. 6 a případné dodatečné finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10) a
f)
informace o aktuální roční projektované kapacitě zařízení uvedených pod písmenem b) s ohledem na druh odpadu, který má být přepravován do České republiky.
§ 21
Dovoz odpadů podléhající postupu předchozího písemného
oznámení a souhlasu ze třetí země
§ 22
Tranzitní přeprava odpadů podléhající postupu předchozího
písemného oznámení a souhlasu přes území České republiky
§ 23
Společná ustanovení
chemická analýza podle bodu 7 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), vyplývá-li složení odpadů z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 nebo bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10),
b)
popis procesu vzniku odpadů podle bodu 8 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), vyplývá-li z informací a dokumentace podle bodu 16 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10),
c)
informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), je-li příslušným orgánem místa odeslání členského státu Evropské unie poskytnuta informace podle bodu 24 části 1 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadůh10), která informace podle bodů 10 a 11 části 3 přílohy II nahradí.
ČÁST ŠESTÁ
ÚDAJE O ODPADU, ZÁKLADNÍ POPIS ODPADU, EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ
Údaje o odpadu a základní popis odpadu
§ 24
§ 25
§ 26
Vedení průběžné evidence
datum a číslo zápisu do evidence,
b)
jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.
(2) V rámci vedení průběžné evidence odpadů se provede záznam
a)
při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,
b)
při každém předání nebo převzetí odpadu,
c)
odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,
d)
při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpadu,
e)
při přeshraniční přepravě, dovozu nebo vývozu,
f)
vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.
(3) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení provozovny původce odpadů využívá identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.
(4) Interní číslo provozovny
a)
může mít nejvýše 12 znaků, nesmí obsahovat mezeru a mezerou nesmí začínat ani končit,
b)
může obsahovat číslice i písmena,
c)
nesmí začínat písmeny CZ nebo CS nebo CO,
d)
nesmí být rovno nule nebo několika nulám,
e)
nesmí obsahovat diakritická znaménka,
f)
může mít za základ IČO subjektu, které musí být doplněno číselnou řadu 1, 2, 3, 4, 5 až na maximální počet 12 znaků,
g)
lze změnit pouze ve výjimečných případech; nové číslo se musí vztahovat k celému kalendářnímu roku; interní číslo provozovny je možné změnit nejpozději před prvním předáním odpadů v daném kalendářním roce.
(5) Při vedení evidence a ohlašování se pro označení obchodníka s odpady využívá identifikační číslo obchodníka s odpady přidělené krajským úřadem.
(6) Evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.
Ohlašování
§ 27
§ 28
§ 29
Kontrola a zpracování hlášení
údaje o ohlašovateli,
b)
zařazení odpadu do druhu nebo podruhu a kategorie v souladu s Katalogem odpadů,
c)
údaje o množství odpadu,
d)
přiřazení evidenčních kódů způsobu nakládání s odpadem,
e)
údaje o zapojení ohlašovatele do obecního systému,
f)
údaje o původcích odpadu, zařízeních pro nakládání s odpady a obchodnících s odpady,
g)
údaje o identifikačních číslech provozovny, zařízení a obchodníka s odpady,
h)
uvedení čísla osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu,
i)
údaje o předávání a převzetí odpadu a s tím souvisejících partnerských subjektech,
j)
údaje o obecním systému obce,
k)
údaje o složení kalu,
l)
údaje o obsahu perzistentních organických látek,
m)
údaje o převzatých zařízeních obsahujících PCB a odpadech PCB a
n)
údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění a dotřídění.
(3) Krajský úřad kontroluje v hlášení
a)
vyplnění údajů o zařízení pro nakládání s odpady, o obchodníkovi s odpady, o zprostředkovateli s odpady a o dopravci odpadů,
b)
uvedení identifikačního čísla zařízení a obchodníka,
c)
vyplnění data zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu nebo činnosti,
d)
u zařízení s výjimkou z povolení podle zákona, uvedení souřadnic umístění zařízení, vyplnění údajů o technologii a kapacitách, uvedení názvu, katalogových čísel a kategorie zpracovávaných druhů odpadů a evidenčních kódů způsobu nakládání s odpady.
(4) Zpracované údaje z hlášení se zasílají ministerstvu v datovém standardu prostřednictvím k tomu zřízených informačních systémů nebo s využitím dálkového přístupu do Informačního systému odpadového hospodářství.
§ 30
Zasílání informací ministerstvu
§ 31
Přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních
čísel obchodníka s odpady
k využití nebo skladování odpadu vymezených v § 21 odst. 3 zákona a uvedených v příloze č. 4 k zákonu,
b)
vymezeným v § 21 odst. 3 zákona, pokud se jedná o malá zařízení,
c)
třídicím a dotřiďovacím linkám - na mechanickou úpravu třídění a dotřídění odpadu,
d)
k mechanicko-biologické úpravě,
e)
pro sběr nebo zpracování vozidel s ukončenou životností; včetně demontáže,
f)
pro sběr a drcení vozidel s ukončenou životností - šrédr,
g)
pro sběr nebo zpracování - demontáž elektrozařízení s ukončenou životností,
h)
pro sběr a drcení elektrozařízení - šrédr,
i)
pro sběr nebo zpracování vozidel z různých druhů dopravy, kromě silniční; včetně demontáže,
j)
pro trvalé uložení odpadní rtuti,
k)
ke konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti,
l)
k úpravě kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě,
m)
ke skladování kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě.
§ 32
Ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací
pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu
ČÁST SEDMÁ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S NĚKTERÝMI DRUHY ODPADU
HLAVA I
KOMUNÁLNÍ ODPAD
§ 33
Rozsah zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních
odpadů a způsob výpočtu plnění cílů
sběrných dvorů,
b)
zařízení určených pro nakládání s odpady,
c)
velkoobjemových kontejnerů,
d)
sběrných nádob,
e)
pytlového způsobu sběru, nebo
f)
kombinací způsobů podle písmen a) až e).
(2) Podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu pro účely vyhodnocení, zda byly splněny cíle stanovené v zákoně, se vypočte způsobem popsaným v příloze č. 18 k této vyhlášce.
§ 34
Biologický odpad
§ 35
Papír, plasty, sklo, kovy a jedlé oleje a tuky
§ 36
§ 37
Nebezpečné komunální odpady
§ 38
Oznámení o převzatých komunálních odpadech
HLAVA II
NEBEZPEČNÉ ODPADY
§ 39
Označování nebezpečného odpadu a identifikační list
nebezpečného odpadu
§ 40
Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů
HLAVA III
VYBRANÉ KOVOVÉ ODPADY
§ 41
Vybrané kovové odpady
sleduje prostor zařízení kamerovým systémem tak, že kamery zabírají prostor vstupu do zařízení, místo, kde je umístěna váha, která je používána při přejímce odpadu do zařízení, a místo, kde jsou v zařízení soustřeďovány převzaté odpady,
b)
je povinen proškolit zaměstnance v souladu s § 19 odst. 4 zákona.
(6) Kamerový systém podle odstavce 5 musí splňovat následující technické požadavky:
a)
rozlišení všech kamer musí být alespoň 2 Mpix,
b)
frekvence snímání všech kamer musí být alespoň 10 FPS,
c)
musí být zajištěn záložním zdrojem elektrické energie, který umožňuje provoz kamerového systému alespoň po dobu 3 hodin.
(7) Kamerový záznam musí být po celou dobu uchování uchováván v nasnímané kvalitě.
HLAVA IV
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY
§ 42
Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování
stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby
vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
b)
vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
c)
stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.
(2) Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se musí se stavebními a demoličními odpady obsahujícími nebezpečné látky nakládat takovým způsobem, aby nedošlo ke znečištění ostatních vybouraných stavebních materiálů, vedlejších produktů nebo stavebních a demoličních odpadů určených k recyklaci nebo opětovnému použití.
(3) Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.
HLAVA V
BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY
§ 43
Biologicky rozložitelné odpady a vstupní suroviny
§ 44
Zařízení určená k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
kompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,
b)
vermikompostárny s aerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů pomocí žížal,
c)
bioplynové stanice s anaerobním procesem zpracování biologicky rozložitelných odpadů,
d)
další zařízení využívající technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky a
e)
zařízení sloužící k biologické stabilizaci nerecyklovatelných biologicky rozložitelných odpadů před jejich uložením na skládku nebo jejich odstraněním.
(2) Zařízení podle odstavce 1 písm. e) může přijímat odpady vymezené v tabulce 25.1 přílohy č. 25 k této vyhlášce, pouze pokud jsou znečištěné tak, že jejich zpracováním v ostatních zařízeních není možné získat výstup skupiny 1 nebo 2, a dále odpady, které v této tabulce nejsou vymezené. Odděleně soustřeďovaný recyklovatelný komunální biologický odpad může být do zařízení předáván pouze po dotřídění a předávaný podíl musí tvořit pouze podíl odpovídající § 8 a 9 ve vztahu k dalšímu způsobu nakládání s výstupem z tohoto zařízení.
(3) Na zařízení podle odstavce 1 písm. d) a e) se, pokud to odpovídá povaze zařízení, použijí technické požadavky na vybavení a provoz a technologické požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů vztahující se na kompostárny nebo vermikompostárny přiměřeně používané technologii a požadavkům na výstup ze zařízení. Tato zařízení nemohou být malým zařízením.
(4) Obsah provozního řádu zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce.
§ 45
Technické požadavky na vybavení a provoz zařízení určeného
k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
zařízením ke sledování teploty zakládky,
b)
metodikou ke sledování vlhkosti zakládky a zpracovávaných biologicky rozložitelných odpadů,
c)
zařízením pro zvlhčování zakládky,
d)
zařízením pro zajištění aerobního prostředí v zakládce,
e)
v případě kompostování v halách s aktivním provzdušňováním zařízením na měření koncentrace kyslíku,
f)
v místech soustřeďování odpadu s výjimkou míst, kde jsou soustřeďovány zemina, písek a dřevo, u nichž nemůže dojít k vyluhování, a v místě zakládky podle § 46 odst. 4 vodohospodářsky zabezpečenou plochou, pokud nejde o malé zařízení,
(2) Malé zařízení nemusí být vybaveno vodohospodářsky zabezpečenou plochou, při splnění následujících podmínek:
a)
nedojde k ohrožení podzemních nebo povrchových vod,
b)
malé zařízení nesmí být ve svahu se sklonem nad 3,
c)
vzdálenost od povrchových vod musí být minimálně 50 m,
d)
vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod musí být minimálně 100 m,
d)
musí být mimo aktivní zónu záplavového území.
(3) Vermikompostárna musí být vybavena
a)
násadou epigeických žížal pro zajištění průběhu procesu vermikompostování,
b)
zařízením ke sledování teploty,
c)
zařízením pro zvlhčování zakládky,
d)
v místech soustřeďování odpadu a zakládky vodohospodářsky zabezpečenou plochou,
e)
zařízením pro nakládání a v případě předkompostování zařízením pro zajištění aerobního prostředí.
Technologické požadavky na zpracování biologicky
rozložitelných odpadů při kompostování
§ 46
§ 47
§ 48
Technologické požadavky na zpracování biologicky
rozložitelných odpadů při vermikompostování
teplota vermikompostových zakládek vyšších než 2 m se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 1 m od povrchu zakládky; teplota nižších vermikompostových zakládek se měří ve středu zakládky v minimální hloubce 0,5 m od povrchu zakládky,
b)
nejvyšší teplota během vermikompostování může být 35 oC,
c)
v zakládce je přítomen dostatečný počet žížal pro průběh procesu,
d)
v průběhu procesu je vlhkost zakládky v rozmezí od 40 % do 80 %,
e)
vlhkost a teplota surovin v zakládce se měří třikrát týdně v pracovní den; zjištěné hodnoty musí být evidovány včetně údajů o době měření,
f)
součástí procesu vermikompostování může být fáze předkompostování, při které nejsou využívány žížaly.
(2) Pokud je do vermikompostárny přijímán odpad katalogového čísla 02 01 06 nebo neodpadní suroviny stejného původu, musí být provedeno jejich zpracování předkompostováním podle technické normy ČSN 46 5736 - Vermikomposty nebo musí být technologie vermikompostárny ověřena z hlediska účinnosti hygienizace a prováděno pravidelné ověřování limitních hodnot indikátorových organismů podle přílohy č. 28 k této vyhlášce v četnosti podle přílohy č. 31 k této vyhlášce.
§ 49
Technologické požadavky na zpracování biologicky
rozložitelných odpadů při anaerobní digesci
je v technologii zařazena předúprava nebo následná úprava, v rámci kterých je biologicky rozložitelný odpad zahřátý na teplotu 70 oC po dobu alespoň 1 hodiny, nebo
b)
výstup z technologie je dále zpracováván v jiné technologii provozované v souladu s touto vyhláškou.
(3) Doba zdržení biologicky rozložitelných odpadů v procesu anaerobní digesce musí být alespoň 30 dnů. Tato doba zdržení může být zkrácena, nejméně však na 20 dnů, pokud provozovatel zařízení zajistí, že produkovaný digestát je dostatečně stabilní a není zdrojem obtěžujícího zápachu. Požadavek na stabilitu je splněn vždy, když digestát trvale splňuje hodnoty stability stanovené modifikovanou metodou podle technické normy ČSN ISO 11734 Jakost vod - Hodnocení úplné anaerobní biologické rozložitelnosti organických látek kalem z anaerobní stabilizace - Metoda stanovení produkce bioplynu.
§ 50
Požadavky na ověření technologie biologického zpracování
biologicky rozložitelných odpadů z hlediska
účinnosti hygienizace
při zahájení provozu zařízení,
b)
po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, nebo
c)
při změně skladby přijímaných biologicky rozložitelných odpadů.
(2) Ověření technologie z hlediska účinnosti hygienizace se provádí
a)
testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 - H2S negativní nebo Escherichia coli, nebo
b)
metodou vstup - výstup, která se provádí odebráním 10 vzorků na vstupu během 30 dnů a 10 vzorků na výstupu, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu je 48 hodin; vzorek na výstupu musí být vždy odebrán ze stejného materiálu jako pořadím odpovídající vzorek odebraný na vstupu; doba mezi odběrem vstupního a odpovídajícího výstupního vzorku musí odpovídat době, po kterou je materiál podroben technologickému procesu úpravy.
(3) Technologii biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů z hlediska účinnosti hygienizace je možno považovat za ověřenou, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem:
a)
výstup ze zařízení odpovídá stanoveným kritériím uvedeným v příloze č. 28 k této vyhlášce a
b)
geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku (KTJ) u vneseného organismu nebo u metody vstup - výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků u biologicky rozložitelného odpadu u metody vstup - výstup (na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním) bude méně než 105 KTJ na gram biologicky rozložitelného odpadu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat méně než 50 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.
§ 51
Výstupy ze zařízení určeného k nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady
§ 52
Limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a limitní hodnoty
pro indikátorové organismy ve výstupech ze zařízení určeného
k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
§ 53
Kritéria, při jejichž splnění přestávají být výstupy
ze zařízení určeného k nakládání s biologicky
rozložitelnými odpady odpadem
HLAVA VI
KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ
§ 54
Technologické požadavky na zpracování rostlinných zbytků
v komunitní kompostárně a technické požadavky na její vybavení
§ 55
Provozní deník komunitní kompostárny
§ 56
Evidence a ohlašování množství zpracovaných rostlinných zbytků
údaje o provozovateli komunitní kompostárny,
b)
údaje o komunitní kompostárně,
c)
údaje o množství rostlinných zbytků,
d)
údaje o obci, ze které rostlinné zbytky pocházejí.
HLAVA VII
KALY Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
§ 57
Požadavky na ověření technologie úpravy kalů z hlediska
účinnosti hygienizace
při zahájení provozu technologie a
b)
po každé změně technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů.
(2) Ověření technologie úpravy kalů z hlediska účinnosti hygienizace se provádí
a)
testem přímého hodnocení procesu, při kterém se využívají vnesené indikátorové mikroorganismy Salmonella senftenberg W 775 - H2S negativní nebo Escherichia coli, nebo
b)
metodou vstup - výstup, která se provádí odebráním 10 vzorků na vstupu během 30 dnů a 10 vzorků na výstupu, přičemž minimální doba mezi jednotlivými odběry vzorků na vstupu je 48 hodin; vzorek na výstupu musí být vždy odebrán ze stejného materiálu jako pořadím odpovídající vzorek odebraný na vstupu; doba mezi odběrem vstupního a odpovídajícího výstupního vzorku musí odpovídat době, po kterou je materiál podroben technologickému procesu úpravy.
(3) Technologie úpravy kalů splňuje požadavky na ověření z hlediska účinnosti hygienizace, jestliže při dodržení technologických parametrů stanovených provozním řádem
a)
výstup z technologie splňuje mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce,
b)
geometrický průměr počtu kolonií tvořících jednotku (KTJ) u vneseného organismu nebo u metody vstup - výstup se během procesu sníží minimálně o 5 řádů; v případě, že na základě analýz vzorků odebraných před zpracováním je geometrický průměr počtu kolonií sledovaného organismu v nálezech 10 vzorků kalu u metody vstup - výstup méně než 105 KTJ na gram kalu pro Escherichia coli nebo enterokoky, musí geometrický průměr počtů kolonií ve vzorku výstupu po zpracování vykazovat méně než 50 KTJ na gram pro Escherichia coli nebo enterokoky.
(4) Technologie úpravy kalů, které produkují kaly splňující mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, se považují za ověřené.
§ 58
Podmínky soustřeďování a označování kalů
shromažďování, skladování nebo dočasné uložení upravených kalů před jejich použitím na zemědělské půdě je v souladu s programem použití kalů,
b)
kaly nesmí obsahovat méně než 4 % sušiny, pokud jsou shromažďovány, skladovány nebo dočasně uloženy ve speciálních nádobách, kontejnerech, obalech, jímkách a nádržích,
c)
při soustřeďování kalů jiným způsobem než podle písmene b) nesmí upravené kaly obsahovat méně než 18 % sušiny,
d)
musí být zabráněno přítoku povrchových nebo srážkových vod a úniku kalů a výluhů z nich na vodohospodářsky nezabezpečené plochy nebo do půdy,
e)
upravené kaly musí být před použitím na zemědělské půdě soustřeďovány odděleně a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje,
f)
pokud jsou jednotlivé kaly soustřeďovány jiným způsobem než podle písmene b), musí být dodržena maximální výška uložených nebo skladovaných upravených kalů 3 m, a pokud v takovém případě není oddělení jednotlivých upravených kalů řešeno jiným technickým způsobem, musí být od sebe jednotlivé kaly vzdáleny minimálně 1 m.
(2) Místo soustřeďování kalů musí splňovat následující podmínky:
a)
v případech, kdy se zachází s kaly ve větším rozsahu15) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je schváleno havarijním plánem podle vodního zákona16); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,
b)
je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných osob a
c)
jeho minimální vzdálenost od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m, s výjimkou obytné zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován.
(3) Způsob označení kalu podle § 67 odst. 2 zákona je vymezen v příloze č. 36 k této vyhlášce.
§ 59
Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě
upravené kaly musí být použity nebo umístěny na půdní blok, kde budou použity, do 8 měsíců ode dne jejich výstupu z technologie úpravy,
b)
pokud je překročena lhůta podle písmene a), musí být před použitím upravených kalů ověřeno splnění mikrobiologických kritérií pro jejich použití; časový odstup od odběru vzorku pro provedení analýz do jejich použití nebo alespoň umístění na půdní blok, kde budou použity, nesmí být delší než 30 dní,
c)
upravené kaly mohou být v množství podle písmene f) umístěny v rámci půdního bloku, kde budou použity, nejvýše 30 dnů před jejich použitím,
d)
nejpozději do 48 hodin od rozprostření upravených kalů na půdní blok musí být upravené kaly zapraveny do půdy,
e)
potřeba dodání živin do půdy na dílu půdního bloku určeného k použití upravených kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce, použití výsledků rozborů je možné 2 roky od jejich provedení,
f)
na 1 ha může být použito nejvýše 5 t sušiny kalů; upravené kaly musí být na jednom dílu půdního bloku použity v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek; pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, může množství kalů dosáhnout 10 t sušiny kalů na 1 ha,
g)
po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části,
h)
dávka dusíku dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu17); množství a doba užití kalů se řídí též požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám,
i)
při přímém použití upravených kalů musí být minimální obsah sušiny kalu 4 %,
j)
kaly mohou být míseny, pouze pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy, a to pouze se zeminou, pískem, hnojivy nebo pomocnými půdními látkami podle zákona o hnojivech nebo exkrementy, slámou nebo jinými přírodními látkami ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a běžně se využívají v zemědělství v souladu se zákonem o hnojivech.
(2) Při umístění upravených kalů podle odstavce 1 písm. c) musí být od okamžiku umístění upravených kalů do jejich použití splněny následující podmínky:
a)
upravené kaly obsahují minimálně 18 % sušiny,
b)
umístění upravených kalů je v souladu s programem použití kalů,
c)
minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od povrchových vod nesmí být menší než 50 m při zohlednění místní hydrologické situace,
d)
minimální vzdálenost umístěných upravených kalů od zdrojů pitné vody nesmí být menší než 100 m při zohlednění místní hydrologické situace,
e)
minimální vzdálenost umístěných kalů od obytné zástavby nesmí být menší než 300 m,
f)
umístění upravených kalů je možné pouze na pozemcích, které nejsou meliorovány, nejedná se o trvale zamokřené půdy vymezené hlavními půdními jednotkami 65 až 76 nebo lehké písčité - silně propustné půdy15),
g)
v případech, kdy se zachází s upravenými kaly ve větším rozsahu15) nebo kdy je zacházení s nimi spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, je vypracován a schválen havarijní plán podle vodního zákona18); obsah programu použití kalů a havarijního plánu si musí odpovídat,
h)
úložiště kalů musí být zabezpečeno proti úniku tekutého podílu z úložiště,
i)
sklon svahu, na kterém jsou upravené kaly uloženy, dosahuje maximálně 5o a
j)
jednotlivé upravené kaly musí být odděleny a označeny podle čistírny odpadních vod nebo zařízení na úpravu kalů, kde byly upraveny, a programu použití kalů, který se na ně vztahuje.
§ 60
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků,
které mohou být do zemědělské půdy přidány v průběhu 10 let
§ 61
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků
v upravených kalech a mikrobiologická kritéria pro použití
upravených kalů na zemědělské půdě
splňují mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie I nebo II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce a
b)
nepřekračují mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků stanovené v tabulce č. 38.2 v příloze č. 38 k této vyhlášce.
(3) Pokud kal splňuje mezní hodnoty koncentrací podle odstavce 2 písm. b) a současně pouze mikrobiologická kritéria stanovená pro kal kategorie II v tabulce č. 38.1 v příloze č. 38 k této vyhlášce, musí být při použití na zemědělské půdě splněny následující dodatečné podmínky:
a)
nejedná se o použití kalu z čistíren odpadních vod zpracovávajících vedlejší živočišné produkty spadající do působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu27),
b)
od použití kalu do sklizně musí uběhnout alespoň jedno zimní období s výjimkou pěstování plodin, které budou využity výhradně k technickým účelům, a
c)
na dílu půdního bloku, kde je použit kal, nebude 3 roky od použití kalu pěstována polní zelenina, brambory a intenzivně plodící ovocná výsadba.
Postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků
§ 62
§ 63
stanovení polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí jednou ročně,
b)
odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667-13 - Jakost vod - Odběr vzorků - Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů a podle programu vzorkování zpracovaného podle této normy,
c)
při stanovení mikrobiologických kritérií pro jednu analýzu musí být odebráno vždy 5 vzorků během jednoho dne, každý z těchto vzorků musí být stanoven samostatně, tak, aby byl monitorován celý profil posuzovaného množství kalu, množství jednoho odebraného vzorku kalu musí být minimálně 0,5 kg; vzorky kalů pro mikrobiologická stanovení musí být odebrány, uchovávány a přepravovány tak, aby nedošlo k jejich smísení, sekundární kontaminaci nebo pomnožení mikroorganismů,
d)
vzorkovnice se plní nejvýše do 80 % jejich kapacit a v případě biologicky aktivního kalu nejvýše do 50 % jejich kapacit,
e)
vzorkovnice se uzavírá volně,
f)
během přepravy se vzorky uchovávají při teplotě 1 až 8 #C,
g)
analýza vzorku se provádí do 72 hodin od jeho odběru a v případě biologicky aktivního kalu do 24 hodin od jeho odběru.
§ 64
Program použití kalů
vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 28, 37 a 38 k této vyhlášce,
b)
popis technologie úpravy kalů včetně údajů o ověření účinnosti technologie úpravy z hlediska hygienizace,
c)
celkové množství upravených kalů, na které se program použití kalů vztahuje,
d)
výčet dílů půdního bloku určených k použití upravených kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení podle listu 2 přílohy č. 37 k této vyhlášce,
e)
popis způsobu zabezpečení podmínek podle § 58 odst. 2, dočasného uložení a skladování upravených kalů před jejich použitím včetně popisu způsobu doložení délky doby podle § 58 odst. 1 písm. c), dočasného uložení či skladování včetně data prvního a posledního dne této doby a způsobu označení jednotlivých uložených upravených kalů,
f)
hydrologická situace v zájmovém území použití upravených kalů,
g)
zařazení použití upravených kalů do osevního postupu,
h)
návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy,
i)
plán odběru vzorků,
j)
opatření na ochranu zdraví při práci s kaly a
k)
evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 37 k této vyhlášce.
HLAVA VIII
POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY
§ 65
Metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných
bifenylů v látkách, které je obsahují
§ 66
Podmínky pro dekontaminaci zařízení
§ 67
Způsob označování zařízení obsahujících
polychlorované bifenyly
§ 68
Způsob označování dekontaminovaných zařízení
§ 69
Způsob prokazování existence polychlorovaných bifenylů,
evidence zařízení a látek s obsahem polychlorovaných bifenylů
a způsob ohlašování
identifikaci výrobce,
b)
základní údaje o zařízení; alespoň druh zařízení, typ a výrobní číslo,
c)
druh provozní kapaliny a její obchodní název,
d)
koncentraci polychlorovaných bifenylů v provozní kapalině,
e)
podpis zodpovědné osoby výrobce zařízení.
(3) Evidence a ohlašování podle § 83 odst. 1 zákona se vede podle přílohy č. 43 k této vyhlášce.
(4) Evidence a ohlašování převodu nebo přechodu vlastnického nebo užívacího práva se vede na evidenčním listu 5 podle přílohy č. 43 k této vyhlášce a činí tak provozovatel nebo vlastník zařízení, který provedl první ohlášení podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona.
HLAVA IX
ODPAD RTUTI
§ 70
Ohlašování, osvědčení a výkaz
§ 71
Odstraňování odpadní rtuti
HLAVA X
ODPADY ZE ZDRAVOTNÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE
§ 72
ostré předměty,
b)
nepoužitelná léčiva,
c)
odpady určené ke spálení,
d)
odpady určené k dekontaminaci a
e)
komunální odpad.
(2) Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:
a)
musí být certifikovány pro daný způsob použití,
b)
nádoby na ostré předměty musí splňovat požadavky podle technické normy ČSN EN ISO 23907 (85 4002) Ochrana před poraněním ostrými předměty,
c)
nádoby pro nebezpečný odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné,
d)
plastové pytle musí mít maximální objem 0,1 m3, tloušťka materiálu musí být alespoň 0,1 mm; v případě plastových pytlů, které se používají na pracovištích s vysokým rizikem infekčních činitelů, musí být tloušťka materiálu alespoň 0,2 mm; při použití plastového pytle z tenčího materiálu musí být použito více pytlů do požadované tloušťky nebo musí být pytel umístěn do nádoby, která musí být z dezinfikovatelného a čistitelného materiálu,
e)
kromě obecných požadavků musí být dále označeny
1.
časem vzniku odpadu,
2.
konkrétním oddělením, kde odpad vznikl,
3.
jménem osoby zodpovědné za nakládání a označení,
4.
údajem o hmotnosti odpadu a
5.
údajem o dalším způsobu nakládání.
(3) Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení nebo místa poskytování veterinární péče odstraňují denně.
(4) Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně po vzniku upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením22).
§ 73
§ 74
Úprava odpadů ze zdravotní a veterinární péče
§ 75
Odpad léčiv z domácností
HLAVA XI
ODPADNÍ OLEJ
§ 76
Odpadní olej
nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění; nádrže musí být odděleny,
b)
zařízením pro příjem a výdej odpadního oleje, včetně mechanické filtrace.
(2) V zařízení ke zpracování odpadního oleje podle § 92 odst. 1 zákona musí být sledovány následující ukazatele kvality odpadních olejů:
a)
obsah polychlorovaných bifenylů,
b)
obsah celkového chloru,
c)
obsah vody,
d)
obsah mechanických nečistot,
e)
výhřevnost, v případě jeho energetického využití.
(3) Pro stanovení ukazatelů kvality odpadních olejů uvedených v odstavci 2 musí být použity vhodné odborné metody, tento požadavek je splněn, pokud jsou využity technické normy ČSN 65 6234 (656234) Ropné oleje. Obsah chlóru spalováním v trubici a dále ČSN 65 6690 (656690) Odpadní oleje pro obsah polychlorovaných bifenylů.
ČÁST OSMÁ
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
§ 77
Technologické odpady
ČÁST DEVÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 78
Oznámení
Přechodná ustanovení
§ 79
§ 80
§ 81
§ 82
§ 83
je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04, 17 05 08, 19 12 09 nebo 20 02 02 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu,
b)
je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:
1.
recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,
2.
konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,
3.
ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,
4.
nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,
5.
obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,
6.
nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,
7.
nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,
8.
podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu z místa použití odebrán,
9.
zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. února 2010,
c)
obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, a
d)
výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č. 5 k této vyhlášce; do 31. prosince 2023 je dostačující, pokud výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 10.2 sloupci II v příloze č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
(3) Průvodní dokumentace recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu podle odstavce 2 musí obsahovat:
a)
název, identifikační číslo a adresu zařízení určeného pro nakládání s odpady, které vyrobilo recyklát ze stavebního a demoličního odpadu, a název nebo jméno a identifikační číslo osoby provozovatele tohoto zařízení,
b)
popis recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, alespoň pokud jde o materiál a velikost frakce,
c)
výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. b), ke kterým je možné recyklát ze stavebního a demoličního odpadu použít,
d)
dokumenty prokazující splnění požadavků na stavební výrobky umožňující dané způsoby použití,
e)
hmotnost recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu, ke kterému se průvodní dokumentace vztahuje,
f)
podpis provozovatele zařízení nebo zástupce, který za provozovatele jedná, a
g)
protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d), nebo kopie těchto protokolů.
(4) Do 31. prosince 2023 je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
(5) Do 31. prosince 2023 přestává být znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs vyrobená z odpadní asfaltové směsi odpadem, pokud splní požadavky vyhlášky č. 130/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
(6) Vymezení recyklovatelných odpadů v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce se do 31. prosince 2021 nepoužije.
(7) Zařízení určené pro nakládání s odpady provozované na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, v souladu s § 153 odst. 2 zákona nemusí do konce doby platnosti souhlasu podle § 153 odst. 2 zákona splňovat požadavky na vybavení podle § 3, pokud je vybaveno v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 84
Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 219/2009/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.
Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.
Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 596/2009/ES.
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1882/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 1137/2008/ES, směrnice Rady 2011/97/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách, v platném znění.
3)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 3a odst. 12 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů.
11)
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.
13)
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 7 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19)
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
22)
Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.