Uplatnění standardu základního vzdělávání
       Standard základního vzdělávání představuje jeden z významných nástrojů péče státu o kvalitu vzdělání poskytovaného základní školou. Jeho prostřednictvím hodlá stát (nadále) garantovat, že všichni žáci základních škol zařazených do sítě mohou v průběhu povinné školní docházky získat plnohodnotné a srovnatelné základní vzdělání využitelné jak v dalším studiu na středních školách, tak v praxi. Svým pojetím je standard základního vzdělávání dokumentem otevřeným: jako takový bude periodicky aktualizován, doplňován a zpřesňován.
       Centrálním školským orgánům bude standard sloužit jako základní kritérium pro posuzování vzdělávacích programů a jejich schvalování. Stejnou úlohu bude standard plnit při posuzování kvality učebních textů, pokud vydavatelé o jejich zařazení do seznamu schválených učebnic MŠMT ČR požádají.
       Zásadní význam bude standard základního vzdělávání nadále mít pro tvorbu nových vzdělávacích programů. Jejich tvůrce tento dokument zavazuje k tomu, aby do učebních dokumentů zahrnuli jak obecné a specifické cíle základního vzdělávání, tak jednotlivé okruhy kmenového učiva.
       Pro ředitele a učitele základních škol standard v souhrnné podobě formuluje podstatné vzdělávací cíle, k jejichž naplnění pedagogická činnost škol směřuje, i soubory závazných vzdělávacích obsahů, jež jsou ve výuce - při plné podpoře její metodické rozrůzněnosti - respektovány. Ve své 3. části standard specifikuje, které vzdělávací cíle mají být splněny a která část učiva probrána do konce 5. ročníku základní školy. Tato část standardu, vyvolaná potřebou srovnatelnosti výstupů na konci l. stupně, je důležitá zejména pro přechod žáků na 2. stupeň základní školy i na osmiletá gymnázia. Pro ředitele středních škol vymezuje standard obsah základního vzdělávání, který je třeba respektovat při tvorbě kritérií přijímacího řízení žáků na střední školy.
       Standard základního vzdělávání se postupně stane i účinným nástrojem sebeevaluace škol zaměřené jak na zjišťování efektivnosti (jednotlivých) vzdělávacích činností, tak na hodnocení výsledků dosažených žáky. Tím, že standard formuluje obecně platný rámec základního vzdělávání (jeho cíle a obsah), stává se i vhodným východiskem pro tvorbu kritérií uplatňovaných v kontrolní a hodnotící činnosti České školní inspekce.
       Ucelená představa o cílech a obsahu základního vzdělávání, vyjádřená ve standardu, je východiskem i pro tvorbu soustavy evaluačních nástrojů, podle nichž se bude posuzovat kvalita dosažených výsledků celého základního školství, škol i žáků. Tyto evaluační nástroje by měly sledovat jak poznatkovou, tak kompetenční a postojovou stránku základního vzdělávání žáka, a to především v uzlových bodech jeho vzdělávací dráhy (zejména 5. a 9. ročník).
       Pro efektivní využití standardu ve školní praxi bude mít značný význam pozornost, která mu bude věnována ve vysokoškolském vzdělávání učitelů, v jejich dalším vzdělávání, v přípravě řídících školských pracovníků a v pedagogickém výzkumu.
       Funkce a struktura dokumentu
       Dokument vyjadřuje představu o společensky žádoucí podobě povinného základního vzdělávání - o cílech, které jsou v tomto vzdělávání sledovány, a o vzdělávacím obsahu, který je poskytován všem žákům v průběhu absolvování povinné školní docházky. Reflektuje průběh a výsledky transformačního procesu v našem školství, kdy je potřebí při celkovém trendu k liberalizaci, diverzifikaci a diferenciaci vzdělávacích podnětů, při zvyšování autonomie škol a žádoucí svobodné, tvořivé práci učitelů zajistit zaměření na obecně respektované základní vzdělávací cíle i na klíčové, neopomenutelné vzdělávací obsahy garantující odpovídající a srovnatelnou úroveň vzdělávání všech žáků.
       Dokument má tří části:
       I. Vzdělávací cíle
       II. Kmenové učivo pro základní vzdělávání
       III.Kmenové učivo základního vzdělávání na l. stupni základní školy
       V první části je formulován soubor zamýšlených, společensky žádoucích vzdělávacích cílů, přiměřených věkovému stupni a zralosti žáků i představám o vzdělanostním a osobnostním profilu absolventa základního vzdělávání. Tyto obecné vzdělávací cíle nemají taxativní povahu. Vyjadřují základní směry vzdělávání, které by se měly obrážet v nabídce vzdělávacích programů, v pedagogických záměrech učitelů i v reálně dosažené kvalitě poznatků, dovedností, kompetencí a hodnotové orientace žáků.
       V druhé části se formuluje kmenové učivo celku základního vzdělávání rozčleněné do vzdělávacích oblastí a oborů.
       Kmenové učivo vyjadřuje obsahové jádro základního vzdělání, jeho podstatné prvky, které jsou předmětem vzdělávání všech žáků absolvujících povinnou školní docházku. Zahrnuje klíčové, věcně i formativně nosné okruhy poznatků, s nimi spojené činnosti a aplikace na praxi.
       Kmenové učivo je závaznou součástí vzdělávacích programů, zajišťující srovnatelnost, prostupnost a návaznost vzdělávání žáků v základním a středním školství.
       Kromě souboru nezbytných obsahových prvků obsahují jednotlivé vzdělávací oblasti a obory stručné charakteristiky specifických vzdělávacích možností, jimiž učivo přispívá k plnění obecných cílů základního vzdělávání.
       Z praktických důvodů (legislativní členění základní školy na l. a 2. stupeň, specifický charakter vzdělávání na l. stupni základní školy, relativní samostatnost a ucelenost vzdělávání na l. stupni základní školy a předpokládaná evaluace výsledků vzdělávání po ukončení l. stupně základní školy v souvislosti s přechodem žáků do osmiletých středních škol) je ve třetí části samostatně zpracováno kmenové učivo základního vzdělávání na l. stupni základní školy.
       I. VZDĚLÁVACÍ CÍLE č.j. 20819/95-26
       Vzdělávací cíle představují soubor záměrů a orientací, které se obrážejí ve všech pedagogických činnostech učitelů a promítají se - v souladu s možnostmi, předpoklady a individuálními zvláštnostmi žáka - do jeho celkového osobnostního profilu utvářejícího se v průběhu povinného školního vzdělávání. Představují především kvalitativní, hodnotový rámec základního vzdělávání. Integrují mnohostranné vzdělávací podněty a situace ve vyučování a ve stylu života školy. K jejich dosažení by měly směřovat vzdělávací programy, aniž by se omezoval jejich specifický přístup a přínos i realizační kontext.
       Vzdělávací cíle odrážejí očekávání, s nímž k základnímu vzdělávání a jeho výsledkům přistupuje společnost, rodiče žáků a v nemalé míře i "odběratelé vzdělávacího produktu". Vyjadřují představy o poslání základního vzdělávání, ustálené ve veřejném mínění, i trendy v názorech na obecnou vzdělanostní připravenost mládeže k životu v příštích desítiletích.
       Formulace vzdělávacích cílů vyjadřuje přijatelný společenský konsensus ve vzdělávacích záměrech i specifické funkce základního vzdělávání při zajišťování kontinuity kulturního vývoje společnosti, její občanské integrity a prosperity.
       V souladu s všeobecnými záměry školské politiky, formujícími se postupně v procesu transformace naší
       vzdělávací soustavy, se očekává, že v průběhu povinné školní docházky získají žáci základy kvalitního, funkčního a moderního všeobecného vzdělání v rozsahu jejich potřeb, předpokladů a možností, že se bude kultivovat jejich osobnost po stránce rozumové, emocionální i volní, že se bude rozvíjet jejich tělesná zdatnost a pohyblivost, že budou uvedeni do základních životních, duchovních a mravních hodnot, že získají orientaci v sobě samém i další životní dráze. V horizontu základního vzdělávání je autonomní a odpovědná osobnost budoucího občana demokratické společnosti, schopná samostatného myšlení a rozhodování v základních životních otázkách a připravená k zdravému a činorodému životu. Základní vzdělávání se chápe jako pomoc poskytovaná mladým lidem při hledání vlastní cesty životem, jako nabídka prostředků, které budou v různých situacích nezbytně potřebovat.
       Formulace vzdělávacích cílů vychází k komplexního pojímání vzdělání v jednotě jeho poznávací činnostní, kompetenční a hodnotové stránky. Tato jednota se projevuje v průmětu do úrovně absolventa, v kvalitě jeho vědomostí, dovedností a kompetencí a v širokém spektru postojů ke skutečnosti a k sobě samému. V tomto chápání se vytváří prostor pro úměrné uplatnění všeobecné kulturační, socializační, osobnostně rozvojové a orientační funkce základního vzdělávání.
       Poznávací cíle
       Vzdělávací programy a pedagogické činnosti učitelů budou směřovat k tomu, aby si žáci osvojili poznatky, dovednosti, pracovní techniky, režimové návyky atd., které tvoří základ jejich všeobecné kulturnosti, jsou předpokladem jejich komunikace s kulturními a civilizačními výtvory, dorozumívání a spolupráce s lidmi a orientace ve stále se rozšiřující síti podnětů ze života mimo školu. Jde o poznatky z oblasti jazykového vzdělání, společenskovědních oborů, matematiky a přírodních věd, poznatky a činnosti spjaté s estetickou a pracovně technickou výchovou a s výchovou ke zdravému životnímu stylu.
       Výběr a uspořádání poznatků a činností a jejich didaktická interpretace v průběhu základního vzdělávání závisí na kognitivním vývoji žáků, na měnícím se vztahu empirického (názorného) a racionálního poznání. Zahrnuje fakta, informace, zobecněné zkušenosti, abstrakce a později i poznatky pojmového rázu, které se týkají přírodního a společenského prostředí žáků, minulého i současného života lidí, jejich mnohotvárných činností, kulturních jevů, lidského myšlení, prožívání a jednání, životních hodnot a postupně i elementů poznání, vyplývajících z vědních technických, a uměleckých oborů. Nezbytným předpokladem plnění poznávacích cílů základního vzdělání je osvojení a soustavné rozvíjení prostředků jazykové komunikace i komunikace prostřednictvím číselných a prostorových znaků a útvarů.
       Na rozdíl od tradičního, více na rozsah orientovaného pojímání obsahu základního vzdělávání, by ve spektru těchto vzdělávacích cílů a záměrů měly být zdůrazněna orientace na poznatky podstatné, významné pro poznávací a praktické činnosti a poskytující žákům klíč k pochopení učiva, k porozumění jeho významu, souvislostí a možných aplikací.
       Obsahové prvky, z nichž se odvíjí plnění poznávacích cílů základního vzdělávání, jsou vyznačeny v druhé části dokumentu (Kmenové učivo).
       Dovednosti a kompetence
       Příznačným rysem moderní školy, odpovídající současným potřebám a směřující k budoucnosti, je orientace pedagogického působení na vytváření poznávacích a činnostních kompetencí, t. j. na způsobilosti žáka demonstrovat kvalitu získaného vzdělání v poznávacích i praktických situacích.
       To je zvlášť důležité v základním vzdělávání, kdy osvojování vzdělávacích obsahů je těsně propojeno s postupným psychickým a osobnostním zráním žáka, s rozvojem jeho poznávacích schopností, s utvářením základů abstraktního myšlení, schopnosti orientovat se členitěji ve skutečnosti, společenském životě, ve faktech a informacích, s rozvojem jeho vyjadřovacích a jiných výrazových dovedností. Zaměření na tyto kompetence zároveň ovlivňuje možnost objektivizovat vzdělávací výsledky, orientovat se v nichž i různými způsoby je vyhodnocovat.
       V základním vzdělávání jde o takové elementární kompetence, jako je schopnost jasného, srozumitelného a správného vyjadřování, schopnost pracovat s matematickými pojmy, znaky a útvary v učebních i praktických situacích, schopnost dorozumívání prostřednictvím osvojených a pochopených pojmů, faktů a souvislostí ve společenskovědních i přírodovědných oborech ap.
       K průřezovým kompetencím získávaným ve všech humanitních i matematickopřírodovědních oborech má pro naplnění funkce základního vzdělávání význam zvládnutí jednoduchých poznávacích operací a technik (popis, analýza, vyvozování, zobecňování, dokazování, aplikace), schopnost vyhledávat informační zdroje, čerpat z nich a kriticky je posuzovat, dovednost provádět jednoduché demonstrace a experimenty.
       Pro aktivní zdraví a práceschopnost mají velký význam dovednosti pohybové umožňující záměrné a cílené ovlivňování tělesného a psychického rozvoje i ovládání preventivních i korekčních technik tělesného a duševního stavu. Z hlediska aktivního zdraví a bezpečného života pak získávají na důležitosti dovednosti a kompetence ovlivňující rozhodování o zdravém životním stylu, ochraně před nemocemi, úrazy, o ochraně přírody atd.
       Součástí kompetencí, ke kterým základní vzdělávání směřuje, jsou i kompetence sociální, významné pro komunikaci žáků ve škole, v rodině, v blízkém prostředí i v profesionálním a občanském životě. Žáci by měli získat schopnost spolupracovat se spolužáky i s dětmi mimo školu, schopnost sloučit hájení a prosazování svých oprávněných zájmů s úctou k ostatním a s korektním jednáním s nimi, schopnost kulturně komunikovat s učiteli a s dospělými, respektovat individuální, národnostní a jiné odlišnosti lidí, rozeznávat nehumánní postoje, jako jsou agresivita, bezohlednost, cynismus, národnostní a rasové předsudky. S tím je spojeno dosažení přiměřeného stupně empatie, odpovědnosti a potřeby pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi. Stále významnější se také stává dovednost organizovat a řídit různé činnosti, vyjednávat, pracovat v týmu, pozitivně ovlivňovat mezilidské vztahy v blízkém prostředí.
       Hodnoty a postoje
       Hodnotové aspekty jsou vlastní všem vzdělávacím obsahům, s nimiž se žáci setkávají během své povinné školní docházky, jsou posilovány celkovém stylem života školy, vztahem učitele k žákům, jeho osobním příkladem, lidskými a občanskými vlastnostmi. Zprostředkované a žáky sdílené hodnoty v příznivých podmínkách ovlivňují jejich názory a postoje i jejich jednání.
       Základem hodnotové stupnice, o niž se základní vzdělávání opírá, je okruh všelidských mravních, hodnot, které se obrážejí i v evropské humanistické tradici a projevují se v úctě k životu a lidem, k lidské práci a kultuře, v péči o prostředí, v němž člověk žije a tvoří, v osobní sebekázni, v respektu k pravdě, spravedlnosti, v projevech mezilidské sympatie a solidarity i v citlivém svědomí. Projevují se i v úctě k domovu a vlasti, její kultuře a historii. Vzdělávací programy dbají na návaznost a vzestupnost podnětů a příležitostí, v nichž se výchovná stránka základního vzdělání promítá do vědomí i motivace jednání žáků.
       V průběhu povinného školního vzdělávání žáci postupně poznávají základní hodnoty a principy, na nichž spočívá demokratická společnost, seznamují se se způsoby uplatňování občanských práv a povinností, s podílem občanů na veřejném životě, učí se odpovědnosti za stav veřejných záležitostí. K aktuálním cílům a úkolům patří i utváření smyslu žáků pro právo a právní řád i pochopení nebezpečí a důsledků protiprávního jednání.
       Žáci by měli také přiměřeně svému věku chápat význam základních lidských práv, jak jsou zakotvena v deklaraci OSN i v našich ústavních dokumentech, uvědomovat si multikultulární povahu současného světa i globální problémy, které současné lidstvo řeší.
       K důležitým cílům základního vzdělávání patří utváření odpovědného vztahů žáka k sobě samému, k svému individuálnímu dospívání a k pravidlům zdravého životního stylu. Zde zaujímá významné místo zvláště schopnost rozeznávat zdravotně vhodné a zdravotně škodlivé vlivy, pochopení škodlivosti návykových a toxických látek a osvojení pravidel vhodného denního režimu. Žáci by měli postupně poznávat základy, na nichž spočívá harmonický a uspokojení přinášející rodinný život.
       II. KMENOVÉ UČIVO PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
       č.j. 20819/95-26
       Kmenové učivo je uspořádáno podle vzdělávacích oblastí, které ve svém celku vyznačují obsah a rozsah základní vzdělanosti, již by žáci měli získat v průběhu povinné školní docházky. Uvnitř jednotlivých oblastí jsou vyčleněny vzdělávací obory, které tvoří rámec pro výběr kmenového učiva a východisko pro jeho didaktické zpracování ve vzdělávacích programech a učebních osnovách pro l. a 2. stupeň základní školy.
       Vzdělávací oblasti a do nich zahrnuté vzdělávací obory vytvářejí předpoklady k naplnění cílů základního vzdělávání při rozvíjení osobnosti žáka, při jeho všeobecné kultivaci a přípravě na další vzdělávání a uplatnění v praxi. Umožňují žákům, aby hlouběji poznávali svět, ve kterém žijí, přírodu, společnost i sociální vztahy, do nichž se postupně začleňují. Jejich prostřednictvím získávají nejdůležitější nástroje komunikace se skutečností, s civilizačními výtvory i s ostatními lidmi, získávají orientaci v sobě samém i ve spektru životních hodnot, které dávají smysl všem lidských činnostem.
       Svou skladbou se náplň vzdělávacích oblastí orientuje nejen na poznávání, ale i na emocionální stránku osobnosti žáka, na jeho prožívání, estetické a mravní cítění. Směřuje k tomu, aby v celku vzdělanosti žáka zaujaly důležité místo i ustálené způsoby chování a jednání v různých životních situacích a návyky zdravého způsobu života.
       Vzdělávací oblasti a obory:
       --------------------------
       l. Oblast jazyková český jazyk a literatura cizí jazyk
       2. Oblast matematiky
       3. Oblast přírodovědní
       fyzika
       chemie
       biologie a geologie
       geografie
       4. Oblast společenskovědní
       historie
       člověk a společnost
       5. Oblast estetickovýchovná
       hudba (hudební aktivity)
       výtvarné umění (výtvarné aktivity)
       6. Oblast zdravého životního stylu
       tělesná výchova a sport (pohybové a sportovní aktivity) výchova ke zdraví
       7. Oblast pracovních činností a technologií
       Ve výčty vzdělávacích oblastí jsou na prvním místa zařazeny oblasti, které mají klíčovou obecně vzdělávací funkce, jsou nezbytné pro komunikaci žáků se skutečností a mají rozhodující význam pro další vzdělávání žáků (oblast jazyková, oblast matematiky).
       Následující vzdělávací oblasti se orientují na základy přírodovědného vzdělání, na společenský život člověka v minulosti i v současnosti, na vztahy jedince ke společnosti, k životním a mravním hodnotám. Estetickovýchovné obory a obory zahrnuté do oblasti zdravého životního stylu utvářejí potřebné předpoklady pro harmonický rozvoj celé osobnosti žáka. Oblast pracovních činností a technologií, kromě praktického významu, plní i funkci profesně orientační.
       Vzdělávací obory zahrnují obsahové celky, které se ve vzdělávacích programech a ve školské praxi objevují povětšinou jako učivo samostatných předmětů l. a 2. stupně základního vzdělávání. Jsou koncipovány tak, aby pokrývaly i tematiku. Rozčlenění kmenového učiva do vzdělávacích oborů zároveň umožňuje i vznik dalších předmětů komplexního charakteru, propojování a integraci učiva z příbuzných oborů ap. Předpokládá se, že některá témata mohou být ve vzdělávacích programech uplatňována průřezově (např. právní a mravní výchova, sexuální výchova, různé aspekty výchovy ke zdravému způsobu života).
       Jednotlivé vzdělávací obory jsou uvedeny stručnou charakteristikou specifických vzdělávacích cílů, jimiž daný obor přispívá k plnění funkcí a obecných cílů základního vzdělávání. Tyto specifické vzdělávací cíle vyjadřují kvalitativní rámec vzdělávacích obsahů, jejich zaměření a využití při formování vzdělanostního a osobnostního profilu žáka. Poukazují také na kompetence, které měli žáci získat, na jejich schopnost používat získané vědomosti v praxi, při řešení poznávacích i praktických situací.
       Okruhy kmenového učiva vyznačují vlastní obsahovou náplň jednotlivých vzdělávacích oborů, t. j. učivo, s nímž se mají seznamovat všichni žáci a které by měli přiměřeně svým individuálním předpokladům a možnostem zvládat. Podle povahy jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů zahrnují tyto obsahové prvky i příslušné činnosti a dovednosti.
       Specifickou povahou vyučování cizím jazykům je dáno, že s postupující výukou se s využitím obdobných okruhů kmenového učiva na l. a 2. stupni, avšak na odlišných úrovních dosahovaných v rozvoji jednotlivých řečových dovedností, proměňuje kvalitativně celková cizojazyčná kompetence ve smyslu jejího nepřetržitého a neustálého zvyšování a prohlubování.
       III. KMENOVÉ UČIVO ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
       č.j. 20819/95-26
       Obecná charakteristika
       První stupeň základní školy je relativně samostatnou a ucelenou částí základního vzdělávání. Klade základ veškerého dalšího školního i mimoškolního vzdělávání. Vytváří předpoklady pro další rozvoj racionální a komunikativní (vztahový), naukový i etický. Svou uceleností upevňuje žákovu lidskou integritu a kulturní začleněnost a tím přispívá k jeho přirozenému osobnostnímu růstu.
       Úroveň rozvoje žákovy osobnosti je po ukončení 5. ročníku ZŠ charakterizována dosažením čtyř cílů:
       A. Žák je uveden do základních principů soužití (komunikace, spolupráce, sebekázeň, zodpovědnost aj.), je obeznámen s podstatnými rysy pozitivních mezilidských vztahů (přátelství, autorita, partnerství aj.) a je dováděn k primární úctě k výsledkům lidské práce i přirozeným hodnotám.
       B. Žák je obeznámen se základním i způsoby přirozeného pozorování a nabývání schopnosti větší vnímavosti provázené schopností přesnějšího a citlivějšího verbálního i neverbálního vyjadřování.
       C. Žák je obeznámen se základními myšlenkovými postupy a vybaven dovednostmi, které umožňují jeho další vzdělávání na druhém stupni základní školy, kde je nutná samostatná práce s knihou a větším množstvím informací.
        D. Žák je obeznámen se základními prvky světa, v kterém žije. Tyto prvky a vztahy mezi nimi tvoří takový přirozeně názorný, jednoduchý a přitom ucelený obraz světa a společnosti, který umožňuje,
       a) aby jej žák mohl dále rozvíjet, aniž by byla ztracena potřebná vyváženost vzdělání,
       b) aby ho žák mohl interpretovat ve smyslu vědeckých poznatků, s nimiž se do různé hloubky seznámí během dalšího vzdělávání (a případně reinterpretovat podle vývoje vědeckého poznání),
       c) aby žák měl na celý život v podstatě vybudovaný ustálený kulturní a morální rámec pro své jednání.
        Obecná charakteristika cílů vzdělávání v l.- 5. ročníku ZŠ se týká vzdělávání jako celku, který se z praktických důvodů člení na jednotlivé oblasti vzdělávání. Současně je třeba mít na zřeteli, že existují důležitá témata (např. právní a mravní výchova, různé aspekty výchovy ke zdravému životnímu stylu, apod.), které nejsou samostatně vyčleněnými oblastmi nebo obory, protože jdou napříč obsahem všech oblastí vzdělávání.
       Vzdělávací oblasti a obory základní vzdělávání na l. stupni základní škol:
       ------------------------------------------------------------------------------------------------
       1. Oblast jazyková
       český jazyk a literatura cizí jazyk
       2. Oblast matematiky
       matematika
       3. Oblast společenskovědní a přírodovědní*)
       4. Oblast estetickovýchovná
       hudba (hudební aktivity)
       výtvarné umění (výtvarné aktivity)
       5. Oblast zdravého životního stylu
       tělesná výchova a sport (pohybové a sportovní aktivity) výchova ke zdraví
       6. Oblast pracovních činností a technologií
       *) V kmenovém učivu základního vzdělávání na l. stupni základní školy je z důvodů potřeby vytváření uceleného obrazu světa a společnosti oblast společenskovědní a přírodovědná integrována.
       ČESKÝ JAZYK č.j. 18730/91-20
       5. - 9. ročník
       Doporučené okruhy učiva
       5.ročník
       ------------
       1. Opakování a procvičování učiva ze 4. ročníku
       2. Národní jazyk - čeština
       3. Stavba slova, výcvik v slovním pravopise
       Kořen slova, předpony, přípony a koncovky. Předpony s-, z-, vz. Předložky s, z. Souhláskové skupiny, jejich výslovnost a pravopis.
       Dělení slov na konci řádku.
       Opakování, procvičování a prohlubování pravopisu i/y po obojetných souhláskách (mimo koncovku).
       4. Tvarosloví
       Opakování a prohlubování učiva o slovních druzích, o podstatných jménech (pád, číslo, rod).
       Skloňování podle vzorů, kmen a koncovky pádové.
       O slovesech (osoba, číslo, čas, časování), slovesné tvary určité a neurčité, infinitiv, příčestí minulé, tvary jednoduché a složené.
       Druhy přídavných jmen, jejich skloňování a pravopis.
       Druhy zájmen.
       5. Skladba
       Opakování a prohlubování učiva ze 4. ročníku.
       Přísudek jmenný se sponou.
       Shoda přísudku s podmětem.
       Větný člen holý, rozvitý, několikanásobný.
       6. Sloh
       Reprodukce jednoduchých textů.
       Jak se učíme z učebnice.
       Vypravování (vlastních zážitků).
       Popis (předmětu, zvířete, děje)
       Dopis (soukromé osobě).
       Vyplňování tiskopisů (poštovní poukázka, průvodka, telegram).
       Písemné kontrolní slohové práce: l školní v l. pololetí,
       2 školní ve 2. pololetí.
       6. ročník
       ------------
       1. Úvod o českém jazyce
       Útvary našeho národního jazyka.
       Užívání jazykových příruček.
       2. Zvuková stránka jazyka
       Spisovná výslovnost.
       3. Stavba slova, výcvik v slovním pravopise
       Poznávání kořene slova, předpony, přípony, a koncovky se zřetelem k potřebám pravopisu.
       Skupiny bě / bje, vě / vje, pě, mě / mně.
       4. Skladba
       Přívlastek, předmět, příslovečné určení.
       Věta hlavní a vedlejší.
       Interpunkce.
       5. Tvarosloví
       Opakování a prohlubování učiva o slovních druzích, o podstatných jménech.
       Podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná a látková.
       Podstatná jména obecná a vlastní.
       Jmenné tvary přídavných jmen tvrdých.
       Stupňování přídavných jmen.
       Skloňování zájmen osobních a přivlastňovacích.
       Skloňování číslovek základních.
       Opakování a prohlubování učiva o slovesech.
       6. Sloh
       Vypravování.
       Popis (budovy, bytu, přírodních jevů, pracovních postupů).
       Zpráva a oznámení.
       Výpisky z odborného textu.
       Dopis.
       Písemné kontrolní slohové práce: dvě školní v l. pololetí,
       dvě školní ve 2. pololetí.
       7. ročník
       ------------
       1. Tvarosloví
       Opakování učiva o ohebných slovních druzích.
       Psaní velkých písmen v běžně užívaných vlastních jménech a názvech.
       Zbytky dvojného čísla.
       Skloňování jmen osobních a místních.
       Skloňování zájmena jenž.
       Slovesný kmen přítomný a minulý, tvoření slovesných tvarů.
       Tvary podmiňovacího způsobu přítomného a minulého.
       Třídění sloves a přehled slovesných tvarů.
       Výcvik k užívání spisovných tvarů pravidelných sloves.
       Tvary sloves nepravidelných.
       Příslovce, příslovečné spřežky. Stupňování příslovcí.
       2. Skladba
       Tvoření souvětí podle daných vzorů.
       Druhy příslovečného určení.
       Přívlastek shodný a neshodný, postupně rozvíjející.
       Druhy vedlejších vět.
       3. Nauka o významu slov
       Sousloví. Rčení.
       Slova mnohoznačná a jednoznačná.
       Odborné názvy. Synonyma.
       4. Nauka o tvoření slov
       Slovní zásoba českého jazyka, její změny a způsoby jejího obohacování.
       Seznámení s tvořením nových slov, odvozováním, skládáním a zkracováním.
       5. Sloh
       Popis (výrobků, pracovní postupů).
       Charakteristika postav.
       Výtah. Žádost. Životopis. Vypracování.
       Základní rozdělení stylů podle funkce.
       Písemné kontrolní slohové práce: v l. pololetí dvě školní,
       ve 2. pololetí jedna školní, jedna domácí.
       8. ročník
       -------------
       1. Skladba
       Opakování a procvičování probraného učiva o větě jednoduché a souvětí.
       Druhy vedlejších vět (spojovací výrazy příslovečných vět).
       Druhy poměru mezi souřadně spojenými větami nebo členy.
       Shrnutí učiva o interpunkci.
       2. Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis.
       Přejímání slov z cizích jazyků.
       3. Tvarosloví
       Skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních.
       Slovesný vid, slovesa dokonavá a nedokonavá.
       Slovesný rod činný a trpný.
       4. Obecná výklady o jazyce
       Rozdělení jazyků slovanských.
       5. Sloh
       Charakteristika literárních postav.
       Jednoduchý výklad.
       Výtah z odborného textu.
       Jednoduchá úvaha.
       Jednoduchý objednávka. Inzerát. Osvědčení.
       Úřední oznámení. Pozvánka. Vyhláška
       Písemné kontrolní slohové práce: v 1. pololetí jedna školní, jedna domácí,
       ve 2. pololetí jedna školní, jedna domácí.
       9. ročník
       ------------
       1. Obecná výklady o jazyce
       Vznik a vývoj jazyka. Jazyk národní, spisovný, nářečí, obecná čeština. Nauka o jazyce.
       2. Zvuková stránka jazyka
       Soustava hlásek v češtině.
       Psaní a výslovnost slov přejatých.
       Cvičení v určování a užívání zvukových prostředků jazyka.
       3. Význam slov
       Přenesené významy slov. Synonyma. Odborné názvy.
       4. Tvoření slov
       Opakování a procvičování pravopisu i/y po obojetných souhláskách.
       Pravopis a výslovnost souhláskových skupin.
       Zkratky a zkratková slova.
       Procvičování lexikálního pravopisu.
       5. Tvarosloví
       Psaní velkých písmen ve jménech a názvech.
       Druhy přídavných jmen, pravopis přídavných jmen přivlastňovacích.
       Skloňování zájmen (opakování o skloňování zájmena já).
       Druhy číslovek a jejich psaní.
       Určování slovesných tříd a vzorů.
       Prohloubení učiva o neohebných slovech.
       Procvičování pravopisu tvaroslovného.
       6. Skladba
       Upevňování učiva 2. stupně ZŠ.
       Druhy jednočlenných vět, druhy vedlejších vět, souvětí.
       Stavba složitého souvětí. Tvoření souvětí dle vzorů.
       Řeč přímá a nepřímá. Samostatný větný člen.
       Pravopis skladební.
       7. Sloh
       Souhrnné poučení o slohu, slohotvorní činitelé.
       Styl hovorový, odborný, umělecký, slohové útvary.
       Vypravování a různé druhy popisu.
       Žádost a vlastní životopis.
       Výklad. Proslov. Úvaha. Fejeton
       Písemné kontrolní slohové práce: v 1. pololetí jedna školní, jedna domácí,
       ve 2. pololetí jedna školní.
       8. Příprava na přijímací zkoušky na SŠ
       Systemizace učiva 2. stupně ZŠ se zřetelem na požadavky SŠ - procvičování učiva ze všech tematických celků v rozsahu různých typů přijímacích zkoušek na SŠ.
       Pozn: V každém ročníku 6 kontrolních diktátů za rok.
       ČESKÝ JAZYK č.j. 18730/91-20
       6. - 9. ročník
       Doporučené okruhy učiva
       6. ročník
       ------------
       1. O českém jazyce
       Útvary národního jazyka.
       2. Zvuková stránka jazyka
       Spisovná výslovnost.
       3. Stavba slova, výcvik v slovním pravopise
       Poznávání kořene slova, předpony, přípony a koncovky se zřetelem k potřebám pravopisu.
       Skupiny bě / bje, vě / vje, pě, mě / mně.
       4. Skladba
       Přívlastek, předmět, příslovečné určení.
       Věta hlavní a vedlejší.
       Interpunkce v řeči přímé.
       5. Tvarosloví
       Podstatná jména konkrétní a abstraktní.
       Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková, obecná a vlastní.
       Skloňování zájmen osobních a přivlastňovacích.
       6. Sloh
       Vypravování.
       Popis (budovy, bytu, přírodních jevů, pracovních postupů).
       Zpráva a oznámení.
       Výpisky z odborného textu.
       Dopis.
       Písemné kontrolní slohové práce: 2 školní v l. pololetí, 2 školní ve 2. pololetí.
       7. ročník
       -------------
       1. Tvarosloví
       Zbytky dvojného čísla.
       Jmenné tvary přídavných jmen.
       Skloňování číslovek. Příslovce.
       2. Skladba
       Nahrazování větných členů vedlejšími větami.
       Věty jednočlenné. Druhy příslovečných určení.
       Přívlastek (shodný, neshodný, postupně rozvíjející).
       Druhy vedlejších vět.
       3. Nauka o významu slov
       Sousloví. Slova jednoznačná a mnohoznačná.
       Odborné názvy. Synonyma.
       4. Nauka o tvoření slov
       Způsoby obohacování českého jazyka.
       5. Sloh
       Popis (pracovního postupu).
       Charakteristika vnější a vnitřní.
       Žádost. Výtah. Vypravování.
       Písemné kontrolní slohové práce: v l. pololetí dvě školní, ve 2. pololetí jedna školní, jedna domácí
       8. ročník
       ------------
       1. Skladba
       Druhy přísl. určení.
       Souvětí s větším počtem vedlejších vět.
       Druhy poměru mezi souřadně spojenými větami nebo členy.
       Stavba souvětí.
       2. Slova přejatá
       Skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních.
       Odborné názvy.
       3. Tvarosloví
       Slovesný rod a vid.
       Příslovečné spřežky.
       4. Obecné výklady o jazyce
       Rozdělení slovanských jazyků.
       5. Sloh
       Charakteristika literárních postav.
       Výtah. Životopis.
       Výklad. Jednoduchá úvaha.
       Objednávka. Inzerát.
       Osvědčení, úřední oznámení, pozvánka, vyhláška.
       Základní seznámení s rozdělením stylů podle funkce.
       Písemné kontrolní sloh. práce: v l. pololetí l školní l domácí,
       ve 2. pololetí l školní 1 domácí.
       9. ročník
       -------------
       1. Obecné výklady o jazyce
       Nauka o jazyce.
       2. Zvuková stránka jazyka
       Zvukové prostředky jazyka.
       3. Význam slov
       Archaismy. Neologismy.
       Přenesení pojmenování na základě podobnosti nebo věcné souvislosti.
       4. Tvoření slov
       Produktivní typy odvozování podstatných jmen, přídavných jmen a sloves, některé typy složených slov.
       Procvičování lexikálního pravopisu.
       5. Tvarosloví
       Psaní velkých písmen ve jménech a názvech.
       Určování slovesných tříd a vzorů.
       Procvičování pravopisu tvaroslovného.
       6. Skladba
       Procvičování a upevňování učiva 2. stupně ZŠ.
       Složité souvětí.
       Samostatný větný člen. Vsuvka.
       Pravopis skladební.
       7. Sloh
       Souhrnné poučení o slohu.
       Styl hovorový, odborný, umělecký, slohové útvary.
       Vypravování a jeho specifické prvky.
       Různé druhy popisu.
       Úvaha. Proslov. Diskuse.
       Písemné slohové práce: v l. pololetí jedna školní jedna domácí,
       ve 2. pololetí jedna školní.
       8. Příprava na přijímací zkoušky na SŠ
       Systemizace učiva 2. stupně ZŠ se zřetelem na požadavky SŠ
       - procvičování učiva ze všech tematických celků v rozsahu různých typů přijímacích zkoušek SŠ.
       Pozn: V každém ročníku 6 diktátů za rok
        
       ČESKÝ JAZYK č.j. 18730/91-20
       7. - 9. ročník
       Doporučené okruhy učiva
       7. ročník
       -------------
       1. Tvarosloví
       Skloňování zájmena jenž.
       Příslovce a příslovečné spřežky.
       Stupňování příslovcí.
       Opakování o předložkách, spojkách, částicích a citoslovcích.
       2. Skladba
       Věty jednočlenné.
       Druhy příslovečného určení.
       Přívlastek
       Druhy vedlejších vět.
       3. Nauka o významu slov
       Sousloví. Slova jednoznačná a mnohoznačná.
       Odborné názvy. Synonyma.
       4. Nauka o tvoření slov
       Způsoby obohacování českého jazyka.
       5. Sloh
       Popis (pracovního postupu).
       Charakteristika postav.
       Výtah. Žádost. Vypravování.
       Písemné kontrolní slohové práce: v 1. pololetí dvě školní, ve 2. pololetí jedna školní,jedna domácí
       8. ročník
       ------------
       1. Skladba
       Další druhy příslovečného určení.
       Druhy poměru mezi souřadně spojenými větami nebo členy.
       Stavba souvětí, interpunkce.
       2. Slova přejatá
       Skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních.
       Odborné názvy.
       3. Tvarosloví
       Slovesný vid a rod.
       4. Obecné výklady o jazyce
       Rozdělení slovanských jazyků.
       5. Sloh
       Charakteristika literárních postav.
       Výtah. Životopis. Výklad.
       Jednoduchá úvaha.
       Objednávka. Inzerát.
       Osvědčení, úřední oznámení, pozvánka, vyhláška.
       Základní seznámení s rozdělením stylů podle funkce.
       Písemné kontrolní slohové práce: v l. pololetí jedna školní jedna domácí,
       ve 2. pololetí jedna školní , jedna domácí.
       9. ročník
       -------------
       1. Obecné výklady o jazyce
       Nauka o jazyce.
       2. Zvuková stránka jazyka
       Zvukové prostředky jazyka.
       3. Význam slov
       Rčení.
       Nepřímé (obrazné) pojmenování.
       Slova mezinárodní.
       4. Tvoření slov.
       Archaismy. Neologismy.
       Zkratková slova. Tvoření přechodníků.
       5. Tvarosloví
       Třídění slovních druhů.
       Slovesné třídy a vzory.
       6. Skladba
       Interpunkce ve větě jednoduché a v souvětí.
       Složité souvětí.
       Samostatný větný člen. Vsuvka.
       7. Příprava na přijímací zkoušky na SŠ dle rozsahu přijímacích zkoušek na různé druhy SŠ.
       8. Sloh
       Jazyková kultura v naší společnosti.
       Různé druhy popisu, charakteristika osob.
       Úvaha. Proslov. Diskuse.
       Vyplňování různých tiskopisů.
       Souhrnné poučení o slohu.
       Seznámení s publicistickými útvary.
       Pozn.: V každém ročníku 6 kontrolních diktátů za rok.
       ČESKÝ JAZYK č.j. 18730/91-20
       8. - 9. ročník
       Doporučené okruhy učiva
       8. ročník
       -------------
       1. Skladba
       Opakování učiva o větě jednoduché a souvětí.
       Druhy poměru mezi souřadně spojenými větami nebo členy.
       Stavba souvětí. Interpunkce.
       2. Slova přejatá
       Přejímání slov z cizích jazyků.
       Psaní a výslovnost přejatých slov.
       3. Tvarosloví
       Opakování učiva 6. a 7. roč.
       Skloňování jmen přejatých a cizích jmen vlastních.
       4. Obecné výklady o jazyce
       Rozdělení slovanských jazyků.
       5. Sloh
       Charakteristika literárních postav.
       Jednoduchý výklad. Výtah.
       Jednoduchá úvaha.
       Objednávka. Inzerát.
       Osvědčení, úřední oznámení, pozvánka, vyhláška.
       Písemné kontrolní slohové práce: v l. pololetí l školní l domácí,
       ve 2. pololetí l školní 1 domácí.
       9. ročník
       -------------
       1. Obecné výklady o jazyce
       Nauka o jazyce
       2. Zvuková stránka jazyka.
       Soustava hlásek v češtině.
       Psaní a výslovnost slov přejatých.
       Přízvuk. Příklonky.
       3. Význam slov
       Přenesené významy slov.
       Synonyma. Zápor.
       4. Tvoření slov
       Opakování a procvičování pravopisu i/y po obojetných souhláskách.
       Pravopis souhláskových skupin.
       Tvoření a užívání přechodníků.
       Zkratky a zkratková slova.
       Slova mezinárodní. Archaismy a neologismy.
       5. Tvarosloví
       Velká písmena ve vlastních jménech a názvech.
       Slovesné třídy a vzory.
       Pravopis tvaroslovný.
       6. Skladba
       Procvičování a upevňování učiva 2. stupně ZŠ.
       Druhy jednočlenných vět, druhy vedlejších vět, souvětí.
       Samostatný větný člen. Vsuvka.
       7. Sloh
       O jazykové kultuře.
       Jednoduchý proslov. Diskuse.
       Seznámení s publicistickými útvary.
       Souhrnné pučení o slohu.
       Základní slohotvorní činitelé.
       Vypravování a jeho specifika.
       Různé druhy popisu.
       Zachycení přednášeného slova, výkladu v heslech.
       8. Příprava na přijímací zkoušky na SŠ.
       Praktická příprava na rozsah přijímacích zkoušek různých typů SŠ.
       Pozn.: V 8. i 9. ročníku 6 kontrolních diktátů za rok.
       Cizí jazyk č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k položení pevného základu komunikativní kompetence v příslušném cizím jazyce tak, aby žáci:
       - získali schopnost chápat a správně interpretovat slyšené i čtené cizojazyčné texty a přiměřeně na ně reagovat
       - získali schopnost vést rozhovor i souvisle hovořit v rámci běžných situací každodenního života, a to jazykově správně a z hlediska výslovnosti co nejblíže normě
       - byli schopni písemně zformulovat běžné typy sdělení s respektováním základních pravopisných pravidel
       - poznali základní reálie zemí příslušné jazykové oblasti, základní odlišné zvyky a sociální konvence
       - ovládli základní učební postupy potřebné k efektivnímu studiu cizích jazyků
       - získali postoje vedoucí k vytváření porozumění mezi národy, k pěstování vzájemné tolerance a respektu, k úctě ke kulturním hodnotám jiných národů
       Okruhy kmenového učiva
       Řečové dovednosti
       Poslech s porozuměním
       Rozumět souvislým projevům učitele, monologickým a dialogickým projevům rodilých mluvčích pronášeným v přirozeném tempu s několika neznámými výrazy snadno odhadnutelnými z kontextu, příp. na základě elementárních znalostí o tvoření slov. Rozumět jednoduchým ústním projevům reprodukovaným ze
       zvukového záznamu nebo videozáznamu.
       Ústní vyjadřování
       Pohotově a přirozeně reagovat v dialogických situacích denního života a samostatně vést jednoduchý dialog. Vyjadřovat vlastní názor. Sdělit základní informace či hlavní myšlenky z krátkého vyslechnutého nebo přečteného textu. Reprodukovat vyslechnutý nebo přečtený text. Souvisle pohovořit na známá témata včetně jednoduchých témat, týkajících se reálií. Znát zpaměti několik básní, příp. úryvků v prózy, popř. několik písní. (Vše v rozsahu produktivně osvojených jazykových prostředků.)
       Čtení s porozuměním
       Číst tiše i nahlas různorodé texty přiměřeně adaptované i neadaptované autentické včetně uměleckých a naučných (např. návody, prospekty, inzeráty). Orientovat se v textech obsahujících i několik neznámých výrazů, využívat logického odhadu jejich významu. Užívat překladového a výkladového slovníku a další informativní literatury (mluvnické příručky, encyklopedie apod.).
       Písemné vyjadřování
       Písemně vyjádřit hlavní myšlenky z vyslechnutého projevu nebo přečteného textu.
       Zformulovat vlastní myšlenky ve forma dopisu či jiného sdělení (např. odpověď na dopis, blahopřání, pozdrav, vzkaz, pozvánka, informační letáček) a sestavit krátký souvislý text (např. popis obrázku, vyprávění). (Vše v rozsahu produktivně osvojených jazykových prostředků.)
       Tyto řečové dovednosti se rozvíjejí na základě osvojení jazykových prostředků s výrazným uplatněním zřetele k typologickým zvláštnostem studovaného jazyka
       Jazykové prostředky
       Zvuková stránka jazyka
       Osvojit si správné výslovnostní návyky, rozlišovat základní intonační struktury, osvojit si přízvuk v rámci slova, rytmus, melodii základních typů vět.
       Slovní zásoba
       Produktivně si osvojit slovní zásoby v rozsahu 1700-1800 lexikálních jednotek zahrnujících základní výrazy z oblasti základních komunikativních situací, funkcí a tematických okruhů. Receptivně si osvojit další lexikální jednotky. Seznámit se se základními způsoby tvoření slov daného jazyka a se základními poznatky o významové stránce jazyka (mnohoznačnost slov, spojovatelnost, synonyma, antonyma, homonyma, slova mezinárodně užívaná).
       Mluvnice
       Produktivně si osvojit základní učiva z tvarosloví a skladby (syntaktické struktury vět oznamovacích, tázacích a rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjadřování záporu, základních časových a prostorových vztahů). Receptivně si osvojit jevy potřebné k porozumění textům, zejména čteným.
       Grafická stránka
       Pochopit základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka.
       Znát pravopis produktivně osvojených slov a mluvnických tvarů.
       Komunikativní situace a funkce
       Řešit jednoduché situace související
       - se seznamováním, se zahájením, vedením a ukončením rozhovoru i telefonického
       - se získáváním a poskytováním základních místních, časových a jiných informací
       - s domluvou setkání, společného programu
       - s nákupy různého zboží, kupováním jízdenek, vstupenek apod. V souvislosti s řešením uvedených řečových situací umět
       - pozdravit při setkání a loučení
       - oslovit
       - představit se, představit druhé
       - poděkovat a odpovědět na poděkování a užívat jednoduchých obratů vyjadřujících
       - souhlas/nesouhlas, svolení/odmítnutí
       - radost/politování
       - omluvu
       - prosbu, žádost, výzvu
       - pozvání a reakci na pozvání
       - blahopřání.
       Tematické okruhy
       Obecně:
       Umět vyjádřit základní vztahy
       - existenciální (kdo?...)
       - prostorové (Kde? Kam? ...)
       - časové (Kdy?...)
       - kvalitativní (Jaký? Který? Jak? ...)
       - kvantitativní (Kolik?...).
       Specificky:
       - domov, rodina
       - škola
       - volný čas a zájmová činnost
       - péče o zdraví
       - jídla, nápoje
       - město
       - oblékání, nákupy
       - příroda, počasí
       - člověk a společnost
       - vzdělávání a kulturní život
       - cestování a turistika
       - země příslušné jazykové oblasti a Česká republika
       - Evropa a svět
       Cizí jazyk č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali zájem o studium cizích jazyků a vytvořili si pozitivní vztah k tomuto předmětu
       - pevně a trvale si osvojili zvukovou podobu příslušného cizího jazyka a uvědomovali si základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka na podkladě rozvíjení řečových dovedností
       Okruhy kmenového učiva
       Řečové dovednosti
       Poslech s porozuměním
       Rozumět běžným pokynům a jednoduchým větám vyučujícího souvisejícím s organizací vyučovacího procesu.
       Rozumět jednoduchým souvislým projevům vyučujícího i rodilého mluvčího, včetně projevů reprodukovaných, pronášených v přirozeném tempu, i s obsahem několika neznámých výrazů snadno pochopitelných z kontextu.
       Ústní vyjadřování
       Reprodukovat a obměňovat osvojené mikrodialogy.
       Formulovat otázky a odpovídat na ně.
       Vyžádat si a podat jednoduchou informaci.
       Pohotově, přirozeně a jazykově správně reagovat ve vymezených situacích a vést jednoduchý dialog.
       Vyjadřovat se v rámci vymezených tematických okruhů, znát zpaměti říkanky, básničky, reprodukovat je se správnou intonací, popř. znát několik písní. (Vše v rozsahu produktivně osvojených jazykových prostředků.)
       Čtení s porozuměním
       Číst nahlas plynule a foneticky správně jednoduché audioorálně připravené texty.
       Číst potichu jednoduché texty obsahující převážně známé jazykové prostředky.
       Vybrat z jednoduchého textu základní informace.
       Používat abecední slovní učebnice a jiné slovníky určené pro děti.
       Písemné vyjadřování
       Obměňovat krátké probrané texty, formulovat jednoduché otázky a odpovídat na ně.
       Po audioorální přípravě sestavit text pozdravu, blahopřání a krátkého dopisu, samostatně napsat několik krátkých vět, např. popis předmětu, obrázku, krátké vyprávění.
       (Vše v rozsahu produktivně osvojených jazykových prostředků.)
       Jazykové prostředky
       Zvuková stránka jazyka
       Osvojit si přízvuk v rámci slova, mluvního taktu a věty, rytmus, melodii základních typů vět - sluchem rozlišovat základní intonační struktury a co nejpřesněji imitovat prvky fonologického systému cizího jazyka.
       Slovní zásoba
       Produktivně si osvojit slovní zásoby v rozsahu 500-600 lexikálních jednotek zahrnující základní výrazy z oblasti základních komunikačních situacích a tematických okruhů. Receptivně si osvojit další lexikální jednotky.
       Mluvnice
       Umět užívat
       - základní syntaktické struktury vět oznamovacích, tázacích a rozkazovacích,
       - konstrukce sloužící k vyjadřování záporu, základních časových a prostorových vztahů.
       (Vše v souladu s vymezeným rozsahem slovní zásoby a tvaroslovných jevů příslušného jazyka.)
       Grafická stránka
       Pochopit základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka.
       Znát pravopis produktivně osvojených slov a mluvnických tvarů.
       Komunikativní situace a funkce
       Řešit jednoduché řečové situace související
       - se seznamováním, se zahájením, vedením a ukončením rozhovoru, včetně telefonického
       - se získáváním a poskytováním základních místních, časových a jiných informací
       - s domluvou setkání, společného programu
       - s nákupy různého zboží, kupováním jízdenek, vstupenek apod.
       V souvislosti s řešením uvedených řečových situací umět
       - pozdravit při setkání a loučení
       - oslovit
       - představit se, představit druhé
       - poděkovat a odpovědět na poděkování a užívat nejjednodušších obratů vyjadřujících
       - souhlas / nesouhlas, svolení / odmítnutí
       - radost / politování
       - omluvu
       - prosbu, žádost, výzvu
       - pozvání a reakci na poznání
       - blahopřání.
       Tematické okruhy
       Obecně:
       Vyjádřit základní vztahy
       - existenciální (Kdo?...),
       - prostorové (Kde? Kam? ...),
       - časové (Kdy? ...),
       - kvalitativní (Jaký? Který? Jak?...),
       - kvantitativní (Kolik?...).
       Specificky:
       Já a moje rodina, domov. Škola. Město. Denní a týdenní program. Příroda, počasí, styky s přáteli. Země příslušné jazykové oblasti a Česká republika.
       2. OBLAST MATEMATIKY č.j. 20819/95-26
       Matematika prostřednictvím postupného a návazného osvojování matematických pojmů, znaků, útvarů a operací vytváří předpoklady pro komunikaci žáků s číselnými a prostorovými vztahy v poznávacích i praktických situacích. Výrazně ovlivňuje rozvoj abstraktního a exaktního myšlení žáků, učí je logickému a kritickému usuzování. Vede je k členitějšímu pohledu na skutečnost a ke kázni ve vyjadřování. Specifickým způsobem přispívá k formování volních a charakterových rysů osobnosti, jako je přesnost, vytrvalost, důslednost ap.
       Poznatky získané v matematice se uplatňují také při osvojování učiva přírodovědných oborů i pracovně technických dovedností. Svým způsobem se matematické vzdělávání obráží také v estetickovýchovných oborech, v zeměpise i historii.
       Matematika
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu , aby žáci:
       - získali základní vědomosti a dovednosti v aritmetice, geometrii a algebře
       - chápali funkční vztahy a další souvislosti mezi kvantitativně měřitelnými jevy
       - chápali kvantitativní vztahy v přírodních a společenských procesech
       - byli schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úloh z praxe
       - dovedli ověřovat reálnost získaného výsledku řešení úlohy
       - získali předpoklady pro racionální využívání výpočetní techniky
       - dovedli řešit úkoly vyžadující prostorovou představivost
       - dovedli třídit informace, číst a chápat údaje sestavené do tabulek a grafů a interpretovat je v praxi
       Okruhy kmenového učiva
       Aritmetika
       Základní početní výkony s přirozenými, celými, desetinnými čísly a zlomky, absolutní hodnota čísla, číselná osa. Porovnávání čísel, řešení jednoduchých rovnic.
       Dělitelnost přirozených čísel.
       Odhady a zaokrouhlování.
       Druhá mocnina a odmocnina.
       Procentový počet.
       Přímá a nepřímá úměrnost, úměra.
       Poměr, měřítko plánů a map.
       Geometrie
       Základní geometrické útvary v rovině, jejich vlastnosti.
       Základní geometrické útvary v prostoru, jejich vlastnosti.
       Obvod a obsah geometrických útvarů v rovině.
       Povrch a objem geometrických útvarů v prostoru.
       Měření, odhady délky, obsahu, objemu, jednotky délky, obsahu, objemu a jejich převody.
       Konstrukční úlohy na sestrojování rovinného obrazce.
       Shodnost, podobnost.
       Shodná geometrická zobrazení v rovině.
       Algebra
       Proměnná, algebraický výraz - sestavování, dosazování.
       Mocniny s přirozeným mocnitelem a operace s nimi.
       Operace s celistvými a lomenými algebraickými výrazy.
       Lineární rovnice - sestavení, řešení, ekvivalentní úpravy.
       Soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými.
       Lineární nerovnice, soustavy lineárních nerovnic s jednou neznámou.
       Funkční závislosti, příklady funkcí.
       Lineární funkce, kvadratická funkce ( y = ax2, a =/= 0),nepřímá úměrnost - graf, užití.
       Goniometrické funkce ostrého úhlu.
       Užití matematiky a základy statistiky
       Užití aritmetiky, geometrie a algebry při řešení úloh z praxe.
       Čtení tabulek a grafů.
       Užití kalkulátoru.
       Shromažďování a třídění statistických údajů.
       Čtení a sestrojování statistických tabulek a diagramů.
       Aritmetický průměr a jeho užití.
       Jednoduché úrokování.
       Matematika č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - vytvořili si prvotní představy o kvantitě, vztazích mezi čísly a závislostech mezi kvantitativně měřitelnými jevy
       - pochopili význam základních početních výkonů a zvládli provádění základních početních výkonů s přirozenými čísly
       - pochopili základní geometrické pojmy a vztahy (tvar, poloha, velikost, uspořádání)
       - získali prvotní představy o prostoru a dokázali se v něm orientovat
       - rozvinuli a zdokonalili své grafické dovednosti
       - dovedli třídit informace a číst údaje sestavené do jednoduchých tabulek a grafů
       - byli schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení praktických úloh
       - dokázali řešit úlohy vyžadující představivost, tvořivost, úsudek
       - získali schopnost matematicky komunikovat, kriticky hodnotit, ověřovat a argumentovat
       - zdokonalili se v přesnosti, pozornosti a schopnosti soustředit se
       - zdokonalili volní a charakterové rysy své osobnosti (vytrvalost, pracovitost, odpovědnost apod.)
       Okruhy kmenového učiva
       Aritmetika
       Čtení a zápis čísel do milionu. Porovnávání čísel.
       Desítková soustava.
       Matematické zápisy a vyjadřování. Matematické značky.
       Zlomek (polovina, čtvrtina, třetina).
       Základní početní výkony. Vzájemné souvislosti mezi početními výkony. Vlastnosti početních výkonů. Reálný význam sčítání, odčítání, násobení a dělení. Sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel zpaměti a písemně.
       Zaokrouhlování. Odhady výsledků a kontrola správnosti výpočtů.
       Jednoduché a složené slovní úlohy.
       Geometrie
       Orientace v rovině a prostoru,
       Základní rovinné a prostorové geometrické útvary, jejich elementární vlastnosti.
       Vztahy mezi geometrickými útvary (poloha, velikost, uspořádání). Obvod a obsah rovinných geometrických útvarů.
       Měření a odhad délky. Jednotky délky a obsahu. Vztahy mezi jednotkami (převody jednotek).
       Kreslení a rýsování geometrických útvarů.
       Užití matematiky
       Číselné a geometrické pravidelnosti a vzory.
       Třídění.
       Shromažďování, evidence, znázorňování a vyhodnocování údajů.
       Čtení a sestavování tabulek, diagramů a grafů. Orientace v plánu, kalendáři a jízdním řádu.
       Zjišťování počtu možností.
       Rýsování podle předlohy.
       Řešení praktických úloh z reálných situací.
       Hodnocení situací, volba vhodné metody řešení.
       Fyzika č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - pochopili a osvojili si - především pozorováním měření a experimentování - nejdůležitější fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti potřebné k porozumění fyzikálním jevům a procesům vyskytujícím se v přírodě, v běžném životě i v technické či technologické praxi
       - dovedli používat základní metody práce, kterých fyzika používá při poznávání fyzikálních objektů a procesů (pozorování, měření, vytváření experimentů, zpracování získaných údajů, jejich hodnocení, vyvozování závěrů z nich)
       - získali dovednost využívat poznatky při řešení fyzikálních problémů a úloh, při objasňování fyzikálních jevů i při samostatném provádění jednoduchých pokusů
       - uměli kriticky hodnotit získané či předložené informace, posuzovat je a ověřovat z různých hledisek (především z hlediska jejich správnosti, přesnosti a spolehlivosti)
       - dovedli pracovat s jasně vymezenými pojmy
       Okruhy kmenového učiva
       Vlastnosti látek a těles
       Látky pevné, kapalné a plynné, částicová stavba látek, neustálý neuspořádaný pohyb části látek, částicové složení pevných krystalických látek, kapalin, plynů a jejich vlastnosti.
       Délka, objem a hmotnost tělesa, hustota, změna objemu tělesa při jeho zahřívání či ochlazování, teplota tělesa.
       Pohyby a vzájemné působení těles
       Klid a pohyb tělesa, jejich relativnost, dráha, rychlost rovnoměrného a nerovnoměrného pohybu tělesa.
       Vzájemné působení těles, síla a její znázornění.
       Gravitační síla a její souvislost s hmotností, gravitační pole.
       Tlaková síla, tlak.
       Třecí síla a její souvislost s tlakovou silou, drsností styčných ploch a jejich plošným obsahem (kvalitativně).
       Síla elektrická, magnetická, jaderná.
       Skládání dvou sil působících na těleso, rovnováha sil, těžiště tělesa.
       Pohybové zákony - první, druhý (kvalitativně), třetí.
       Moment síly, páka, pevná kladka.
       Mechanické vlastnosti kapalin a plynů
       Pascalův zákon, hydrostatický tlak, atmosférický tlak, vztlaková síla v kapalinách a plynech. Archimedův zákon, podmínky plování, vznášení se a potápění těles, tlak plynu v uzavřené nádobě.
       Energie, její přeměny a přenos
       Práce, výkon, pohybová a polohová energie a jejich vzájemné přeměny a přenos, vnitřní energie a její změny prostřednictvím práce a tepelné výměny , teplo, teplo předané tělesu či odevzdané tělesem (beze změny skupenství). Přeměny skupenství látek: tání a tuhnutí krystalické látky, teplota tání, skupenské teplo tání, vypařování, var, teplota varu, kapalnění.
       Elektrická práce, elektrický výkon a energie, výroba a přenos elektrické energie.
       Jaderná energie, štěpení jader uranu, řetězová reakce, jaderná elektrárna.
       Zvukové jevy
       Zdroje zvuku, šíření zvuku, rychlost zvuku.
       Tón, výška tónu, hlasitost zvuku, hluk, odraz zvuku.
       Elektromagnetické jevy
       Elektrický náboj, elektrické pole, elektrické napětí.
       Vodiče a izolanty, elektrický článek, elektrický obvod.
       Elektrický proud - stejnosměrný, střídavý, tepelné účinky elektrického proudu.
       Ohmův zákon pro kovy, odpor vodiče, jeho souvislost s délkou, průřezem, materiálem a teplotou vodiče (kvalitativně).
       Spojování vodičů za sebou a vedle sebe, výsledný odpor vodičů spojených za sebou a vedle sebe.
       Magnety - přírodní a umělé.
       Magnetické pole magnetu a cívky s proudem, indukční čára.
       Cívka s proudem v magnetickém poli, elektromotor.
       Elektromagnetická indukce, transformátor.
       Vedení elektrického proudu v kapalinách, plynech a polovodičích.
       Světelné jevy
       Zdroje světla, šíření světla, stín, zatmění Slunce a Měsíce, rychlost světla.
       Odraz světla, zobrazení zrcadly (rovinným, kulovým).
       Lom světla, čočky, lupa, optické vlastnosti oka.
       Rozklad bílého světla, spektrum.
       Vesmír
       Sluneční soustava a pohyby jejích těles. Orientace na obloze.
       Hvězdy a jejich podstata.
       Měření fyzikálních veličin
       Délka, objem, hmotnost, hustota, teplota, čas, rychlost, síla, moment síly, tlak, elektrické napětí a proud, elektrický odpor.
       CHEMIE č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali základní poznatky z oblasti obecné, anorganické a organické chemie
       - získali základní dovednosti spjaté s pozorováním vlastností chemických látek a produktů reakcí, s prováděním jednoduchých pokusů a demonstrací a aby se naučili zacházet s laboratorními pomůckami a jednoduchými přístroji
       - pochopili podstatu chemického pokusu a jeho provedení, na základě toho dovedli najít vysvětlení chemických jevů a přeměn látek, zdůvodňovat vyvozené závěry a uvádět je do širších souvislostí, zvláště se zaměřením na praktické aplikace poznávali zásady bezpečné práce s chemikáliemi včetně běžně prodávaných hořlavin, žíravin, škodlivých a jedovatých látek a naučili se poskytnout první pomoc při úrazu způsobeném těmito látkami
       - získali představu o mnohostranném využití chemie a chemických technologií v nejrůznějších oblastech lidské praxe a o jejich důsledcích ve způsobu života člověka a společnosti (využití chemie v průmyslu, zemědělství, energetice, zdravotnictví, potravinářství a výživě člověka)
       - pochopili perspektivy uplatnění chemie v budoucnosti a zároveň si uvědomili potřebu vyrovnávat se i s některými negativními důsledky chemické výroby na životní prostředí člověka a tím i na lidské zdraví
       Okruhy kmenového učiva
       Směsi
       Různorodé a stejnorodé směsi. Roztoky a jejich složení.
       Oddělování složek směsí (usazování, filtrace, destilace, krystalizace).
       Voda. Vzduch.
       Složení látek
       Částicové složky látek - molekuly, atomy, protony, neutrony, elektrony, ionty.
       Prvky, periodická soustava chemických prvků.
       Chemická vazba, chemické sloučeniny.
       Chemické reakce
       Výchozí látky, produkty, zákon zachování hmotnosti.
       Nejjednodušší chemické rovnice a výpočty.
       Chemické prvky a anorganické sloučeniny
       Prakticky významné kovy a nekovy - značky, vlastnosti, použití. Vybrané oxidy a halogeny - názvy a vzorce, vlastnosti, použití. Kyseliny - sírová, dusičná, chlorovodíková - vzorce, vlastnosti, použití. Hydroxidy - sodný, draselný, vápenatý - vzorce, vlastnosti, použití.
       Neutralizace, pH.
       Prakticky významné jednoduché soli - některé vzorce, vlastnosti, použití.
       Organické sloučeniny
       Nejjednodušší uhlovodíky - vzorce, vlastnosti, použití.
       Přírodní zdroje uhlovodíků - ropa, zemní plyn, uhlí - zpracování, použití jako surovin a paliv.
       Deriváty uhlovodíků methanol, ethanol, kyseliny - mravenčí, octová.
       Přírodní látky - sacharidy, tuky, bílkoviny - výskyt, vlastnosti.
       Plasty a syntetická vlákna - vlastnosti a použití.
       Látky ovlivňující život člověka a životní prostředků (např. potraviny, léčiva, jedy, drogy, pesticidy, průmyslová hnojiva, čistící a prací prostředky).
       Biologie a geologie č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali přehled o vzniku a vývoji života a Země, o podmíněném přizpůsobování organismů vnějším podmínkám a jejich vzájemných vztazích
       - získali základní poznatky o stavbě těl a biologii vybraných organismů včetně člověka, o nerostech, horninách, vesmíru a Zemi
       - dovedli využívat poznatků a metod poznávání živé a neživé přírody v praktickém denním životě
       - získali dovednost pracovat s lupou i mikroskopem, využívat dostupné literatury a ze získaných poznatků vyvozovat závěry
       - získali pozitivní vztah k přírodě, ke svému zdraví, zdravému životnímu stylu a k ochraně životního prostředí jako celku
       - dovedli hodnotit kriticky jednání své i druhých lidí ve vztahu k životnímu prostředí jako celku i k druhým lidem a naučili se odstraňovat co nejvíce negativní vlivy ohrožující zdraví tělesný i duševní vývoj lidí.
       Okruhy kmenového učiva
       Základní struktura života
       Buňka (rostlinná, živočišná), pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismus, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, význam a zásady třídění organismů.
       Projevy života
       Výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na vnější podněty (přizpůsobení, vývoj).
       Vznik a vývoj života
       Geologická období, vznik a složení půdy, její typy, vlastnosti a význam, názory na vznik a vývoj života a
       organismů (včetně člověka).
       Dědičnost a proměnlivost organismů
       Vliv prostředí na organismy, gen, dědičný znak, křížení, význam dědičnosti.
       Základy ekologie
       Podmínky života (Slunce, vzduch, voda, půda), populace, společenstvo, ekosystém, biosféra, vztahy mezi organismy, vliv člověka na životní prostředí, ochrana přírody a životního prostředí.
       Baktérie, viry. Houby.
       Stavba a funkce těla, výskyt a význam.
       Rostliny
       Stavba a význam jednotlivých částí těla, rozmnožování, znalost běžných druhů, jejich poznávání a určování, význam rostlin v přírodě a pro člověka, ochrana rostlin.
       Živočichové
       Stavby a funkce jednotlivých částí těla, rozmnožování, znalost zástupců jednotlivých skupin, jejich poznávání, význam živočichů v přírodě a pro člověka, chov a ochrana živočichů, projevy chování živočichů.
       Člověk, zdraví člověka
       Stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, rozmnožování člověka, vývin jedince, podmínky zdravého života (hygiena, škodlivé vlivy, příčiny nemocí a jejich prevence), zásady první pomoci při poranění a poškození těla (praktické znalosti a dovednosti).
       Neživá příroda jeho předpoklad života
       Postavení Země ve vesmíru, sféry Země a jejich vztah k životu, stavba a vývoj Země (nerosty, horniny, jejich vznik, význam a základní třídění), vnější a vnitřní geologické síly, geologický oběh, oběh vody, podnebí a počasí ve vztahu k životu.
       Zkoumání přírody
       Postupné poznávání přírody a života člověkem, zkušenost pokus, vlivu technického rozvoje, význam poznání pro člověka, bezpečnost práce, rozmanitost naší přírody, regionální zvláštnosti, chráněná území a jejich význam.
       GEOGRAFIE č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese, o krajinné sféře a jejích hlavních složkách a aby si uvědomovali význam přírodních podmínek pro existenci lidské společnosti
       - získali představu o jedinečnostech některých geografických objektů, jevů a procesů v krajinné sféře i o jejich určitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných podmíněnostech a souvislostech
       - byli schopni orientovat se v zeměpise světadílů, ve zvláštnostech jejich obyvatelstva a aby získali informace o významných státech, jejich politickém zřízení, hospodářském a kulturním významu
       - získali ucelený obraz přírodních, hospodářských a sociálních poměrů v naší vlasti a v jednotlivých jejích
       oblastech a v souvislosti s tím si uvědomovali postavení naší země v Evropě a ve světě
       - dovedli samostatně pracovat s různými druhy map, s grafy, statistickými materiály, vysvětlovat údaje v nich obsažené, spojovat poznatky z výuky s dalšími informacemi získanými v tisku, rozhlasových a televizních relacích, v populárně naučných časopisech a zároveň i používat získané vědomosti v praktických situacích
        - dovedli posuzovat a srovnávat sociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi s obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku, chápat kulturní i mentální zvláštnosti různých lidských ras, národů a kultur, vážit si jejich přínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodářský rozvoj lidské společnosti
       - získali smysl pro jedinečnost a krásu přírodních objektů a jevů i lidských výtvorů, trvalý zájem o poznávání různých zemí a regionů, života, tradic, zvyků jejich obyvatel
       Okruhy kmenového učiva
       Planeta Země
       Glóbus a mapa, zeměpisné souřadnice, měřítko a obsah map.
       Přírodní obraz Země
       Krajinná sféra a její základní části, přírodní složky krajiny a jejich vzájemná souvislost.
       Zeměpis světadílů a oceánů
       Geografická poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry a zvláštnosti, obyvatelstvo a osídlení, krajina a její hospodářské využívání, problematika ochrany přírody a životního prostředí, oblasti, významné státy a města, kultura.
       Politické rozdělení světa
       Státy na Zemi, rozdíly mezi státy, politická a hospodářská seskupení států světa, globální problémy lidstva, hlavní aktuální změny na mapě světa.
       Země - planeta lidí
       Obyvatelstvo a sídla, lidské rasy, národy, jazyky a náboženství, pěstování zemědělských plodin a chov
       hospodářského zvířectva, rybolov, lesní a vodní hospodářství, odvětvové členění a prostorové rozmístění významných průmyslových odvětví, doprava a spoje, služby obyvatelstvu, rekreace a cestovní ruch, světový trh a mezinárodní obchod.
       Krajina a životní prostředí
       Krajinná sféra, krajinotvorní činitelé a krajinotvorné procesy, typy krajiny, složky životního prostředí, společenskohospodářské vlivy na krajiny a životní prostředí, péče o životní prostředí.
       Česká republika
       Přírodní poměry České republiky, obyvatelstvo a sídla, hospodářství, významné oblasti, příroda, společnost a kultura místní krajiny.
       Praktický zeměpis
       Cvičení a pozorování v terénu, zeměpisné exkurze.
       Orientace v krajině, základy praktické topografie, práce s mapami a atlasy, s jízdními řády.
       
       HISTORIE č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali základní poznatky o událostech, osobnostech, procesech a jevech národních dějin v kontextu s evropským a světovým vývojem
       - poznali a pochopili hlavní etapy historického vývoje a vzájemné souvislosti a vztahy mezi regionálními, národními a světovými dějinami
       - získali základní orientaci v kulturních dějinách (politická kultura, sociální život, vzdělanost a umění) a vytvořili si
       vztah k duchovním a materiálním hodnotám vytvořeným v dějinném vývoji národa a lidstva, ke specifice národů a kultur a k jejich civilizačnímu přínosu
       - pochopili pluralitu kultur jako jeden z podstatných znaků historie s důrazem na národní dějiny jako součásti širšího evropského kulturního okruhu
       - získali schopnost hodnotit historické události a společenské procesy a zaujímat k nim vlastní zdůvodněná stanoviska
       - měli vytvořenu představu historického času
       - získali potřebné dovednosti pro práci s učebnicí, s přístupnějšími historickými dokumenty a literaturou
       Okruhy kmenového učiva
       Poznávání minulosti - hmotní i písemné prameny.
       Způsob života pravěkých lidí v době kamenné, bronzové a železné. Pravěké osídlení Evropy a našich zemí. Báje a pověsti starověkých národů.
       Způsob života ve staroorientálních státech a jejich civilizační přínos - písmo, základy věd, technické vynálezy, umění.
       Řecké báje a pověsti. Život ve starém Řecku, Atény, Sparta. Kulturní odkaz Řecka. Říše Alexandra Makedonského. Vznik Říma. Vývoj státu a způsob života v období republiky a císařství. Římská kultura. Zrod a šíření křesťanství. Římská říše a její pád.
       Stěhování národů. Významné státy v Evropě (francká říše, byzantská říše, arabská říše, islámský svět).
       Slovanské osídlení, české báje a pověsti. První státní útvary na našem území - Sámova říše, Velkomoravská říše. Christianizace Velké Moravy, Cyril a Metoděj.
       Vznik českého státu a jeho vztah k sousedním zemím. Rozvoj středověké společnosti - rozvoj zemědělství, řemesla a obchodu. Sídliště a způsob života. Společnost a kultura, náboženství.
       Význam křesťanství pro středověkou společnost.
       Svatá říše římská.
       Období vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků.
       Doba Karla IV. - rozvoj vzdělanosti, založení univerzity. Kultura středověké společnosti.
       Románská a gotická kultura.
       Opravná hnutí v církvi, Jan Hus, husitství.
       Vláda Jiřího z Poděbrad a Jagellonců.
       Důsledky objevných cest pro Evropu a naše země a vznik nových hospodářských center (Anglie, Nizozemí). Humanismus, renesance, reformace.
       Nástup Habsburků. Jednota bratrská. Doba rudolfínská. Protireformace. České stavovské povstání. Třicetiletá válka a české země. J. A. Komenský. Barokní kultura. Osvícenství. Reformy Marie Terezie a Josefa II.
       Vznik USA. Francouzská revoluce, napoleonské války,
       Metternich a jeho politický systém.
       Průmyslová revoluce. Formování občanské společnosti.
       Revoluce v roce 1848 v Evropě a v našich zemích.
       Vznik národních států - Německo, Itálie, balkánské státy, dualismus v Rakousku.
       Vytváření novodobého českého národa - česká politika - řešení sociálních, národnostních a kulturních otázek.
       Technická revoluce - změny ve společnosti (industrializace, společenské důsledky).
       Kultura 19. století. Rozvoj české vědy a kultury.
       Ohniska napětí v Evropě, koloniální a závislé země, mocenské bloky.
       První světová válka - průběh, výsledky. Poválečné uspořádání světa. Vznik samostatné ČSR. T. G. Masaryk. Vývoj v Evropě a v Československu po l. světové válce.
       Nástup fašismu. Mnichov a 2. světová válka. Okupace, domácí a zahraniční odboj. Průběh a výsledky 2. světové války.
       Československo a svět v letech 1945-1948. Vývoj ve světě, v Evropě a v Československu v období studené války, uvolnění mezinárodního napětí po rozpadu SSSR a pádu komunistických režimů.
       Vznik České republiky. Globální problémy současného lidstva (lidská práva, světový mír, soužití národů a kultur, rasismus, xenofobie, ekologické problémy, výživa lidstva, civilizační choroba a zdraví).
       ČLOVĚK A SPOLEČNOST č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali poznatky z oblasti vlastivědné, státoprávní, sociopolitologické, ekonomické, ekologické a antropologické, které jsou významné pro občanský život a pro formování mravně odpovědného jednání
       - pochopili podstatu demokratické státnosti a hospodářského života společnosti
       - vytvořili si představu o významu lidských práv i občanských práv a povinností a na základě toho pochopili význam dodržování principů demokracie
       - získali použitelné poznatky z oblasti práva, naučili se orientovat v důležitých právních otázkách a prakticky
       aplikovat zásady odpovědného rozhodování
       - získali základní představu o tvorbě hodnot, spotřebě, trhu a principech mikro- a makroekonomie
       - poznali cesty, jak se projevovat jako odpovědný a aktivní občan demokratické společnosti a jak utvářet vlastní mravní profil v souladu s obecně uznávanými mravními hodnotami
       - dovedli posuzovat a srovnávat společenské jevy ve vlastní zemi s obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku a vytvořili si představu o lokálních i globálních problémech současné společnosti a o způsobech jejich řešení na lokální, národní i mezinárodní úrovni
       - získali orientaci pro volbu povolání
       - získali orientaci v rozmanitých situacích osobního, citového, rodinného, pracovního a občanského života a v základních životních hodnotách, které jim budou oporou při řešení životních situacích a při utváření vztahů k druhým lidem a ke společenstvím, v nichž budou prožívat dospělost
       - aby získali dovednost přiměřené mezilidské komunikace a společenského styky, schopnost vyjadřovat a zdůvodňovat vlastní názory, respektovat práva a názory druhých, být k nim tolerantní, kriticky vnímat a hodnotit veřejné záležitosti, jednání druhých lidí i své vlastní projevy, řešit rozmanité životní situace v souladu s vlastním svědomím
       Okruhy kmenového učiva
       Domov - nejbližší horizont života.
       Naše obec, město.
       Naše země, vlast.
       Státní a národní symboly.
       Dějinná paměť národa
       -významné událostí a místa, velké postavy.
       Projevy národního života, řeč, zvyky, kultura umělecká i technická.
       Kulturní dědictví. Evropská duchovní tradice.
       Stát, ústava, státní zřízení. Základní principy státní moci v demokratické společnosti, moc zákonodárná, výkonná a soudní. Volby, zastupitelské orgány, prezident, vláda, soudy, prokuratura, advokacie, notářství. Práva a povinnosti občanů.
       Právní odvětví, právní odpovědnost. Spravedlnost, svoboda, autorita. Protiprávní jednání, kriminalita.
       Principy tržního hospodářství. Vlastnictví, zacházení s majetkem a způsoby jeho užívání. Volba povolání - osobní schopnosti, vlohy, zájmy. Možnosti a cesty výběru zaměstnání. Zodpovědnost za vykonávanou práci. Sociální zabezpečení. Práce a volný čas. Člověk jako individuum, tělesný a duchovní život.
       Člověk v mezilidských vztazích, dialog, komunikace. Národnostní a rasové problémy, schopnost soužití. Muž a žena - láska, manželství, rodina, sexualita. Nadosobní hodnoty, mravní rozhodování, svědomí. Smysl lidského života, dobro, zlo, pravda, tolerance.
       Člověk a příroda, devastace - ochrana přírody. Dějinná odpovědnost za osud Země, lidstva.
       Současné pojetí demokracie - důstojnost lidské osoby, rovnost před zákonem, svoboda svědomí.
       Lidská práva, Všeobecná deklarace lidských práv., Ústavní listina práv a svobod. Současné problémy v oblasti lidských práv a svobod.
       Mezinárodní společenství, jeho orgány.
       Mezinárodní spolupráce, interkulturní vztahy. Evropské procesy.
       Hudba č.j. 20819/95-26
       (hudební aktivity)
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - kultivovali svou hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus, melodického a harmonického cítění, hudební paměti, představivosti a fantazie
       - rozvíjeli své receptivní, reprodukční a částečně i produkční schopnosti a dovednosti aktivitami vokálními,
       instrumentálními, poslechovými a hudebně pohybovými
       - porozuměli hudebně vyjadřovacím prostředkům a společenským funkcím hudby jednotlivých uměleckých epoch v jejich základním slohovém a stylovém rozvrstvení
       - získali vhled do hudební kultury české i jiných národů, seznámili se s schopností umění minulosti i dneška
       emocionálně působit a vytvářet mosty mezi lidmi
       Okruhy kmenového učiva
       Vokální složka
       Elementární dovednosti nutné k technicky správnému zpěvu (pěvecké dýchání, nasazení tónu, tvoření hlavového tónu, vyrovnávání vokálů, výslovnost, pěvecké dělení slov, frázování, hlasová hygiena).
       Rozšiřování hlasového rozsahu - v propojení s intonačním a rytmickým výcvikem.
       Jednohlas, dvojhlas a částečně i trojhlas v durovém a mollovém tónorodu.
       Melodizace textů, prvky vokální improvizace.
       Instrumentální složka
       Základy hry na snadno ovladatelné hudební nástroje bicí i melodické - v propojení s rytmickým výcvikem.
       Hra jednoduchých doprovodů.
       Poslechová složka
       Zvuk, tón, vlastnosti tónu, nejjednodušší vztahy mezi dvěma a třemi tóny - v propojení s vokální, instrumentální, poslechovou a hudebně pohybovou složkou.
       Hudba vokální a instrumentální, hudba polyfonní a homofonní. Hudební nástroje a lidské hlasy v základních typech hudebních sdružení při interpretaci hudby lidové, tzv. vážné a populární.
       Zvukové proměny hudby (hudba jednotlivých uměleckých epoch, epizody ze života skladatelů).
       Společenské funkce hudby.
       Hudebně pohybová složka
       Vyjádření metrorytmického členění hudby "hrou na tělo" a taktováním.
       Pohybové vyjádření metra, rytmu, charakteru melodie, hudební nálady a hudební formy v komponovaném pohybovém projevu i improvizovaně.
       Základní poznatky o tempu, dynamice, agogice, taktu, notopisu a hudební formě.
       Hudba (hudební aktivity) č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - rozvíjeli své hudební předpoklady a dovednosti a získali základní poznatky umožňující receptivní, reprodukční a částečně i produkční přístup k hudbě prostřednictvím vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových aktivit
       - byli schopni manipulovat, experimentovat a tvořivě pracovat s osvojeným hudebním materiálem
       - říkadly, rozpočítadly, dětskými popěvky, lidovými a jinými písněmi, instrumentálními a hudebně pohybovými projevy, poslechovými skladbami a hudebními pojmy
       - vytvářeli si komplex múzických aktivit s vazbami na výtvarnou, literární a literárně dramatickou výchovu
       - rozvíjeli své emocionální, racionální a volní předpoklady, potřebu estetických zážitků a prožitků z hudby, umění a životní reality
       Okruhy kmenového učiva
       Vokální složka
       Elementární dovednosti nutné k technicky správnému zpěvu (pěvecké dýchání, nasazení tónu, tvoření hlavového tónu, vyrovnávání vokálů, výslovnost, pěvecké dělení slov, frázování, hlasová hygiena). Rozšiřování hlasového rozsahu - v propojení s intonačním a rytmickým výcvikem.
       Jednohlas a částečně dvojhlas v durovém a mollovém tónorodu. Melodizace textů, prvky vokální improvizace.
       Instrumentální složka
       Základy hry na snadno ovladatelné hudební nástroje bicí i melodické, v propojení s rytmickým výcvikem.
       Hra nejjednodušších doprovodů.
       Poslechová složka
       Zvuk, tón, vlastnosti tónu.
       Hudba vokální a instrumentální.
       Hudební nástroje a lidské hlasy v základních typech hudebních sdružení při interpretaci hudby lidové, tzv. vážné a populární.
       Epizody ze života vybraných skladatelů.
       Základní výrazové prostředky hudby.
       Hudebně pohybová složka
       Vyjádření metrorytmického členění hudby "hrou na tělo" a taktováním.
       Pohybové vyjádření dvou - a tříčtvrťového taktu, rytmu, charakteru melodie a hudební nálady.
       Základní poznatky o tempu, dynamice a taktu vyvozené ze znějící hudby.
       Výtvarné umění č.j. 20819/95-26
       (výtvarné aktivity)
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - poznávali okolní svět i svůj vnitřní život prostřednictvím výtvarných činností a kultivovali své schopnosti tento svět citlivě vnímat, prožívat, objevovat a chránit
       - získali poznatky o malbě, kresbě, grafice, užitém umění o práci s různými materiály, o modelování a prostorovém vytváření a seznámili se s různými výtvarnými technikami a prostředky
       - získali potřebné výtvarné dovednosti a techniky pro rozvíjení přirozené potřeby vlastního výtvarného vyjádření, fantazie, představivosti, smyslu pro originalitu a vlastního výrazu a pro utváření kreativní stránky své osobnosti
       - chápali výtvarnou kulturu a výtvarné umění jako nedílnou součást svého života
       - získali představu o historickém vývoji výtvarného umění, včetně umění užitého, lidového a architektury
       - byli schopni nalézat a vnímat krásu a estetické hodnoty v přírodě a ve světě vytvořeném lidmi a uvědomovali si jejich význam pro plnohodnotný život člověka
       Okruhy kmenového učiva
       Výtvarné vyjadřovací prostředky
       Výtvarné disciplíny:
       kresba, malba, grafika, modelování, nové vyjadřovací prostředky
       Prvky výtvarného vyjadřování:
       linie, barva a tvar v ploše a prostoru
       Výtvarné materiály a techniky:
       kresba - tužka, dřívko, uhel, rudka
       malba - temperové barvy, vodové barvy, voskové pastely modelování
       - sochařská nebo hrnčířská hlína, modurit, vosk, těsto prostorové vytváření - dřevo, papír, dráty
       grafické techniky - linoryt, tisk a koláže, monotyp textilní techniky - batika, koláže, tkaní, drhání
       netradiční moderní techniky - výtvarné práce na počítači ap.
       Výtvarné vyjadřování vztahů ve světě člověka, smyslového vnímání, pocitů a představ
       Mezilidské vztahy.
       Výtvarné formy přírody.
       Krása v lidském životě, v přírodě i v prostředí vytvořeném člověkem.
       Výtvarné kvality světa techniky.
       Člověk a informace - písmo, média, reklama.
       Volné a užité výtvarné umění
       Souvislost mezi obsahem, formou a funkcí, materiálem, technikou a estetickou hodnotou objektů.
       Umění jako součást života.
       Aktivní práce s uměleckým dílem. Vnímání a porozumění výtvarnému umění.
       Historický vývoj výtvarného umění a architektury u nás a ve světě.
       Současné výtvarné umění
       Význam ilustrace a její vztah k literárnímu textu.
       Užité výtvarné umění - estetika bydlení, design, vizuální komunikace.
       Estetické hodnoty životního prostředí, jeho dotváření.
       Architektura.
       Znaky pokleslé tvorby, kýč a podbízivost.
       Výtvarné umění č.j. 20819/95-26
       (výtvarné aktivity)
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - poznávali okolní svět i svůj vnitřní život prostřednictvím výtvarných činností a kultivovali své schopnosti tento svět citlivě vnímat, prožívat, objevovat a chránit
       - projevovali zájem o dorozumívání výtvarnými prostředky, chápali význam vlastního výtvarného projevu jako svébytného prostředky sebevýrazu, rozvíjeli svou fantazii, představivost, schopnost vcítění a obohatili své smyslové a duchovní aktivity
       - rozvíjeli své tvořivé myšlení, schopnosti analyzovat náměty a jejich významy, nabízet různé varianty řešení a samostatně směřovat k odkrývání vztahů a souvislostí
       - kultivovali svůj výtvarný projev, seznámili se se základními prvky výtvarného jazyka
       - osvojili si základní výtvarné postupy a techniky, rozvíjeli své schopnosti využívat výrazových možností výtvarných materiálů, uvolnili svůj výtvarný rukopis a byli schopni samostatně volit výtvarné prostředky
       Okruhy kmenového učiva
       Výtvarné poznávání přírody a světa vytvořeného člověkem
       Smyslové vnímání a další motivační a prožitkové aktivity
       - výtvarné akce.
       Vnímání, pozorování a subjektivní přepis skutečnost, uplatnění jejích výrazových hodnot.
       Asociační představy navozené známou skutečností, imaginace.
       Různé tvárné postupy - např. zvětšování, volba detailů, zkoumání povrchů a jiné.
       Výtvarné vyjadřování vztahů ve světě lidí
       Různé způsoby vyjádření světa člověka, lidských příběhů a vztahů.
       Promýšlení námětu, hledání jeho alternativních podob a obsahů.
       Spontánní výtvarné přepisy pocitů a prožitků.
       Výtvarná vyprávění, seriály či polyekranové kompozice, případné doplnění výtvarného projevu i projevem slovním.
       Setkávání s výtvarnou formou
       Hry s výtvarnými materiály a nástroji, kombinování materiálů.
       Poznávání řeči linií - výtvarný materiál, přítlak nástroje, síla, délka nebo směr linky, hustota a rytmus linií, textura. Poznávání řeči barev - základní barevná škála, mísení barevných tónů, malý a velký barevný rozsah, barevné kontrasty, např. barev studených a teplých, světlých a tmavých, čistých a lomených.
       Poznávání řeči tvarů - organický a geometrický tvar.
       Vztah tvarů v ploše i prostoru, variace jejich velikosti, plasticity, charakteru a uspořádání, základy modelace a
       prostorové iluze.
       Seznámení se základy návrhových postupů, vztah formy a funkce.
       Práce s písmeny, řazení volně tvořených písmen.
       Práce s uměleckým dílem
       Seznamování s výtvarnou kulturou, setkání s minulostí a přítomností.
       Zprostředkování citových prožitků z kontaktů s uměleckým dílem.
       Intuitivní hledání významu základních formotvorných prostředků ve výtvarném díle.
       Využití motivace uměleckým dílem ve vlastních výtvarných činnostech žáka.
       Vyjadřovací prostředky výtvarné výchovy
       Kresba
       Základní výtvarné dovednosti, tj. vedení linky, vrstvení linií, vznik šrafur, pokusy o stínování ploch a objemů.
       Základní výtvarné techniky, tj. kresba tužkou a dřívkem, seznámení se stopou rudky a uhlu, kombinování kreslířských technik, kolorování, rozmývání.
       Malba
       Základní výtvarné dovednosti, tj. mísení barev, užití malířské nadsázky, intuitivní uplatnění barevných zákonitostí, spontánní malířské podání.
       Základní malířské techniky, tj. malba vodovými barvami, temperou a s různými malířskými nástroji, seznámení s technikou akvarelu a s malbou suchým a olejovým pastelem, kombinování kreslířských a malířských postupů.
       Modelování a prostorové vytváření
       Základní výtvarné dovednosti, tj. uplatnění vlastností materiálů a jejich plastických hodnot prostřednictvím reliéfu nebo plastiky, zkoumání povrchů, vytváření textur, pozorování a modelace tvarů a objemů z více stran.
       Základní výtvarné postupy, tj. modelování z hlíny, tvarování papíru a jiných tvárných materiálů, seznámení s konstruováním, kombinování různých postupů.
       Kompozice nalezených přírodnin a předmětů - výtvarné objekty.
       Grafika
       Základní výtvarné dovednosti, tj. redukce barev na kontrast pozitivních a negativních linií a ploch, rozmnožování tiskem. Základní výtvarné postupy podle uvážení učitele, tj. okrývání voskového podkladu, gumotisk a protisk, otiskování barev a materiálů, tisk z šablon nebo z koláže, v příznivých podmínkách linoryt.
       Soudobé výtvarné techniky
       Seznámení s výtvarnými postupy - koláž, frotáž, asambláž a jiné.
       Uplatnění výtvarných akcí, podle místních podmínek i tvorba prostředí a instalací.
        
       Tělesná výchova a sport č.j. 20819/95-26
       (pohybové a sportovní aktivity)
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - osvojili si nové pohybové dovednosti, kultivovali svůj pohybový projev i správné držení těla a usilovali o optimální rozvoj zdravotně orientované zdatnosti
       - získali orientaci v základních otázkách vlivu pohybové činnosti na zdraví a aktivitu člověka, v problematice zjišťování potřebných ukazatelů zdatnosti a pohyblivosti a uměli své poznatky využít při začleňování pohybu do denního režimu
       - zvládali základní organizační, hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné sportovní a jiné pohybové činnosti ve známém i méně známém prostředí
       - kladně prožívali pohybové aktivity jako předpoklad pro vytváření trvalého vztahu ke sportu a jako prostředek překonávání aktuálních negativních tělesných a duševních stavů
       - plně pochopili význam sociálních vztahů a rolí ve sportu a jiných pohybových aktivitách a uměli je využít pro hodnotné pohybové vyžití i přátelské meziosobní vztahy
       Okruhy kmenového učiva
       Poznatky, specifické návyky a dovednosti
       Sportovní terminologie, povely, signály, smluvená pravidla chování v různých podmínkách tělesné výchovy a sportu. Poznatky o pohybových činnostech a jejich využití, o rozvoji kondičních a koordinačních složek pohybu a celkové tělesné zdatnosti, o vyrovnávání jednostranné zátěže a korekci svalové nerovnováhy.
       Měření základních tělesných a fyziologických parametrů, měření a zápis výkonů, jejich využití pro další zaměření rozvoje pohybových činností.
       Zásady hygieny a bezpečnosti při různých pohybových činnostech a v různém prostředí, záchrana a dopomoc, první pomoc.
       Pravidla pohybových her a sportů, organizace pohybových činností a soutěží, rozhodování, příprava a úklid nářadí, náčiní a sportovišť, základní péče o výstroj a výzbroj, jednání v duchu fair play.
       (Vše ve spojení s konkrétními osvojovanými pohybovými činnostmi.)
       Pohybové činnosti zdravotně kondičního zaměření
       Cvičení zaměřená na kompenzaci jednostranného zatížení organismu. Cvičení pro přípravu organismu k různé pohybové činnosti a k navození vhodného stavu po ukončení pohybové činnosti.
       Cvičení pro rozvoj zdravotně orientované zdatnosti.
       Cvičení pro zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, pro správné držení těla a pro odstranění svalových oslabení. Konkrétní účelově zaměřené sestavy cvičení využitelné v průběhu denního režimu.
       Základní testy tělesné zdatnosti, pohyblivosti a svalové nerovnováhy, jejich využití v běžném životě. (Ve spojení s konkrétním pohybovým režimem ve škole i mimo školu.)
       Pohybové činnosti všestranně rozvíjejícího zaměření
       Gymnastika
       Kultivace pohybového projevu v gymnastických cvičeních.
       Základní pohybové činnosti z akrobacie, přeskoků, cvičení na hrazdě po čelo a na kladině.
       Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec Základy estetického pohybu s rytmickým nebo hudebním doprovodem, tvořivé vyjádření rytmu a hudby pohybem.
       Cvičení se dvěma druhy gymnastického náčiní s rytmickým nebo hudebním doprovodem.
       Alespoň jeden tanec v každém ročníku z některé skupiny tanců (lidové, společenské, country, disko).
       Úpoly
       Základní postoje, úchopy, držení v postoji, pády.
       Základy sebeobrany (proti úchopům zápěstí, objetí, škrcení).
       Atletika
       Sprint, vytrvalostní běh, překážkový běh, skok do dálky, hod míčkem (skok do výšky, vrh koulí - při vhodných podmínkách).
       Pohybové hry
       Pohybové hry pro osvojení pohybových dovedností a ovládání sportovního náčiní.
       Pohybové hry pro rozvoj kondičních a koordinačních složek pohybu.
       Pohybové hry napodobivé, pro rozvoj tvořivosti, pohybové představivosti a pro soulad pohybu s rytmickým a hudebním doprovodem.
       Sportovní hry
       Manipulace s míčem, průpravné hry, miniformy sportovních her.
       Dvě sportovní hry v každém ročníku z házené, košíkové, kopané, odbíjené, sofbalu.
       Utkání, základní herní kombinace, herní činnosti jednotlivce a participace na herním výkonu družstva.
       Kmenové učivo následujících sezónních sportů se stává aktuální při vhodných podmínkách a při jejich zařazení do vzdělávacího programu školy
       Turistika a pobyt v přírodě
       Pohyb v přírodním prostředí, aplikace základních pohybových činností v přírodním prostředí, ochrana přírody při sportu.
       Příprava turistické akce (ve spojení s konkrétní akcí).
       Základní dovednosti spojené s přesunem po trase, s tábořením a pobytem v přírodě. Aplikace poznatků a dovedností z jiných předmětů v přírodním prostředí, využití návyků dopravního chování při přesunech po komunikacích a v dopravních prostředcích.
       Plavání
       Orientace ve vodě, splývání, dýchání do vody, l-2 plavecké způsoby (výběr - prsa, kraul, znak), startovní skok,obrátka. Specifické dovednosti užitého plavání a jejich aplikace při záchraně tonoucího.
       Lyžování
       Základy lokomoce (na běžeckých lyžích), výstupy, brzdění, zastavení, změny směru jízdy, základní oblouk.
       Jízda v terénu na běžeckých nebo sjezdových lyžích s regulací rychlosti, směru a rytmu jízdy (v podmínkách odpovídajících konkrétní úrovni žáků).
       Bruslení
       Základní lokomoce na bruslích, zatáčení, brzdění, zastavení.
       Jízda vpřed (vzad) s regulací rychlosti, směru a rytmu jízdy.
       Tělesná výchova a sport č.j. 20819/95-26
       (pohybové a sportovní aktivity)
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - zvládli základní pohybové dovednosti, kultivovali svůj pohybový projev a správné držení těla a za pomoci učitele usilovali o rozvoj zdravotně orientované zdatnosti
       - získali základní orientaci v otázkách vlivu pravidelného a přiměřeného pohybu na zdraví člověka a uměli poznatky a praktické pohybové zkušenosti uplatnit v řízených i spontánních pohybových činnostech v denním pohybovém režimu
       - projevovali zájem o pohybové činnosti, aktivně je vyhledávali a věděli, kde získají potřebné informace z
       oblasti tělovýchovy a sportu
       - zvládli základní organizační, bezpečností a hygienické návyky pro zdravotně vhodné a bezpečné provádění pohybových aktivit ve známém prostředí
       - prožívali pohybové činnosti s radostí jako předpoklad pro vytváření trvalého vztahu ke sportu (zdraví, škole) a pro překonávání vlastních aktuálních problémů
       - pochopili význam vztahů a jednání v duchu fair play při pohybových činnostech a snažili se o jejich uplatnění i v jiných situacích
       Okruhy kmenového učiva
       Poznatky, specifické návyky a dovednosti
       Základní tělovýchovná terminologie, povely, smluvené signály (gesta, znamení), smluvená pravidla chování v různých podmínkách tělesné výchovy.
       Poznatky o osvojovaných pohybových dovednostech, kompenzačních a vyrovnávacích cvičeních, o rozvoji celkové tělesné zdatnosti, o záměrném zařazování jednotlivých činností do režimu dne.
       Měření a zápis základních pohybových výkonů, zaměření další činnosti podle zjištěných výsledků (za pomoci učitele).
       Zásady hygieny a bezpečnosti při různých pohybových činnostech a v různém prostředí, záchrana a dopomoc, první pomoc.
       Pravidla pohybových her a zjednodušených sportů, základy organizace pohybových činností a soutěží, příprava a úklid nářadí a náčiní. Jednání v duchu fair play.
       Aktuální informace o tělovýchově a sportu, především v regionu školy. (Vše ve spojení s konkrétními osvojovanými pohybovými činnostmi.)
       Pohybové činnosti zdravotně kondičního zaměření
       Cvičení zaměřené na kompenzaci jednostranného zatížení organismu žáků v průběhu výuky a při činnostech v denním režimu.
       Cvičení pro přípravu organismu k různé pohybové činnosti a k navození vhodného stavu po ukončení pohybové činnosti.
       Pohybové činnosti pro rozvoj zdravotně orientované tělesné zdatnosti.
       Specifická cvičení pro zpevňování a uvolňování těla a jeho částí, pro správné držení těla a jeho částí a pro odstranění svalové nerovnováhy.
       Konkrétní účelově zaměřené sestavy cvičení využitelné v průběhu denního režimu.
       Základní testy svalové nerovnováhy a tělesné zdatnosti a jejich využití v běžném životě pro ověření vlastního zlepšení.
       (Vše ve spojení s konkrétním pohybovým režimem ve škole i mimo školu.)
       Pohybové činnosti jednotlivých tematických oblastí
       Gymnastika
       Kultivace pohybového projevu v gymnastických cvičeních. Základní pohybové činnosti z akrobacie, přeskoků, cvičení na hrazdě po čelo a na kladině - především dívky.
       Kondiční a koordinační gymnastické činnosti s hudbou, tanec Základy estetického držení těla a pohybu s rytmickým doprovodem nebo hudebním doprovodem.
       Pohyb s náčiním, taneční hry, tvořivé vyjádření rytmu a hudby pohybem.
       Alespoň jeden lidový tanec v každém ročníku.
       Atletika
       Sprint, vytrvalostní běh, skok do dálky (do výšky při odpovídajících podmínkách), hod míčkem.
       Pohybové hry
       Pohybové hry pro osvojení techniky pohybových dovedností a ovládání náčiní.
       Pohybové hry pro rozvoj kondičních a koordinačních složek pohybu v osvojovaných dovednostech.
       Pohybové hry napodobivé, pro rozvoj tvořivosti, pohybové představivosti a pro soulad pohybu s rytmickým a hudebním doprovodem.
       Sportovní hry
       Manipulace s míčem, průpravné hry.
       Miniformy sportovních her (základní herní kombinace a základní herní činnosti jednotlivě uplatněné v utkání).
       Kmenové učivo následujících sezónních sportů se stává aktuální při vhodných podmínkách a při jejich zařazení do vzdělávacího programu školy
       Turistika a pobyt v přírodě
       Pohyb v přírodním prostředí, aplikace základních činností v přírodním prostředí, ochrana přírody při sportu.
       Základní technické dovednosti spojené s přesunem po trase, s tábořením a pobytem v přírodě.
       Aplikace poznatků a dovedností z jiných předmětů v přírodním prostředí.
       Uplatnění poznatků z dopravního chování při přesunech na komunikacích a v dopravních prostředích.
       Plavání
       Adaptace na vodní prostředí, orientace ve vodě, splývání, dýchání do vody, l plavecký způsob (výběr prsa, kraul, znak).
       Lyžování
       Adaptace na zimní horské prostředí a lyžařskou výstroj a výzbroj. Základní lokomoce (na běžeckých lyžích), změny směru jízdy, brzdění, zastavení.
       Pohyb v nenáročném a přehledném terénu na běžeckých a sjezdových lyžích (v podmínkách odpovídajících konkrétní úrovni žáků).
       Bruslení
       Adaptace na činnosti na ledě, bruslařskou výzbroj a výstroj.
       Základní lokomoce, rozvoj rovnováhy, jízda vpřed, zatáčení, brzdění, zastavení.
       Výchova ke zdraví č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali všestrannou orientaci v problematice aktivního zdraví a osvojili si základní praktické dovednosti a nejdůležitější způsoby chování související s péčí o zdraví, uměli poskytnout první pomoc při ohrožení zdraví a života
       - pochopili význam zásad tělesné a duševní hygieny pro zdraví a získali dovednosti potřebné pro jejich naplňování
        - pochopili význam zdravé výživy a znali způsoby, jak pozitivně měnit stravovací zvyklosti
       - věděli, jak odolávat různým tlakům vedoucí k protispolečenskému jednání a poškozování sebe sama
       (kriminalita, drogy ap.).
       - pochopili význam domova, rodiny a svou měnící se roli v rodině v souladu s vlastním dospíváním
       - získali dovednosti verbální a neverbální komunikace, sebeuvědomování a sebepoznávání, které budou přispívat k jejich dalšímu osobnímu rozvoji
       - poznali způsoby, jak pochopit a zvládat období svého dospívání
       - pochopili význam odpovědného přístupu k navazování partnerských vztahů a k převzetí rodičovské role
       - získali základní poznatky v oblasti lidské sexuality, dokázali se vyvarovat rizikovým formám sexuálního chování a odpovědně se rozhodovat v oblasti sexuálního zdraví (pochopit důvody pro odklad startu do pohlavního života)
       - získali schopnost orientace v informacích vztahujících se k problematice zdravého způsobu života
       - pochopili, že zdravý životní styl je důležitou součástí systému vlastních životních hodnot a upřednostňovali aktivní a zdraví prospěšné formy využívání volného času
       Okruhy kmenového učiva
       Rodina, domov a rozvoj osobnosti
       Význam a funkce rodiny, typy rodin, postavení jedince v rodině, rodinné a partnerské vztahy, volba partnera, partnerské soužití, manželství, rodičovství, stabilita rodiny, vliv rodinného prostředí na rozvoj osobnosti, péče o dítě v jednotlivých obdobích jeho života, vývojové a generační problémy dospívajícího v rodině, ekonomické a právní otázky rodinného života, náhradní rodinné péče, staří a handicapovaní členové rodiny, domov a bydlení, provoz domácnosti, péče o prostředí domova.
       Rozvoj osobnosti, sebepoznávání, sebereflexe, zdravé projevy sebevědomí, sebeúcta, verbální a neverbální komunikace, empatie, estetické cítění, společenské chování.
       Základy duševní a tělesné hygieny, režim dne
       Zdraví a nemoc, aktivní zdraví, odpovědnost za zdraví své i ostatních, ochrana před nemocemi, lékařská péče léčebná a preventivní, ošetřování nemocného, užívání léků, léky a jejich zneužití, smyslová a tělesná postižení.
       Vliv životních podmínek a životního stylu na zdraví, denního režim, biorytmy, aktivní pohyb, relaxace, otužování, pozitivní myšlení, odolávání stresům, asertivní chování.
       Osobní a intimní hygiena, duševní hygiena, hygiena odívání, hygiena při ostatních činnostech.
       Zdravá výživa
       Vliv stravování na zdraví, výživová hodnota potravy, denní stravovací a pitný režim, hygiena výživy, druhy potravin a způsoby jejich uchování, příprava stravy v domácnosti, stolování.
       Prevence zneužívání návykových látek
       Přírodní a chemické látky, léčivé a jedovaté rostliny, jejich zneužití, vliv tabáku, alkoholu a drog na zdraví, závislost na návykových látkách, zdravotní a sociální rizika zneužívání drog, způsoby odmítání návykových látek, centra pomoci - linky důvěry.
       Základy sexuální výchovy
       Biologické, psychologické, sociální, filozofické, kulturní a právní aspekty lidské sexuality.
       Lidské tělo, dospívání, pohlavní rozdíly mezi ženami a muži, přátelství, výběr partnera, láska, lidská reprodukce, sexuální chování, nemoci přenosné pohlavním stykem, plánované a neplánované rodičovství, antikoncepce, početí, těhotenství, formování rodičovských rolí, porod, potřeby dítěte a péče o ně. Sexuologická rizika pro zdraví jednotlivce, rodiny, společnosti, rizikové sexuální chování, ochrana před virem HIV/AIDS, sexuální zneužívání.
       Etická stránka sexuality, vliv postojů, víry, morálky, sociálních hledisek na sexualitu, odpovědné rodičovství.
       Osobní bezpečí
       Úrazy a jejich příčiny, první pomoc při drobných a závažných úrazech, přivolání pomoci (zajištění lékařského ošetření), obvazová technika.
       Bezpečné chování při různých činnostech a v různých prostředích, předcházení úrazům a konfliktům, chování v krizových situacích, týrání a zneužívání dětí, pomoc ohroženým, asociální chování a obrana proti němu, legislativa vztahující se k ochraně osobního bezpečí.
       Pohybová aktivita a zdraví
       Zdravotně orientovaná zdatnost, rozvoj zdatnosti, zdravotní funkce aktivního pohybu.
       Výchova ke zdraví č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - chápali zdraví ve všech jeho aspektech (složka fyzická, sociální, pocity zdravého člověka)
       - osvojili si základní praktické dovednosti a způsoby chování související s péčí o zdraví, celkový vzhled a kondici
       - dokázali rozpoznávat nebezpečí ohrožující zdraví a osvojili si způsoby bezpečného chování v různých, i krizových, situacích a při komunikaci s neznámými lidmi
       - uvědomovali si odpovědnost za své chování (svým chováním neohrožovali zdraví své a druhých)
       - chápali význam zásad tělesné a duševní hygieny pro zdraví a získali dovednosti potřebné pro jejich naplňování (dodržování)
       - osvojili si potřebné vědomosti o návykových látkách a jejich účincích na zdraví, získávali schopnost odolávat tlaku rizikových vrstevníků a osob nabízejících drogu a v případě ohrožení uměli vyhledat pomoc
       - získali základní poznatky o jednotlivých částech lidského těla, včetně reprodukčních orgánů, o anatomicko-fyziologických a psychosociálních aspektech lidské sexuality
       - vytvářeli si etické postoje k sexualitě a dokázali se vyvarovat rizikovým formám sexuálního chování
       - orientovali se v problematice zdravé výživy a získali vědomosti pro vytváření správných stravovacích návyků
       - osvojili si základní pravidla společenského chování při stolování
       - chápali význam rodiny a domova jako prvních horizontů života, které mají specifické uspořádání, své obyvatele a které určují životní styl rodiny
       - získávali schopnosti komunikace, sebeuvědomování a sebepoznávání, které budou přispívat k jejich osobnímu rozvoji, k naplňování jejich role v rodině a upevňování rodinného soužití
       Okruhy kmenového učiva
       Rodina, domov a rozvoj osobnosti
       Rodina, domov, vztahy mezi členy rodiny založené na lásce, spolupráci, vzájemné úctě a toleranci.
       Typy rodin. Způsoby komunikace v rodině, rodinné klima. Vliv rodinného prostředí na rozvoj osobnosti. Sebepoznávání, sebereflexe, sebeúcta, zdravé projevy, sebevědomí, empatie a pomoc druhým.
       Funkce rodiny,rodina jako nositel etických zásad. Tradice a svátky v rodině. Pravidla společenského chování.
       Vliv prostředí na zdraví jedince. Péče o prostředí domova a jeho okolí, estetické cítění. Podíl členů rodiny na provozu domácnosti. Zdravotní a sociální sféra pomoci rodinám.
       Základy duševní a tělesné hygieny, režim dne
       Zdraví a jeho ochrana. Lékařská péče (preventivní, léčebná).
       Nemoci, jejich příznaky, cesty přenosu, prevence infekčních chorob, péče o nemocného. Léky, léčivé rostliny, domácí lékárnička. Tělesně a smyslově postižení lidé mezi námi.
       Základní hygienické návyky a péče o celkový vzhled (hygiena těla a oděvu), intimní hygiena dívek a chlapců.
       Režim dne jednotlivých členů rodiny. Biorytmy. Pracovní den školáka. Denní stravovací režim, duševní hygiena, aktivní pohyb, otužování, aktivní formy využívání volného času.
       Zdravotní rizika spojená se vstupem masmédií, videotechniky a PC do života dětí.
       Zdravá výživa
       Vliv způsobu stravování na zdraví. Základní složky potravy a jejich význam pro organismus (bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, nerostné látky, voda). Energetická potřeba organismu. Výběr, nákup a skladování poživatin s ohledem na jejich hygienickou jakost. Poživatiny s negativním vlivem na zdraví. Preferování ovoce, zeleniny, obilovin ve svém jídelníčku, omezování sladkostí.
       Zásady hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při přípravě pokrmů. Rodinný stůl, způsob podávání stravy, kultura stolování. Reklama a výživová doporučení odborníků.
       Prevence zneužívání návykových látek
       Přírodní látky léčivé a toxické. Návykové látky (tabák, alkohol, chemické čistící prostředky, další drogy) a jejich negativní účinky na zdraví. Zdravotní rizika užívání léků bez doporučení lékaře a bez vědomí rodičů. Návykové látky a bezpečnost v dopravě. Chemické prostředky používané v domácnosti a bezpečná manipulace s nimi.
       Nácvik způsobů odmítání tabáku, alkoholu a jiných drog. Odolávání tlaku vrstevníků. Odborná pomoc při problémech s návykovými látkami (krizová centra, linky důvěry).
       Základy sexuální výchovy
       Rodina, partnerské soužití, projevy city a lásky, manželství, rodičovství, etické a právní normy.
       Komunikace s dospělými a vrstevníky. Přátelství, kamarádství, kulturní slovník.
       Rozdílnost pohlaví. Vztahy k druhému pohlaví, zamilovanost, láska, úcta, ohleduplnost.
       Ochrana před sexuálním a jiným zneužíváním dětí (blízký a cizí člověk, důvěra k rodičům, učiteli, týrání dětí, linky důvěra, krizová centra).
       Lidské tělo, jeho části. Rozdíly mezi mužem a ženou, anatomicko-fyziologické a psychosociální změny v pubertě.
       Základy lidské reprodukce (vznik a vývoj jedince před a po narození). Plánované rodičovství, početí, těhotenství, porod, novorozenec, kojení.
       Rizika pohlavně přenosných chorob, včetně HIV/AIDS.
       Osobně bezpečí
       Bezpečné chování v různých prostředcích a v sociálním kontaktu s vrstevníky, v krizových situacích.
       Odpovědnost za bezpečí své i druhých. Základní úkony předlékařské první pomoci.
       Pravidla bezpečného chování v dopravním provozu.
       Nebezpečí při komunikaci s neznámými lidmi. Nácvik způsobů chování v různých krizových situacích. Kontakty v případě nebezpečí, způsoby tísňového volání, dětská krizová centra, linky důvěry.
       3. OBLAST SPOLEČENSKOVĚDNÍ A PŘÍRODOVĚDNÍ
       č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - vytvořili si prvotní ucelený obraz světa se zaměřením na polohu a prostor domova, regionu a vlasti a na působení lidí v nich v dějinách i v přítomnosti
       - osvojili si základní metody a přístupy ke společenským, historickým, geografickým a přírodním dimenzím prostředí: místo, poloha a rozšíření, prostor a čas, vzájemné vztahy v prostředí, vztahy mezi lidmi, lidmi a prostředím v prostoru a v čase
       - získali schopnost rozumového i citového vnímání přírody, okolí i lidí a vzájemných vztahů
       - získali dovednost cíleného pozorování a porovnávání přírodnin, přírodních a společenských dějů, uvědomovali si vzájemné vztahy a postavení člověka v přírodě a ve společnosti
       - dokázali účinně se dorozumívat, tvořit jednoduché záznamy včetně nákresů, hodnotit situace, hledat souvislosti, vyvozovat závěry, zaujímat postoje a vytvářet si společensky žádoucí vzorce chování
       - získali vědomosti potřebné pro vytváření hygienických, zdravotních a společenských návyků a osvojili si základní úkony předlékařské první pomoci
       - osvojili si pravidla silničního provozu pro chodce a základní pravidla pro jízdu na kole a pochopili nutnost
       ohleduplnosti, slušnosti a zdvořilosti v silničním provozu
       - získali pozitivní a odpovědný vztah k přírodě, ostatním lidem a k lidským výtvorům
       Okruhy kmenového učiva
       Naše vlast, náš domov
       Vlast. Domov. Krajina, území, země.
       Místní oblast - nejbližší okolí. Škola, cesto do školy.
       Naše vlast - České republika. Mapa vlasti. Názvy a vymezení území naší vlasti.
       Orientace v prostoru místní oblasti
       Orientační body a linie. Orientace podle světových stran.
       Zobrazení krajiny na plánu a mapě. Vzdálenosti a výšky na plánech a mapách.
       Obyvatelstvo krajiny (lidé, národy, vesnice, města).
       Orientace v čase
       Den a noc, hodiny. Roční období. Kalendář. Režim dne.
       Lidské generace - rodiče, prarodiče, děti.
       Dějiny lidské společnosti. Měření času v lidských dějinách (rok, století, tisíciletí). Současný letopočet, jeho počátek.
       Časová přímka 0-2000 let.
       Naši předkové - výsledky práce a jejich svědectví.
       Orientace v životě společnosti
       Dobro a zlo. Mezilidské vztahy, láska, přátelství, rodina, vzájemné úcta a pomoc, respektování názoru druhých.
       Lidská obživa a práce, zaměstnání.
       Hospodářské potřeby. Surovinové zdroje. Výroba.
       Věda. Kultura, umění a náboženství. Sport.
       Služby. Obchod. Zboží. Peníze. Ceny zboží.
       Naše vlast - Česká republika
       Řízení naší společnosti. Prezident, vláda, parlament, výkonné orgány moci. Zákony.
       Státní symboly naší vlasti.
       Naši předkové. Vybrané kapitoly našich národních dějin.
       Praha a vybrané oblasti České republiky.
       Místní oblast, její krajina, lidé, dějiny a kultura.
       Základní orientace o sousedních státech České republiky na mapách.
       Svět kolem nás
       Komunikace a vzájemné vztahy mezi lidmi.
       Lidské společenství.
       Doprava a cestování. Chodec, cyklista, bezpečnost silničního provozu.
       Kontinenty, mapa světa. Evropa, evropské státy.
       Významné cesty a objevy.
       Odpovědnost lidí na život na Zemi, mezinárodní dohody.
       Krajina
       Zemský povrch a jeho tvary.
       Ovzduší. Teplo. Srážky. Počasí. Vodstvo na pevnině. Rozšíření půd, rostlinstva a živočichů.
       Vliv krajiny na život lidí. Životní prostředí. Působení lidí na krajinu a životní prostředí.
       Přístupy každého člověka k ochraně krajiny a životního prostředí.
       Neživá příroda
       Půda, horniny, nerosty. Voda, vzduch, koloběh vody v přírodě.
       Počasí.
       Pozorování, popis a záznam výsledků pozorování objektů a dějů. Porovnávání tvarů, velikostí a barev předmětů. Měření a odhad délek, objemů, času, teploty, hmotnosti.
       Vlastnosti věcí a látek, změny látek, skupenství, druhy látek.
       Planety Země, Měsíc, Slunce a sluneční soustava, vesmír.
       Elektrický obvod, nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
       Technika.
       Živá příroda
       Znaky živých organismů.
       Živočichové, rostliny, houby, mikroorganismy. Stavba těla, funkce jednotlivých částí těla, projevy života. Poznávání a určování živočichů, rostlin a hub. Péče o živočichy a rostliny.
       Potravní řetězce. Rovnováha v přírodě.
       Životní podmínky a jejich ochrana.
       Člověk
       Lidské tělo, základní stavba a funkce částí těla.
       Etapy lidského života.
       Péče o zdraví, nemoc. Úraz a jeho ošetření, dopravní nehoda.
       7. OBLAST PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ A TECHNOLOGIÍ
       č.j. 20819/95-26
       Oblast postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientaci žáků.
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - získali základní pracovní dovednosti a návyky v různých pracovních oblastí, zejména při ručním opracování materiálů, elektrotechnických pracích, pěstitelských činnostech, vedení domácnosti a činnostech v domácnosti ap.
        - poznali vybrané technologické výrobní postupy, materiály a jejich užitné vlastnosti, suroviny, plodiny a osvojili si jednoduché pracovní postupy běžného života
       - naučili se volit a používat při práci vhodné nástroje, nářadí a pomůcky, pracovat s dostupnou mechanizací a technikou, včetně techniky výpočetní, a to na základní uživatelské úrovni
       - osvojili si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základy organizace a plánování práce a technologické kázně
       - získali aktivní vztah k ochraně a tvorbě životního prostředí a pozitivní postoj k řešení ekologických problémů
       - získali orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce, seznámili se s novými obory, technologiemi a systémy a způsoby aplikací odborných poznatků do praxe
       - získali pozitivní vztah k práci a odpovědný a tvořivý postoj k vlastní činnosti a její kvalitě
       - získali poznatky a dovednosti významné pro jejich další životní a profesní orientaci
       Okruhy kmenového učiva
       Práce s materiály
       Práce se dřevem, plasty a kovy - vlastnosti materiálů, užití v praxi, funkce a užití základních nástrojů, nářadí a pomůcek při ručním opracování materiálu.
       Elektrotechnická práce - výroba, rozvod a užití elektrické energie ve výrobě a domácnosti, jednoduché elektrické obvody, elektrické stroje a přístroje.
       Výroba, výrobní systémy, plánování a řízení výroby (management), marketing, výroba a počítače, změny ve výrobních technologiích, design.
       Technika
       Technika a lidské poznání, historický vývoj vybraných nástrojů, materiálů, procesů, techniky.
       Počítač jako technický prostředek, základní uživatelské dovednosti, práce s hotovými programy.
       Grafická komunikace - technické náčrty a technické výkresy, zobrazení jednoduchého technického výrobku, základní způsoby grafické technické informace.
       Stavebnice, stroje a přístroje. Technické principy a základní konstrukční prvky jednoduchých strojů.
       Komunikační technika a systémy - telekomunikace, využití a základní uživatelské dovednosti.
       Stavební systémy. Projektování a provádění staveb. Bytová architektura.
       Údržba a technika oprav jednoduchých prostředků a zařízení v domácnosti a v oblasti volného času.
       Technická povolání a základní předpoklady pro jejich výkon.
       Pěstitelství a chovatelství
       Základní podmínky pro pěstování rostlin.
       Půda: prostředí pro pěstování rostlin, vlastnosti půdy, zpracování půdy a ošetřování rostlin.
       Výživa rostlin: pěstování rostlin v živých roztocích, hnojení, agroekologické požadavky na pěstování rostlin.
       Poznávání vybraných druhů kulturních rostlin a způsobu jejich pěstování a rozmnožování: zelenina, léčivé rostliny, polní plodiny, ovocné rostliny, okrasné rostliny.
       Ochrana rostlin a půdy: příklady chorob, škůdců a plevelů a ochrany proti nim.
       Péče o životní prostředí, ekologie.
       Akvaristika a teraristika, základy chovatelství.
       Domov
       Kultura odívání: funkce a význam oděvu, vkus, textilní materiály, jejich vlastnosti a použití. Základní uživatelské dovednosti v oblasti šití a dalších textilních technik.
       Kultura bydlení: byt a bydlení, funkčnost a estetika interiéru.
       Provoz domácnosti: domácí práce, údržba a opravy, obsluha základních technických prostředků v domácnosti, ekonomika rodinného života, rodinný rozpočet.
       Výživa: zásady zdravé výživy, příprava pokrmů, kultura stolování.
       6. OBLAST PRACOVNÍCH ČINNOSTÍ A TECHNOLOGIÍ
       č.j. 20819/95-26
       Specifické cíle
       Proces vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
       - seznámili se s používáním jednoduchých nástrojů a základních materiálů, se základními technologickými postupy při činnostech technických, pěstitelských a v domácnosti
       - osvojili si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
       - osvojili si základní praktické dovednosti, získali racionální a tvůrčí přístup k práci a k jejímu efektivnímu vykonávání
       - chápali nutnost konat práci pečlivě, přesně, bezpečně, hospodárně, svědomitě, zodpovědně, s ohledem na ochranu životního prostředí
       - rozvinuli svou představivost, tvořivost a jemnou motoriku
       - vytvářeli si pozitivní postoje k práci, uvědomovali si hodnotu lidské práce a jejích výsledků a nutnost spolupráce
       Okruhy kmenového učiva
       Práce s materiály
       Základní pracovní dovednosti včetně manipulace s nástroji a nářadím při práci s drobným přírodním materiálem, papírem, dřevem, modelovacími materiály, textilními materiály a plasty.
       Poznávání vlastností používaných materiálů pomocí pozorování, experimentování a dalších metod, porovnávání vlastností, výběr správných nástrojů a materiálů pro zvolený námět.
       Zásady bezpečné práce.
       Práce montážní a demontážní
       Sestavování jednoduchých statických i pohyblivých modelů ze stavebnic podle předlohy i z představy.
       Spojování součástek různými způsoby, používání různých nástrojů.
       Sestavování modelů s použitím převodů.
       Jízdní kolo
       Části jízdního kola, povinného vybavení, zásady péče o jízdní kolo.
       Pěstitelství
       Agroekologické požadavky na pěstování rostlin. Příprava půdy, výsev a výsadba, životní podmínky pro pěstování rostlin, rozmnožování rostlin, sklizeň, skladování. Praktické pěstitelské činnosti a dovednosti.
       Poznávání, pěstování a rozmnožování vybraných druhů kulturních rostlin. Pokusy a pozorování.
       Ochrana rostlin a půdy. Poznávání běžných škůdců a plevelů.