ČŠI - Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů

Česká školní inspekce
Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5
Tematická zpráva
Inspekční hodnocení
školních vzdělávacích programů
za období 2007 – 2010
Praha, září 2010
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
2/24

Přílohy si můžete stáhnout v přiloženém souboru.

Příloha č. 1 Způsob hodnocení školních vzdělávacích programů Českou školní inspekcí
Příloha č. 2 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání
s RVP PV
Příloha č. 3 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání
s RVP ZV
Příloha č. 4 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání
v nižším stupni víceletých gymnázií s RVP ZV
Příloha č. 5 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů gymnázia s RVP G
Příloha č. 6 Rozdíly v hodnocení souladu ŠVP a RVP jednotlivými skupinami hodnotitelů
Příloha č. 7 Účast škol v projektech na podporu kurikulární reformy
Příloha č. 8 Porovnání celkového souladu ŠVP s RVP v krajích
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
3/24

Úvod
Cílem rozsáhlého inspekčního tematického šetření je získávat poznatky, které umožňují
charakterizovat vývoj regionálního školství v etapě tvorby a uplatňování ŠVP. V předkládané
tematické zprávě se poukazuje především na přínosy a rizika tříletého vývoje kurikulární
reformy. Rozhodujícím činitelům - veřejné správě i odborné veřejnosti - podává informaci
o realizaci cílů reformy v praxi.
Vzdělávací soustava České republiky, cíle a obsah vzdělávání, procházejí změnami,
které vytyčila desetiletá strategie Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice
(tzv. Bílá kniha) v roce 2000. V tomto dokumentu byla navržena doporučení pro změnu cílů
a obsahu vzdělávání, předpokládala vytvoření Státního programu vzdělávání a soustavu
navazujících rámcových vzdělávacích programů s vypracováním metodických pokynů pro
tvorbu školních vzdělávacích programů. Veškeré inovace měly podpořit inovační a rozvojové
programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).
V návaznosti na Bílou knihu byla v novém zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, vymezena nová soustava kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků
od 3 do 19 let:
· Národní program vzdělávání
· Rámcové vzdělávací programy
· Školní vzdělávací programy
Nové vzdělávací programy, jako zásadní krok změn obsahu a kurikulární reformy, jsou
postupně zaváděny na jednotlivých úrovních vzdělávací soustavy od roku 2005. Vzdělávání
podle školních vzdělávacích programů je naplněním nových principů kurikulární politiky
zakotvených ve školském zákoně.
Pro uskutečnění této strategie byl podle školského zákona zpracován strategický
dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (DZ 2005).
Jednou z hlavních priorit této strategie byla „Modernizace obsahu učiva“.
Nové pojetí obsahu vzdělávání mělo podle DZ 2005 sledovat následující cíle:
a. Přechod od osvojování si velkého objemu faktů k rozvoji klíčových životních
dovedností.
b. Zesílený důraz na výuku cizích jazyků, informační gramotnosti a občanské gramotnosti.
c. Vnitřní diferenciaci a individualizaci vzdělávání s ohledem na specifické potřeby dětí,
vytvoření prostředí usnadňující překonávání sociálních a zdravotních znevýhodnění
a integraci zdravotně postižených žáků do běžných tříd.
d. V odborném vzdělávání rozvoj oborů s širším odborným profilem, integraci
všeobecného a odborného vzdělávání a posílení úlohy zaměstnavatelů při koncipování
obsahu a cílů odborného vzdělávání.
e. Zkvalitnění výuky na 2. stupni základní školy a zvýšení jeho prestiže.
Strategie kurikulární reformy byla aktualizována v DZ 2007. Zde bylo s využitím
finančních prostředků ESF předpokládáno vytvoření metodické podpory a zaměření na
připravenost pedagogických pracovníků.
Současnost představují na státní úrovni rámcové vzdělávací programy (RVP), které
vymezují závazné cíle a obsah pro jednotlivé stupně vzdělávání. Jejich přípravou jsou
pověřeny přímo řízené organizace ministerstva, Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP)
a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), a vydává je MŠMT jako závazné
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
4/24
dokumenty. Po vydání RVP jsou školy povinny ve dvouleté lhůtě připravit vlastní dokument -
školní vzdělávací program (ŠVP) - a zahájit jeho naplňování v konkrétní škole.
Školní úroveň představují ŠVP, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v jednotlivých
školách. ŠVP si vytváří každá škola podle závazných zásad stanovených v příslušném RVP.
Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejnými dokumenty, přístupnými pedagogické
i nepedagogické veřejnosti.
Základním předpokladem úspěšné realizace dvouúrovňového kurikula je kvalitní zpracování
jak RVP ze strany MŠMT, tak na ně navazujících ŠVP jednotlivých škol. Struktura
RVP poskytuje školám prostor pro uplatnění autonomie, aby ŠVP využíval specifické
podmínky k profilaci školy. ŠVP je školským zákonem stanoven jako povinná dokumentace
školy. Musí být zpracován v souladu s RVP a s obecně platnými právními předpisy. Zákon
ukládá České školní inspekci (ČŠI) sledovat a hodnotit soulad ŠVP s příslušnými RVP.
Odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel školy. Přípravou je zpravidla pověřen koordinátor,
předpokládá se podíl celého pedagogického sboru.
Tato tematická zpráva je souhrnem poznatků a výsledků analýz z inspekčních zjištění,
získaných kombinací kvantitativních a kvalitativních údajů ze všech forem inspekčních
činností.
V první části jsou uvedeny souhrnné poznatky komparačních analýz dokumentů ŠVP.
V tzv. prvním čtení hodnotily školní vzdělávací programy inspekční týmy a jejich posuzování
se účastnili přizvaní odborníci a ředitel hodnocené školy. Cílem tohoto prvního kroku bylo
zjistit úroveň ŠVP a hodnotit jejich soulad s příslušným RVP.
Ve druhé části jsou uvedeny výsledky hodnocení využití nabídky nezbytných
podpůrných aktivit; metodické podpory, vzdělávání a přípravy pedagogických pracovníků
a účasti navštívených škol na inovačních a rozvojových projektech.
Třetí část zprávy je závěrečným shrnutím. Závěry vypovídají o přínosech ŠVP v praxi
škol. Hodnotí, jaké předpoklady mají školy k tomu, aby plnily úkoly školského zákona
a poskytovaly vzdělání odpovídající náročným požadavkům dnešní doby.
Součástí zprávy jsou přílohy a tabulkové přehledy údajů z inspekční databáze pro
odbornou veřejnost. Způsoby hodnocení, charakteristiky, rozsah a metodologie zjišťování
jsou podrobněji uvedeny v příloze č. 1, většina materiálů je i volně přístupná na stránkách
www.csicr.cz.
ČŠI si je vědoma, že hodnotí tu část vzdělávacího procesu, za kterou odpovídá stát
a zřizovatelé a která má rozhodující vliv na úroveň dosahované kvality vzdělání. Samotný
výsledek vzdělávání, tedy úroveň dosažených znalostí žáků, je předmětem jiného hodnocení
a jiných tematických zpráv ČŠI.
Z této zprávy vyplývají doporučení školám a jejich zřizovatelům, tvůrcům RVP a také
MŠMT.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
5/24

1 Výsledky inspekce školních vzdělávacích programů
Obsahem této kapitoly je hodnocení stavu vydaných RVP a výsledky monitorování
postupu škol při tvorbě a uplatňování ŠVP. Informace jsou shrnutím velkých souborů
komparačních analýz souladů ŠVP ve školách předškolního, základního a středního vzdělávání
s příslušnými RVP.

1.1 Rámcové vzdělávací programy
Současný stav soustavy kurikulárních dokumentů odpovídá vydaným rámcovým vzdělávacím
programům a jim odpovídajícím školním vzdělávacím programům.
Tabulka 1 Přehled dosud vydaných rámcových vzdělávacích programů
Název rámcového vzdělávacího
programu
Používaná
zkratka
Platnost
Povinné
zahájení
vzdělávání ve
školách
Rámcový vzdělávací program pro
předškolní vzdělávání
RVP PV 2005 1. září 2007
Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání (s přílohou upravující vzdělávání
žáků s lehkým mentálním postižením)
RVP ZV 2005 1. září 2007
Rámcový vzdělávací program pro základní
školu speciální
RVP ZŠS 2008 1. září 2010
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVP G 2007 1. září 2009
Rámcový vzdělávací program pro odborné
vzdělávání (ve čtyřech vlnách)
RVP OV
1. vlna – 63 RVP + název oboru 2007 1. září 2009
2. vlna – 82 RVP + název oboru 2008 1. září 2010
3. vlna – 82 RVP + název oboru 2009 1. září 2011
4. vlna – 49 RVP
(z toho 8 RVP pro obory vzdělávání
v konzervatoři kategorie M, P)
+ název oboru 2010 1. září 2012
Rámcový vzdělávací program pro základní
umělecké vzdělávání
RVP ZUV 2010 1. září 2012
Rámcový vzdělávací program pro jazykové
školy
RVP JŠ 2009 1. září 2011
Dva rámcové vzdělávací programy pro praktické školy:
Rámcový vzdělávací program pro obor
vzdělání praktická škola jednoletá
RVP PŠ 1 2010 1. září 2012
Rámcový vzdělávací program pro obor
vzdělání praktická škola dvouletá
RVP PŠ 2 2010 1. září 2012
Celkem je v platnosti 286 RVP. Lhůta pro povinnost školy vzdělávat podle ŠVP je
zákonem vymezena na dobu dvou let po vydání RVP.
ČŠI provedla rozbory RVP, analýza ukazuje na velmi odlišný přístup ke zpracování
mezi oběma pověřenými řešiteli. RVP G zpracované VÚP mají odlišnou formu, jinak
postavenou strukturu vzdělávacích oblastí než RVP zpracované NÚOV. Zatímco řada RVP
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
6/24
SOV zpracovaná NÚOV se opírá o profesní profil absolventa a standardy vydefinované podle
mezinárodní stupnice ISCED, nejsou referenční úrovně v RVP pro gymnázia tak zřetelně
vymezeny. Odlišnosti mezi oběma proudy vytvářejí bariéry ve všeobecném vzdělávání mezi
skupinou gymnázií a odbornými školami a mohou být příčinou problémů reformy maturitní
zkoušky. Střední školy jsou ve srovnání s ostatními segmenty více regulovány na vstupu
i výstupu, RVP nejsou aktualizovány v souladu s častými změnami školské legislativy
v uplynulém období.
Dalším problémem současné soustavy kurikulárních dokumentů je odklon řešitelů od
zadání školského zákona. RVP splňují požadavek vymezení povinného obsahu a rozsahu
vzdělávání, ale školy i veřejnost postrádají jasné vymezení požadovaných standardů alespoň
v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka, doposud také není shoda na konečné podobě
maturitní zkoušky. To může být i příčinou neprovázanosti RVP mezi stupni. Výjimkou je
nastavení standardů pro oblast vzdělávání v cizích jazycích, kde byl využit Evropský
referenční rámec.
V praxi se také projevuje problematické nastavení podmínek pro vzdělávání v RVP
a funkčnost RVP jako závazného základu pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných
školám podle § 160 až 162 školského zákona na základě krajských normativů.
Ve středním odborném vzdělávání ČŠI ověřuje hodnotící schémata RVP z 1. a 2. vlny
na vzorku 930 ŠVP OV. O výsledcích pilotního ověřování v odborném vzdělávání bude
pojednáno ve výroční zprávě ČŠI za uplynulý školní rok. V této tematické zprávě se ČŠI
zaměřila na předškolní, základní a střední gymnaziální vzdělávání.

1.2 Soulad školních vzdělávacích programů s rámcovými vzdělávacími programy
ČŠI vyhodnotila od roku 2007 celkem 7 953 ŠVP v mateřských a základních školách
a v gymnáziích.
Tabulka 2 Přehled počtu hodnocených dokumentů
Druh školy
2007
-
2008
2008
-
2009
2009
-
2010
Celkem
hodnocených
ŠVP
Aktuální
počet škol
podle ÚIV
Podíl
hodnocených
ŠVP * (v %)
Mateřská škola 362 1 092 1 493 2 947 4 826 61,1
Základní škola 567 1 292 1 509 3 368 4 125 81,6
VG – nižší stupeň 70 122 53 245 341 71,8
G4+VG vyšší stupeň - - 463 463 649 71,3
Celkem 999 2 506 4 448 7 953 9 941 70,6
* Uvádíme podíl inspektovaných škol z celkového počtu škol ve školském rejstříku.
Dokumenty jsou hodnoceny inspekčním týmem, přizvaným odborníkem a ředitelem
školy podle stejného schématu. Výsledné hodnocení je dokončeno při navazující návštěvě
školy, výstupem je veřejná inspekční zpráva. V hodnocení kvality ŠVP podle souboru kriterií
schválených MŠMT jsou pak v inspekční zprávě využívány souhrnné výsledky hodnotitelských
skupin. Inspekční zprávy o konkrétních navštívených školách najdou zájemci na
www.csicr.cz.

1.2.1 Předškolní vzdělávání
ČŠI provedla v letech 2007-2010 komparační analýzu souladu ŠVP s RVP PV v 2 947
mateřských školách, tj. 61,1 % ze všech mateřských škol v České republice. Z tohoto počtu
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
7/24
bylo 1 659 (56,3 %) tzv. malých škol (do 50 dětí). Z celkového počtu hodnocených ŠVP bylo
plně v souladu s RVP 936 (31,8 %) dokumentů, v malých školách to bylo 463 (27,9 %).
V tabulce uvádíme přehled souhrnného hodnocení souladu ŠVP s RVP PV podle oblastí
vymezených RVP PV.
Tabulka 3 Soulad dokumentů ŠVP podle oblastí vymezených v RVP PV
2007-2010
Soulad ŠVP s RVP PV - 2 947 mateřských škol 2 947 ŠVP
stupeň souladu
Oblast hodnocení není plně
Identifikační údaje o mateřské škole 28,6 71,4
Obecná charakteristika školy 16,6 83,4
Podmínky vzdělávání 50,6 49,4
Organizace vzdělávání 35,4 64,6
Charakteristika vzdělávacího programu 31,4 68,6
Vzdělávací obsah 57,1 42,9
Evaluační systém 51,9 48,1
Příloha č. 2 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání
s RVP PV obsahuje podrobnější data ze souhrnného hodnocení souladů školních
vzdělávacích programů s RVP PV.
Jak hodnotili členové inspekčního týmu a ředitelé škol jednotlivé části dokumentu ŠVP
uvádíme v příloze č. 6 Rozdíly v hodnocení nesouladu ŠVP a RVP jednotlivými skupinami
hodnotitelů. Ukazuje se, že nejpřísnější jsou v hodnocení přizvaní odborníci, kteří vycházejí
i ze zkušeností vlastní praxe. Nejlépe hodnotí svůj vlastní program obvykle ředitel mateřské
školy, zčásti to ukazuje i na velmi nízkou informovanost o cílech kurikulární reformy
v předškolním vzdělávání. Část škol nepracuje dostatečně se školským zákonem, ani s RVP,
a postupuje při tvorbě pouze podle Manuálu pro zpracování ŠVP PV vydaného VÚP.
Vyskytly se i případy, kdy škola převzala dokument z jiné školy a nedokázala si program
přizpůsobit vlastním specifikům a podmínkám.
Celkové výsledky hodnocení ukazují na přetrvávající nedostatky v následujících oblastech
vymezených v RVP PV:
Vzdělávací obsah
Je nejkritičtější oblastí školních vzdělávacích dokumentů. Nesoulad s RVP PV byl
zjištěn v 57,1 % mateřských škol. Ve školách nebyly konkrétně propojeny okruhy činností
s očekávanými výstupy (47,6 % MŠ), školy neumějí nastavit tzv. integrované bloky učiva
a popsat hlavní smysl jednotlivých bloků (37,3 % MŠ). Vzdělávací obsah je často opsaný
mechanicky přímo z RVP a neodpovídá podmínkám dané MŠ. V aktivních MŠ je pro některé
PP rámec RVP příliš svazující.
Vlastní hodnocení (evaluační systém)
Nedostatečné nastavení vlastního hodnocení se projevilo v 51,9 % MŠ. Tato oblast často
neodpovídá požadavkům školského zákona a platné vyhlášky, školy neumí nastavit
odpovědnost PP za vlastní hodnocení. Velmi častý je pouze formální a nefunkční popis,
jednotlivé části nevytvářejí ucelený systém (40,5 % MŠ), neobsahují časové plány, způsoby
hodnocení. Pravidla pro systematické hodnocení výsledků vzdělávání dětí a jejich pokroku
nejsou v ŠVP správně nastavena.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
8/24
Podmínky pro vzdělávání
V této oblasti neuspělo při hodnocení 50,6 % MŠ. Školy neumí popsat procesy řízení
(43,9 % MŠ) a správně nastavit personální zajištění vzdělávání (31,2 % škol). Chybí
informace o možnosti integrace dětí se SVP v běžných třídách, obecně chybí návaznost na
vyšší stupeň vzdělání.
Silné a slabé stránky ŠVP v předškolním vzdělávání
Pro identifikaci pokroku škol při tvorbě dokumentů uvádíme silné a slabé stránky
hodnocených ŠVP v tzv. malých MŠ (do 50 dětí) a velkých MŠ.
Tabulka 4 Silné stránky hodnocených ŠVP v předškolním vzdělávání
2007/2008 2008/2009 2009/2010
Sledovaný ukazatel
velké
MŠ
malé
MŠ
velké
MŠ
malé
MŠ
velké
MŠ
malé
MŠ
Školní vzdělávací program jasně stanovuje
vzdělávací cíle a záměry školy
93,8 86,8 88,1 84,5 92,3 90,1
Obsah integrovaných bloků odpovídá věku,
úrovni rozvoje a zkušenostem dětí, vychází
z jejich potřeb a skutečností jim blízkých
90,6 83,0 74,1 71,4 81,0 77,1
Dobře jsou rozpracovány oblasti životosprávy,
věcné a psychosociální podmínky
89,1 83,9 78,5 71,8 79,2 74,7
ŠVP vytváří možnosti rozvoje a využívání
partnerské spolupráce s rodiči
87,5 82,7 76,5 71,2 77,0 74,6
Součástí systému hodnocení je sledování
vzdělávacích pokroků dětí
83,3 75,1 79,8 75,9 88,3 78,6
Integrované bloky a školní projekty zahrnují
všechny vzdělávací oblasti
73,8 71,4 72,4 68,0 76,7 71,1
Pozitivní trendy jsou především zjišťovány ve vztahu k tradičním přístupům
ke vzdělávání dětí v předškolním věku. V MŠ je dlouhodobě hodnocena na vysoké úrovni
podpora individuálních potřeb dětí, témata výchovy ke zdraví a partnerská spolupráce
především s rodiči dětí. V MŠ jsou nejčastěji využívány školní projekty, v nichž spolupracují
rodiče dětí. Školám nedělá problém jasně pojmenovat cíle předškolního vzdělávání.
MŠ se snaží o pestřejší nabídku aktivit nad úroveň požadavků stanovených v RVP.
Do denního programu jsou např. začleněny různé zájmové kroužky, které zajišťují kmenoví
PP většinou v odpoledních hodinách.
Postupně se zvyšuje podíl velmi kvalitně zpracovaných ŠVP, lze vytvořit nabídku
příkladů dobré praxe pro rizikové školy. MŠ věnují více pozornosti podmínkám vzdělávání
dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich podpoře, vedení se snaží o zajištění
odborné poradenské péče. Po třech letech lze vysledovat, že v kvalitě ŠVP se postupně malé
školy přibližují velkým školám.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
9/24
Tabulka 5 Slabé stránky hodnocených ŠVP v předškolním vzdělávání
2007/2008 2008/2009 2009/2010
Sledovaný ukazatel velké
MŠ
malé
MŠ
velké
MŠ
malé
MŠ
velké
MŠ
malé
MŠ
V mateřských školách členěných na třídy
chybí charakteristika těchto tříd
59,4 45,1 45,5 40,9 24,0 23,5
Ze zpracování integrovaných bloků není
zřejmé, jak se s nimi bude dále pracovat
54,5 48,9 47,8 54,3 32,8 40,5
Integrované bloky neobsahují jasné vymezení
okruhů činností a očekávaných výstupů
34,4 52,8 51,7 56,4 44,3 42,2
Rozpracování oblasti řízení školy a vymezení
odpovědnosti je většinou obecné
31,2 49,1 43,4 53,3 37,0 43,4
V konkrétním rozpracování systému
hodnocení chybí časový plán
28,1 64,2 43,7 50,7 24,9 36,7
V systému hodnocení není jasně stanovena
odpovědnost zúčastněných
28,1 58,5 45,2 52,2 29,0 41,2
Negativní zjištění jsou většinou v těch oblastech, které jsou v souvislosti se zavedením
vzdělávání podle RVP pro školy zcela nové. Přesto je již nyní možné vysledovat postupné
zlepšování kvality dokumentů. Zajímavý pokrok byl zaznamenán ve tříletém srovnání škol:
mezi velkými školami významně vzrůstá podíl škol s dobře zpracovanými charakteristikami
tříd. Zároveň se však snižuje počet škol, které zvládají zásady řízení a rozdělení kompetencí,
přetrvává neznalost sestavování a smyslu integrovaných bloků. V malých školách se skokově
zlepšily systémy vlastního hodnocení.
Dílčí závěry
V předškolním vzdělávání předložily dokument školní vzdělávací program všechny
navštívené mateřské školy, dokumenty jsou velmi různého rozsahu (od 10 až do 1 000 stran)
a úrovně, v některých školách byly první verze ŠVP dokonce zpracovány ručně. Dokumenty
obsahují řadu velmi podrobných a nadbytečných informací, které RVP PV vůbec nevyžaduje
a způsobují nadměrnou administrativní zátěž jak pro vedení škol, tak pro PP. Z řady dokumentů
vyplývá jistá bezradnost a neznalost cílů kurikulární reformy obecně.
Celkově schází jasné vymezení povinných částí ŠVP a jeho veřejných a neveřejných
příloh, v RVP PV jsou velmi často využívány pojmy „mohl by, měl by“ apod.
Nejasná terminologie a rozpor se školským zákonem a vyhláškou je v oblasti vlastního
hodnocení školy. Terminologie v RVP PV je nejednotná, pro řadu PP zavádějící a příliš
teoretická, nebyly vytvořeny podmínky pro zavedení nové terminologie do současné praxe.

1.2.2 Základní vzdělávání
ČŠI provedla v letech 2007-2010 komparační analýzu souladu ŠVP s RVP ZV ve 3 368
základních školách a v nižším stupni 245 víceletých gymnázií. Z tohoto počtu bylo 1946
(tj. 57,8 %) tzv. malých škol (do 150 žáků). ČŠI tak k 30. červnu 2010 zhodnotila 3 613 ŠVP
pro základní vzdělávání, z nich bylo plně v souladu s RVP ZV 1091 (30,2 %).
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
10/24
Tabulka 6 Soulad dokumentů ŠVP podle oblastí vymezených v RVP ZV
2007-2010
Soulad ŠVP s RVP ZV – 3 368 základních škol Celkem 3 613 ŠVP
a 245 víceletých gymnázií – nižší stupeň
stupeň souladu
Oblast hodnocení není plně
Údaje o ŠVP identifikační údaje 17,1 82,9
Charakteristika školy v ŠVP 36,3 63,7
Charakteristika ŠVP 49,6 50,4
Učební plán 40,1 59,9
Učební osnovy 44,7 55,3
Pravidla hodnocení žáků 34,6 65,4
Vlastní hodnocení školy 39,7 60,3
Podrobnější zjištění o kvalitě dokumentů ŠVP ZV jsou uvedeny v příloze č. 3 Hodnocení
souladu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání s RVP ZV a v příloze
č. 4 Hodnocení souladu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání v nižším
stupni víceletých gymnázií s RVP ZV.
Jak hodnotily skupiny hodnotitelů je uvedeno v příloze č. 6 Rozdíly v hodnocení nesouladu
ŠVP a RVP jednotlivými skupinami hodnotitelů. Nejpřísnější je hodnocení přizvaných
odborníků z praxe a znovu se ukazuje, že ředitelé škol vidí svůj dokument příznivěji než
ostatní hodnotitelé. Soustředí se především na formální požadavky a nevyužívají možnosti
srovnávání svého ŠVP s jinými školami. Není běžná spolupráce mezi školami, chovají se
spíše konkurenčně.
Celkové výsledky hodnocení ukazují na přetrvávající nedostatky v následujících
oblastech vymezených v RVP ZV:
Charakteristika ŠVP
Ve sledovaných ukazatelích této oblasti byl zjištěn nesoulad ve 49,6 % škol. Problémem,
který přetrvává, je nabídka vzdělávacích aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami. V základních školách není tato problematika zahrnuta ve 38,4 % ŠVP, na nižších
stupních víceletých gymnázií neuvádí podporu těmto žákům v 53,1 % ŠVP. Zde lze konstatovat
i přímý rozpor dokumentu ŠVP se školským zákonem. Školy často zpracovaly péči o žáky
se SVP jen v omezení na žáky se zdravotním postižením, a to zejména žáky s vývojovými
poruchami učení. Za rizikové lze považovat to, že v ŠVP není uvedeno zabezpečení výuky
žáků se sociálním znevýhodněním u 41,4 % ŠVP ZŠ a u 50,2 % ŠVP víceletých gymnázií.
Vzhledem k nejasným kritériím pro identifikaci těchto žáků ředitelé škol argumentují, že je ve
škole nemají a proto tuto oblast ani nerozpracovávají. V nižším stupni víceletých gymnázií
byla v 10,3 % nedostatečně popsána organizace přijímacího řízení.
Učební osnovy
Největší problémy se vyskytly v konkretizaci námětů a činností průřezových témat
(31 % ZŠ a 26,6 % víceletých gymnázií). Školy zařazovaly průřezová témata do učebních
osnov pouze formálně, chyběla představa o realizaci tematického okruhu. Vysoký je i podíl
škol, které nedostatečně vymezily vzdělávací obsahy vyučovacích předmětů (25,9 % ZŠ
a 29,1 % víceletých gymnázií). Nedostatek spočíval především v absenci učebních osnov
volitelných vyučovacích předmětů.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
11/24
Učební plány
Hlavním rizikem této oblasti je nesoulad časové dotace školních učebních plánů
s rámcovými učebními plány RVP ZV, a to jak na 1. stupni (20,7 % ZŠ), tak na 2. stupni
(18,4 % ZŠ a 22,0 % víceletých gymnázií). V jedné třetině hodnocených škol vedení
nezaznamenalo aktualizaci RVP ZV upřesněnou v Opatření ministryně školství, mládeže
a tělovýchovy, kterým se mění RVP ZV, č. j. 15523/2007-22 ze dne 26. června 2007, proto
učební plány těchto škol nebyly v souladu s poslední platnou verzí RVP ZV.
Vlastní hodnocení školy
Vedení škol při zpracování systému vlastního hodnocení školy ve ŠVP nepostupuje
v souladu s platnými školskými předpisy. Pro tvorbu kritérií využívají spíše vnější nabídky
(ČŠI, SCIO, KALIBRO, zřizovatel), o zpracování a vydání vlastních kritérií se nepokusilo
20 % ZŠ a 32,6 % víceletých gymnázií. Nesprávné nastavení cílů vlastního hodnocení školy
bylo zjištěno u 14 % ZŠ a 25,4 % víceletých gymnázií.
Silné a slabé stránky ŠVP v základním vzdělávání
Pro identifikaci pokroku základních škol při tvorbě dokumentů uvádíme v následující
tabulce silné a slabé stránky hodnocených ŠVP.
Tabulka 7 Silné stránky hodnocených ŠVP v základním vzdělávání
2007/2008 2008/2009 2009/2010
Sledovaný ukazatel
velké
ZŠ
malé
ZŠ
Velké
ZŠ
malé
ZŠ
velké
ZŠ
malé
ZŠ
ŠVP jasně stanovuje vzdělávací cíle a záměry
školy
96,3 94,2 97,2 96,4 97,8 97,7
ŠVP rozpracovává strategie k dosažení cílů
výchovy a vzdělávání
92,8 87,8 89,5 86,8 92,1 91,8
ŠVP vytváří možnosti rozvoje a využívání
partnerské spolupráce s rodiči
92,2 91,3 87,1 81,8 91,5 91,3
V ŠVP je dobře zpracovaná charakteristika
pedagogického sboru
92,2 88,9 86,0 83,1 90,4 88,7
V ŠVP jsou jasně vymezeny oblasti vlastního
hodnocení školy
89,7 82,1 88,0 79,9 84,7 81,5
ŠVP zahrnuje obsah a formy zabezpečení
výuky mimořádně nadaných žáků
85,3 76,9 87,0 76,3 93,5 87,3
V přehledu jsou vybrány části s patrným pokrokem a jsou porovnávány malé a velké
školy. Potvrzuje se trend patrný i v předškolním vzdělávání, že se školy drží tradičního pojetí,
navazují částečně na ověřené vzdělávací projekty a vlastní praxí osvědčené postupy. Zlepšila
se snaha škol o získání strategických partnerů. Postupně vyrovnávající se rozdíly mezi
malými a velkými školami naznačují dobré zacílení podpůrných opatření a lze ocenit aktivní
zapojení malých škol.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
12/24
Tabulka 8 Slabé stránky hodnocených ŠVP v základním vzdělávání
2007/2008 2008/2009 2009/2010
Sledovaný ukazatel
velké
ZŠ
malé
ZŠ
velké
ZŠ
malé
ZŠ
velké
ZŠ
malé
ZŠ
Není rozpracováno komplexní zabezpečení
výuky žáků se sociálním znevýhodněním
48,6 53,8 41,4 51,1 29,4 36,3
Nejsou rozpracovány nebo respektovány
poznámky k učebnímu plánu
31,9 35,6 35,8 41,7 25,0 24,3
Součástí ŠVP nejsou pravidla hodnocení žáků 31,2 39,6 29,0 39,0 22,1 23,9
ŠVP vůbec nepočítá se zapojením do
dlouhodobých projektů a mezinárodní
spolupráce
25,9 44,4 32,2 47,5 20,7 29,3
Nejsou jasně stanovena kritéria vlastního
hodnocení školy
25,4 34,4 34,1 42,8 26,7 30,5
Nejsou konkretizovány náměty a činnosti
v průřezových tématech
23,3 38,6 32,3 41,7 21,2 26,7
Ke slabým stránkám hodnocení v uplynulém období stále patřily velmi důležité úkoly
školy ve vztahu k záměrům kurikulární reformy. Je zřejmé, že opatření škol směřují ke
zlepšení úrovně dokumentů. Metodickou podporu potřebují obě skupiny škol především pro
práci s průřezovými tématy RVP ZV a pro dopracování učebních plánů.
Dílčí závěry
V základním vzdělávání předložily školní vzdělávací program všechny hodnocené
základní školy a víceletá gymnázia. Dokumenty byly rozdílného rozsahu (až 1500 stran)
a úrovně, ŠVP obsahují řadu velmi podrobných a nadbytečných informací, které RVP ZV
nevyžaduje a způsobují nadměrnou administrativní zátěž pro školy (např. opisování klíčových
kompetencí z RVP ZV do ŠVP).
Samotná tvorba ŠVP a jeho následná realizace byly pro školy velkou příležitostí
k vnitřní pozitivní proměně; např. v mnoha školách vedl proces tvorby ŠVP k posílení
spolupráce mezi pracovníky a vedením školy a ke zlepšení celkové atmosféry. Malým školám
chybí vhodné formy metodické podpory. Řada těchto škol totiž nemá dobré ICT vybavení
a má omezený přístup k metodickým portálům.
V řadě škol byla povinnost vytvořit vlastní ŠVP naopak chápána jako vynucená
formalita. Zjištění ČŠI upozorňují na riziko výskytu učitelů (přibližně 10 %), kteří se
nepodílejí na tvorbě ŠVP a nerozvíjejí své kompetence k ŠVP.
Struktura vlastního hodnocení školy často není v souladu s platným právním předpisem
(vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv
a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů). Pravidla hodnocení žáků v ŠVP
jsou mnohdy v rozporu s vydaným školním řádem, který obsahuje pravidla hodnocení
výsledků vzdělávání žáků v souladu se školským zákonem.
1.2.3 Střední vzdělávání v gymnáziích
ČŠI zahájila ve školním roce 2009/2010 inspekci ŠVP ve čtyřletých gymnáziích a na
vyšším stupni víceletých gymnázií a provedla komparační analýzu souladu 463 ŠVP s RVP
G. Z celkového počtu hodnocených ŠVP bylo v těchto subjektech plně v souladu s RVP G
183 (39,5 %). Podle zřizovatele byla celkově nejúspěšnější skupina veřejných gymnázií,
následují soukromá a církevní.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
13/24
Tabulka 9 Soulad dokumentů ŠVP podle oblastí vymezených v RVP G
2009/2010
Soulad ŠVP s RVP G - 463 ŠVP v G4 a G8 (vyšší stupeň) 463 ŠVP
stupeň souladu
Oblast hodnocení není Plně
Identifikační údaje 14,1 85,9
Charakteristika školy v ŠVP 11,2 88,8
Charakteristika ŠVP 35,1 64,9
Učební plán 27,1 72,9
Učební osnovy 36,0 64,0
Pravidla pro hodnocení žáků 14,9 85,1
Vlastní hodnocení školy 21,3 78,7
Podrobnější zjištění o kvalitě dokumentů ŠVP jsou uvedena v příloze č. 5 Hodnocení
souladu školních vzdělávacích programů gymnázia s RVP G.
Jak hodnotily skupiny hodnotitelů je uvedeno v příloze č. 6 Rozdíly v hodnocení nesouladu
ŠVP a RVP jednotlivými skupinami hodnotitelů.
Výsledek zjišťování na vybraném vzorku škol naznačuje, že velmi pozitivně vidí své
vlastní dokumenty ředitelé škol. V případě gymnázií je zřejmá i vyšší náročnost na program
u školních inspektorů se specializací na střední vzdělávání. Vzhledem k tomu, že gymnázia
velmi úzce spolupracují v odborných asociacích a vzhledem k jejich nízkému počtu, lze
vysledovat jistou kolegialitu externistů s ředitelem.
Celkové výsledky hodnocení naznačují, že gymnázia tvorbu ŠVP zvládly na dobré
úrovni, nedostatky byly zjištěny v následujících oblastech vymezených v RVP G:
Učební osnovy
Nejvyšší podíl nedostatků byl zaznamenán v kapitole učební osnovy u 36% G. Byly
registrovány chyby ve zpracování souladu očekávaných výstupů RVP a ŠVP, rozpracování
učiva z RVP do ročníků a průřezových témat s konkretizací námětů a činností v ročníku.
Charakteristika ŠVP
Problémy byly u 35,1 % G v zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami, především v zabezpečení výuky pro žáky se sociálním znevýhodněním. V nižším
stupni víceletých G nebyla tato část zpracována v 52,8 % ŠVP, často uváděným důvodem
bylo, že se s těmito žáky setkávají minimálně, nebo že k nim přistupují zcela individuálně.
ČŠI to hodnotí jako skrytou hrozbu nerovného přístupu ke vzdělání pro žáky se sociálním
znevýhodněním.
Rozdíly mezi školami různých zřizovatelů
V obou výše uvedených oblastech je podíl v hodnocení neúspěšných škol ve skupinách
podle zřizovatelů stejný, v hodnocení neuspěla více než jedna třetina škol.
Významnější možný vliv zřizovatele na úspěšnost školy při tvorbě dokumentů ŠVP se
projevil v některých dalších oblastech při hodnocení souladu. Veřejná gymnázia zvládla
nejlépe oblast „Učební plány“ (78,3 %). Soukromá gymnázia jsou nejúspěšnější v oblasti
identifikační údaje (98,8 %) a „Pravidla pro hodnocení žáků“ (91,3 %). Církevní gymnázia
měla nejlepší výsledek v oblasti „Charakteristika školy v ŠVP“ (94,6 %).
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
14/24
Silné a slabé stránky ŠVP v gymnáziích
V následujícím přehledu uvádíme silné a slabé stránky ŠVP v gymnáziích podle
dosavadních výsledků.
Tabulka 10 Silné a slabé stránky ŠVP ve čtyřletých gymnáziích a ve vyšším stupni
víceletých gymnázií navštívených ve školním roce 2009/2010
Silné stránky Slabé stránky
Sledovaný ukazatel % Sledovaný ukazatel %
Profil absolventa vymezený v ŠVP je v
souladu se vzdělávacími cíli a záměry
školy
97,8
Není plně rozpracováno
zabezpečení výuky žáků se
sociálním znevýhodněním
31,5
ŠVP jasně stanovuje vzdělávací cíle
a záměry školy
97,8
Vzdělávací obsah předmětů je
stanoven jen rámcově
26,8
ŠVP vytváří možnosti rozvoje
spolupráce s partnery
95,0
Není plně rozpracováno
zabezpečení výuky žáků se
zdravotním znevýhodněním
25,1
ŠVP koncipuje zapojení do
dlouhodobých projektů a mezinárodní
spolupráce
95,0
Nejsou rozpracovány nebo plně
respektovány poznámky
k učebnímu plánu
23,8
ŠVP řeší zabezpečení výuky mimořádně
nadaných žáků
94,8
Není plně rozpracováno
zabezpečení výuky žáků se
zdravotním postižením
19,7
Ve ŠVP je dobře zpracovaná
charakteristika pedagogického sboru
94,4
Vymezení očekávaných výstupů
ŠVP není plně v souladu s RVP
19,4
Disponibilní časová dotace je využita
v souladu s doporučením RVP a se
zaměřením školy
93,7
V rozpracování průřezových témat
chybí konkretizace námětů a
činností v ročníku
19,0
Hodnocení v gymnáziích bylo uskutečňováno již v době přípravy ŠVP v pilotních školách,
nelze však zatím vyvozovat, jaké trendy bude mít další etapa při postupném zavádění
ŠVP ve všech ročnících gymnázia. Uvedené výsledky inspekce v prvním roce výuky podle
ŠVP považujeme za referenční hodnoty ve vybraných oblastech RVP G.
Gymnázia jsou velmi úspěšná při zpracování profilu absolventa a dobře vymezují své
strategické priority. Vysoké hodnocení mají i ve schopnosti aktivní spolupráce s partnery
a jejich profily jsou většinou správně zaměřeny na žáky mimořádně nadané.
Dílčí závěry
Ve všech sledovaných gymnáziích byly předloženy školní vzdělávací programy
(v rozsahu 200 – 800 stran), které svou strukturou odpovídaly současnému RVP. ŠVP v některých
případech obsahovaly řadu zbytečných citací z RVP. Souhrnné výsledky naznačují
vliv zřizovatele v některých dílčích oblastech.
Z připravených dokumentů škol po prvním roce hodnocení je předčasné naznačovat
trendy a vyvozovat závěry o dopadu ŠVP v praxi škol.
V současných dokumentech škol jsou ukazatele „Organizace přijímacího řízení“
a „Organizace maturitních zkoušek“ na vysokém stupni souladu (cca 90 %) podle stávajícího
RVP G. Školy formálně zvládly změnu v přijímání žáků ke studiu, lze předpokládat možné
riziko při změnách legislativní podoby maturitní zkoušky.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
15/24

2 Hodnocení metodické podpory pro tvorbu a zavádění ŠVP
Záměr vytvořit podmínky pro komplexní metodickou podporu tvorby ŠVP a jejich
inovaci včetně konzultační a poradenské činnosti v oblasti tvorby metodologických nástrojů
a dokumentů kurikulární reformy podle DZ 2007 nebyl dostatečně naplněn. Uvádíme nabídku
metodických materiálů pro školy:
Pro předškolní vzdělávání
Manuál pro tvorbu školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy
Příloha – tvorba ŠVP ve speciální mateřské škole
Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem
Poznámky k tvorbě vzdělávacího obsahu přípravných tříd ve ŠVP
Pro základní vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – pomůcka
(praktická pomůcka na pomoc učitelům - aktuální znění k 1. 9. 2010)
Manuál pro tvorbu ŠVP v základním vzdělávání
Struktura ŠVP ZV a Komentář ke struktuře ŠVP ZV
Klíčové kompetence v základním vzdělávání
Příručka příkladů dobré praxe
Školní vzdělávací program pro školy s ročníky pouze 1. stupně – příklady, ukázky, pohledy
z praxe
Pro gymnaziální vzdělávání
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích
Metodická podpora je učitelům přístupná na portálu www.rvp.cz. Zaměření řešitelů
především na elektronickou formu nabídky je problémem pro malé školy s nedostatečným
vybavením ICT.
Školám chybí podpora ICT pro tvorbu ŠVP, nebyl zjištěn vhodný SW produkt, který by
usnadnil tvorbu ŠVP a snížil vysokou administrativní náročnost. Nebyla tím vytvořena
ani možnost následné validace školních vzdělávacích programů a jejich citlivé usměrňování
v rozsahu a míře detailu potřebného pro naplnění požadavků RVP.
Mateřské a základní školy by uvítaly centrální nabídku ověřených modelových školních
vzdělávacích programů pro různé typy škol, ze kterých by mohly s jistotou při přípravě vlastního
dokumentu vycházet.
Úroveň informovanosti o cílech změn ve školách je nízká, učitelé byli sice s RVP
seznámeni, ale prozatím je znají málo a nepřijímají je s pochopením. V řadě škol považují PP
i samotný ŠVP za zbytečný a formální dokument, který málo podporuje zvyšování kvality
procesu vzdělávání, neumí s RVP a ŠVP pracovat, nejsou k tomu ani motivováni.
Školy mají malý prostor k setkávání pedagogických pracovníků pro výměnu zkušeností
a vytváření spolupracujících sítí.
Konzultační místa pro školy byla vytvořena na pracovištích NIDV. Od roku 2007
zajišťuje ČŠI možnost konzultací ve všech krajských inspektorátech. ČŠI a MŠMT nabízejí
prostřednictvím svých webových stránek i právní poradnu pro školy a veřejnost.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
16/24

3 Hodnocení vzdělávání a přípravy pedagogických pracovníků k tvorbě
a uplatňování vzdělávacích programů v praxi škol
Při navazujících návštěvách škol se ČŠI zaměřila především na personální předpoklady
škol pro naplnění nových úkolů kurikulární reformy. Učitelé a jejich role jsou v této
souvislosti jistě hlavním faktorem možných úspěchů a rizik naplnění reformních cílů
ve školách. Inspekce zjišťovala vybrané ukazatele podpory, např. přístup k základním
informacím a možnosti vzdělávání k ŠVP. Hodnotila i participaci PP na tvorbě strategických
dokumentů školy a míru jejich spoluúčasti na tvorbě ŠVP. Pro určení efektivity dílčích
podpor PP uvádíme výsledky srovnání mezi skupinou úspěšných a neúspěšných škol při
obhajobě souladu ŠVP a RVP.

3.1 Pedagogičtí pracovníci v předškolním vzdělávání
Poznatky ČŠI získala z řízených rozhovorů a inspekčních hospitací u 3 094 PP v MŠ,
tj. přibližně 12 % ze všech PP v tomto segmentu vzdělávání. Celkové hodnocení personálních
předpokladů bylo neutrální vůči kvalitě dokumentů ŠVP.
Podíl kvalifikovaných PP byl v tomto školním roce 85,9 %, od roku 2007 poklesla míra
kvalifikovanosti PP v navštívených MŠ o 1,2 %, podíl PP do 3 let praxe se zvýšil o 3,9 %,
mírně se zvyšuje i podíl PP s 36 a více lety praxe. V předškolním vzdělávání je význam míry
kvalifikovanosti PP zřejmý (86,3 % v úspěšných MŠ a 80 % v neúspěšných MŠ).
Možnost přímo ovlivnit vzdělávací strategii své školy uvedlo 88 % PP a možnost
podílet se přímo na tvorbě ŠVP mělo 81 % PP.
Informace o RVP získalo 93 % PP, nejčastější způsob byla forma účasti v programech
kombinovaného studia (48 % PP) a samostudium dokumentace (34 % PP). I v tomto případě
lze konstatovat, že úspěch škol zvýšila pozornost věnována RVP PV (93,3% v úspěšných
a 88 % v neúspěšných MŠ).
Účast v DVPP se zaměřením na tvorbu a práci se ŠVP uvedlo 65,7 % PP, většina MŠ
zdůrazňuje potřebu proškolených koordinátorů ŠVP a konzultačních míst. Ve srovnání není
dopad vzdělávání u MŠ tak výrazný jako v ostatních segmentech, protože podpora vzdělávání
v MŠ je nízká a poptávka vysoce převyšuje nabídku a možnosti škol.

3.2 Pedagogičtí pracovníci v základním vzdělávání
Poznatky ČŠI získala z řízených rozhovorů a inspekčních hospitací u 8 275 PP v ZV,
tj. přibližně 14,4 % ze všech PP v tomto segmentu vzdělávání.
Podíl kvalifikovaných PP v tomto školním roce byl 79,4 %. Od roku 2007 se zvýšila
míra kvalifikovanosti PP v navštívených ZŠ o 6,6 %, podíl pedagogických pracovníků
do 3 let praxe se snížil o 2 %, mírně se snížil podíl PP s 36 a více lety praxe. V základním
vzdělávání nebyla v úrovni hodnocených dokumentů vysledována významnější souvislost
s kvalifikovaností PP.
Možnost přímo ovlivnit vzdělávací strategii své školy uvedlo 92 % PP, mírně vyšší bylo
zapojení PP v úspěšně hodnocených ŠVP. Podíl na tvorbě ŠVP uvedlo shodně 86 % PP
ve školách, které uspěly, i v těch, které soulad ŠVP dosud neobhájily.
Informace o RVP získalo 98,5 % PP, nejčastější způsob byla smíšená externí a interní
forma (62 % PP) a samostudium z dokumentace (17,5 % PP).
Nejvýznamnějším předpokladem pro úspěch v hodnocení souladu ŠVP se ukázala účast
PP v některé formě DVPP se zaměřením na tvorbu a práci se ŠVP. Ve školách, v nichž je
mezi ŠVP a RVP soulad, je podíl účasti v DVPP téměř 83 %, v neúspěšných necelých 73 %.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
17/24

3.3 Pedagogičtí pracovníci ve středním vzdělávání v gymnáziích
Poznatky ČŠI získala z řízených rozhovorů a inspekčních hospitací u 1 810 PP
v gymnáziích, tj. přibližně 15 % ze všech PP v tomto segmentu vzdělávání.
Podíl kvalifikovaných PP ve školním roce 2009/2010 byl 93,8 %; od roku 2007 se
zvýšila míra kvalifikovanosti PP v navštívených gymnáziích o 2,2 %. Podíl pedagogických
pracovníků do 3 let praxe se snížil o 8,6 %, mírně se zvyšuje podíl PP s 36 a více lety praxe.
Možnost přímo ovlivnit vzdělávací strategii své školy uvedlo 86 % PP a možnost
podílet se přímo na tvorbě ŠVP mělo 88 % PP.
Informace o RVP získalo 98,1 % PP, nejčastějšími způsoby byla účast v programech
kombinovaného studia (54 % PP) a samostudium z dokumentace (21 % PP).
Velmi dobrá úroveň ŠVP je spojena se zapojením PP na tvorbě ŠVP, v úspěšných
gymnáziích to bylo 93 % PP, v neúspěšných 85 %. Motivujícím faktorem je i účast PP
v DVPP ke tvorbě ŠVP - v úspěšných školách byla účast v 81,8 % a v neúspěšných 73,4 %.
Graf č. 1 Podíl pedagogických pracovníků na tvorbě ŠVP
81,1
89,0
70,7
86,7
88,3
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Mateřské školy Základní školy Gymnázia
Podíl vyučujících v %
2007/2008 2009/2010
Graf č. 2 Účast pedagogických pracovníků na vzdělávání k tvorbě ŠVP
65,7
84,9 70,7
80,4
75,8
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Mateřské školy Základní školy Gymnázia
Podíl vyučujících v %
2007/2008 2009/2010
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
18/24
Graf č. 3 Možnost vyučujících ovlivnit vzdělávací strategii školy
88,1
90,8
80,7
91,7
86,2
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Mateřské školy Základní školy Gymnázia
Vyjádření vyučujících - ano v %
2007/2008 2009/2010

4 Hodnocení ekonomické podpory škol
ČŠI hodnotila při navazujících návštěvách škol možnosti ekonomické podpory podle
vybraných kritérií. Při šetření ve školách ČŠI hodnotí materiální a finanční předpoklady škol,
podrobnější informace zveřejňuje ve výročních zprávách. Ve všech hodnocených segmentech
byl zjištěn paradox – ve školách, které neuspěly, byl vysoký podíl těch, v nichž byly zdroje
a vybavenost hodnoceny jako nadprůměrné. Tento rozpor napovídá, že velmi dobré podmínky
neznamenají automaticky vyšší kvalitu ŠVP.
ČŠI zjišťovala v navštívených školách možnosti zapojení do inovačních a rozvojových
projektů na podporu tvorby a zavedení ŠVP do praxe.
Možnost zapojení a využití dotovaných projektů na podporu ŠVP mělo 12 % PP v MŠ,
40 % PP v ZŠ, v gymnáziích bylo v projektech zapojeno 52 % PP v navštívených školách.
V příloze č. 7 uvádíme účast škol v projektech, které jsou zacílené na podporu
kurikulární reformy podle stupně vzdělání. Výskyt takových projektů ve školách poklesl
z 1 243 v roce 2008 na 1 108 v roce 2010, průměrný index změny byl 0,89.
Možnost zapojení mateřských škol je velmi malá a dokonce se snižuje (index
změny 0,67), možnosti základních škol se také snížily (index změny 0,85) a ve středních
školách je stav téměř vyrovnaný (index změny 1,01). Vzhledem k tomu, že některé školy
realizují více projektů v různých programech, je obtížné odhadnout podíl aktivních
a pasivních škol. ČŠI nemá centrální přístup k datům o skutečném financování programů
a zastoupení škol ani k podrobnějším datům z krajů. Kvalifikovaný odhad podle počtu škol
uvedených ve statistice ÚIV (MŠ 4 826; ZŠ 4 125; SŠ 1 490) ukazuje na příznivější poměr
právě u středních škol. To je mírně v rozporu s faktickou potřebou mateřských a základních
škol, které již povinnost vzdělávat podle ŠVP měly od roku 2007, zatímco střední školy se
připojily až později. Zjištění může také naznačovat skutečnost, že kraje preferují především
školy, které samy zřizují. Ve všech segmentech byla největší účast v programu na podporu
konektivity škol v rámci SIPVZ.
Inspekce hodnotí velmi pozitivně celkové zvýšení účasti navštívených škol
v rozvojových projektech od roku 2008 (účast škol ve 2 600 projektech) do roku 2010 (účast
škol v 5 538 projektech), která se více než zdvojnásobila. Z analýzy stavu v jednotlivých
krajích vyplývá, že se nejvíce zvýšila v Olomouckém kraji (index změny 5,07), ve Zlínském
kraji (index změny 4,45), v Ústeckém kraji (index změny 2,94) a v Moravskoslezském kraji
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
19/24
(index změny 2,87). ČŠI doporučuje zaměřit se na možnost zvýšení účasti škol v krajích
Vysočina (index změny 1,10), v Karlovarském kraji (index změny 1,12) a v Jihočeském kraji
(index změny 1,28).
K hodnocení správného nastavení podpory v jednotlivých krajích lze využít údaje
o úspěšných a neúspěšných školách podle přehledu v krajském členění v příloze č. 8
Porovnání celkového souladu ŠVP s RVP v krajích. Vysokou neúspěšnost má v hodnocení
souladu ŠVP a RVP Ústecký kraj, a to ve všech segmentech (95 % ŠVP PV; 97,8 % ŠVP ZV
a 95,8 % ŠVP G). Problémy jsou v Jihomoravském kraji v 98 % ŠVP PV a v 95,7 % ŠVP G
a ve Zlínském kraji v 95,7 % ŠVP PV a v 92,3 % ŠVP G. V Olomouckém kraji potřebuje
podporu předškolní vzdělávání, v němž neuspělo 93,2 % ŠVP PV, v Libereckém kraji bylo
91,5 % neúspěšných ŠVP ZV. V předškolním vzdělávání nejlépe uspěly v hodnocení
MŠ v Libereckém kraji (56,5 % ŠVP PV) a ve Středočeském kraji (55,9 % ŠVP PV).
V základním vzdělávání byla vysoká úspěšnost ZŠ v Jihočeském kraji (79,6 % ŠVP PV),
v Karlovarském kraji (74,5 % ŠVP ZV) a v Olomouckém kraji (73,4 % ŠVP ZV).
V gymnáziích byla hodnocena nejvyšší úspěšnost škol v Olomouckém kraji (80,0 % ŠVP G),
v Moravskoslezském kraji (74,0 % ŠVP G), ve Středočeském a Jihočeském kraji (73,1 %
ŠVP G).
Nejvyšší počet škol byl zapojen v programu „Zvýšení nenárokových složek platů
a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků s ohledem na kvalitu jejich práce“
a v programu na podporu konektivity škol v rámci SIPVZ.
Česká školní inspekce hodnotí v navštívených školách, jaké jsou výdaje na DVPP.
V přehledné tabulce uvádíme výsledky šetření na vzorku škol o finančním zajištění dalšího
vzdělávání PP v roce 2009 v přepočtu na 1 PP.
Tabulka 11 Výdaje na DVPP na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2009
Druh školy Počet Počet PP
(přepočtený)
Školení a
vzdělávání
celkem na 1
PP
Z toho na
DVPP
pro 1 PP
DVPP
meziroční
index
09/08
Mateřská škola 227 1 388,78 1 414,- Kč 966,- Kč 1,11
Základní škola 453 8 849,25 1 343,- Kč 1 008,- Kč 1,10
Gymnázium 153 6 481,00 1 174,- Kč 757,- Kč 0,98
V meziročním srovnání se výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků
zvýšily v mateřských a základních školách, v gymnáziích byl zaznamenán mírný pokles.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
20/24

5 Závěry
Souhrnné poznatky ze zjištění inspekce ŠVP a návazných šetření ve školách potvrzují
fakt, že v českých školách již probíhají zásadní transformační kroky s cílem poskytovat
vzdělávání odpovídající náročným požadavkům dnešní doby. I když nebyla ambice tzv. Bílé
knihy a všech strategií dosud zcela naplněna ve všech cílech, je pokrok škol již zřejmý. ČŠI
sledovala hypotézu, zda školy, které dokázaly obhájit vlastní ŠVP v souladu se závazným
RVP, lze identifikovat jako úspěšné i v dalších oblastech inspekčního hodnocení.
Důvody nízké míry formální správnosti zpracovaných ŠVP ve všech segmentech mohou
být na jedné straně v nepřiměřeně stanovených požadavcích RVP, na druhé straně mohou
ukazovat na dlouhodobější problémy v systému vzdělávání, které s reformou nesouvisí (např.
chybějící systémové řešení DVPP). V následujícím přehledu inspekce uvádí zjištěné vnější
a vnitřní vlivy, které tvorbu ŠVP a jejich uplatnění v praxi v přechodném období významně
ovlivnily.
Pozitivní opatření MŠMT ke kurikulární reformě
· Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR 2007
· Rozvojové programy zacílené na kurikulární reformu
· Skupinová podpora školám se žáky se SVP
· Zahájení systémové podpory vzdělávacího systému formou operačního programu ESF
„Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OPVK)
· Zavedení rejstříku škol a školských zařízení
· Zavedení povinného vlastního hodnocení školy
Negativní vlivy na úrovni MŠMT na přípravu a uplatňování ŠVP ve školách
· Chybí cílená a dlouhodobá osvětová kampaň pro reformu
· Neexistuje komplexní rezortní monitorovací a hodnotící systém v počátečním
vzdělávání
· Problémy se standardizací povinného vzdělávání na výstupech
· Nedostatek finančních prostředků na inovace a DVPP
· Mnoho legislativních změn, které vyvolávají zásadní aktualizaci ŠVP (např. přijímací
řízení, výstupní hodnocení v ZV)
· Není zřejmé, jak provádět změny dokumentu, kdy jsou úpravy brány jako doplnění
schváleného ŠVP a kdy je změna natolik zásadní, že vyžaduje nové zpracování
a hodnocení celého ŠVP
· Nejasné vymezení povinných veřejných údajů ŠVP
· Chybí nastavení kariérního systému pro PP a motivačních podpor pro DVPP
zaměřených na znalost RVP PV, tvorbu a práci se ŠVP, zvyšování ICT gramotnosti,
znalostí ze speciální pedagogiky, managementu, nových psychologických poznatků,
nových metod a postupů
· Nabídka certifikovaného vzdělávání k ŠVP a k získání nových kompetencí pro jeho
naplňování je nízká, poptávka převyšuje nabídku
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
21/24
Pozitivní vliv RVP na činnost škol
· Rozhodující počet škol a pedagogických pracovníků se zapojil aktivně do procesu
změn a přípravy ŠVP
· Zvýšení kvality strategických dokumentů a plánování škol
· Prvky projektového řízení a využívání rozvojových projektů
· Školy uplatňují inovativní postupy a vzdělávací obory RVP se integrují do nových
vyučovacích předmětů
· Náznak vytváření neformálních sítí škol – přátelská spolupráce mezi školami
Negativní vliv RVP na činnost škol
· Vysoká míra školních vzdělávacích programů, které nejsou v souladu s požadavky
rámcových vzdělávacích programů a se školským zákonem (PV 71,5 %, ZV 69,8 %,
Gymnázia 60,5 %)
· Omezený přístup k finanční podpoře na inovace
· Konkurenční chování mezi školami
· Absence standardů vzdělávání v uzlových bodech vzdělávací dráhy, nedokončená
reforma maturitní zkoušky
· Řešitelé RVP nereagují na časté legislativní změny
· Malá metodická podpora vlastnímu hodnocení škol, nekorespondují požadavky mezi
školským zákonem, vyhláškou a RVP, nedůsledné dodržování terminologie (v rozporu
s platnými školskými předpisy) způsobuje často nejednoznačnost zpracovaného ŠVP
· Rozpory se školským zákonem a jiná terminologie v RVP není vnímána pozitivně,
terminologie RVP je zavádějící a příliš teoretická, nebyly vytvořeny podmínky pro
přechod na novou terminologii do současné praxe škol
· Neprovázanost RVP při přechodu žáků mezi obory nebo mezi stupni vzdělání
· RVP požaduje mnoho údajů, které je potřeba častěji aktualizovat, strategický
dokument se stává málo přehledným a nepoužitelným návodem pro práci pedagogů
s dětmi ve třídě
Pozitivní vliv krajů na školy při přípravě a uplatňování ŠVP
· Zvyšování nabídky cílených rozvojových programů podle potřeby územního rozvoje
· Zvyšování míry zapojení hospodářských a sociálních partnerů při tvorbě školské
politiky
· Vývoj krajských standardů a systémů hodnocení výsledků vzdělávání krajských škol
· Zapojení středních škol v mezinárodních aktivitách
Negativní vliv krajů na školy při přípravě a uplatňování ŠVP
· Velké rozdíly ve financování škol mezi kraji
· Velmi rozdílná úroveň zpracovaných dokumentů škol v jednotlivých krajích ve všech
segmentech naznačuje možnost naplnění obav z vývoje 14 různých krajských soustav
vzdělávání a narušení integrity národního vzdělávacího systému
· Upřednostnění škol zřizovaných kraji před obecními školami
· Nebyla realizována optimalizace územních sítí škol ve vazbě na demografický vývoj
· Neúčast při zajišťování společných částí zkoušek k ukončování středoškolského učiva
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
22/24
Pozitivní vliv vedení škol při přípravě a uplatňování ŠVP v praxi školy
· Přínos vzdělávání vedoucích pracovníků
· Zvládnutí přípravy ŠVP, zvýšení kvality strategických dokumentů s prvky projektového
řízení
· Rozvoj a podpora týmové práce
· V základním vzdělávání se zlepšila nabídka volitelných vyučovacích předmětů
na 2. stupni. Školy profilují svoje zaměření převážně na ICT, výuku cizích jazyků
a na EVVO
· Účast v rozvojových programech MŠMT i ESF
· Vytváření neformálních sítí škol, přátelská spolupráce mezi školami
· Snaha o zvýšení účinnosti vlastního hodnocení školy
Negativní vliv vedení škol při přípravě a uplatňování ŠVP v praxi školy
· Velká administrativní zátěž při tvorbě ŠVP
· Malá nabídka softwarové podpory pro tvorbu ŠVP
· Problematická funkčnost pedagogických rad (nové kompetence k ŠVP ze zákona)
Přínos v činnosti učitelů při přípravě a uplatňování ŠVP
· Rostoucí zájem o získání nových kompetencí, zejména cestou dalšího vzdělávání
(poptávka převyšuje nabídku)
· Dobrá úroveň základní informovanosti o RVP a vysoká míra spoluúčasti na tvorbě
ŠVP, týmová práce
· Postupně se rozšiřuje tvůrčí přístup učitelů k výuce a snaha o zaměření výuky na
klíčové kompetence
· Snaha o zapojení vhodných forem a metod vzdělávání, diferencovaný přístup
· Zvýšení povědomí o možnosti zapojení v rozvojových projektech na národní
i mezinárodní úrovni
· Zájem o výsledky mezinárodních šetření výsledků žáků
Problémy v činnosti učitelů při tvorbě a uplatňování ŠVP
· Nevyvážená věková struktura učitelů
· Subjektivní pocity nízké společenské prestiže a nedostatečného finančního ohodnocení
vzhledem k novým úkolům
· Nerovné platové podmínky (velké územní rozdíly)
· Nedostatečná příprava učitelů na tvorbu a práci se ŠVP
· Nízká počítačová gramotnost učitelů a stárnutí vybavení omezuje možnosti využívání
prostředků ICT
· Nedostatečná připravenost učitelů na práci s žáky se sociálním znevýhodněním
· Malá participace pedagogických rad, PP nevyužívají nových kompetencí ze školského
zákona
Inspekce školních vzdělávacích programů prokázala, že z hodnocení vyplývají důležité
závěry pro vedení škol, pedagogy, řešitele RVP, zřizovatele, kraje i MŠMT. ČŠI
ve spolupráci s přizvanými odborníky v této fázi ověřila úspěšně novou metodiku pro
hodnocení souladu ŠVP a RVP. K nápravě zjištěných nedostatků v ŠVP uložila ČŠI 593 lhůt
(222 v MŠ; 312 v ZŠ; 59 v G), ostatní incidenty byly řešeny namístě v průběhu školní
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
23/24
inspekce. Zčásti se potvrdila hypotéza, že školy, které uspěly při přípravě ŠVP v souladu
s RVP jsou obvykle více inovativní a úspěšnější i v hodnocených dalších činnostech. Lze
identifikovat školy s vysokým inovativním potenciálem, které mohou být příkladem dobré
praxe pro rizikové školy.
Česká školní inspekce Inspekční hodnocení Tematická zpráva
č. j.: ČŠIG-2392/10-G21 školních vzdělávacích programů září 2010
24/24

Seznam zkratek
ČŠI Česká školní inspekce
DVPP další vzdělávání pedagogických pracovníků
DZ dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR
G gymnázium
IB integrovaný blok
MŠ mateřská škola
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
MZ maturitní zkouška
OV odborné vzdělávání
PP pedagogický pracovník
RVP rámcový vzdělávací program
RVP G rámcový vzdělávací program pro gymnázia
RVP PV rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
RVP OV rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání
RVP ZV rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
SOV střední odborné vzdělávání
SVP speciální vzdělávací potřeby
ŠVP školní vzdělávací program
VG víceletá gymnázia
VÚP Výzkumní ústav pedagogický v Praze
NIDV Národní institut dalšího vzdělávání
NÚOV Národní ústav odborného vzdělávání
ZŠ základní škola
ZZ závěrečná zkouška

Datum přidání: 2010-11-01